TST průzkum: Jak se v Česku líbí slovenským studentům? | E15.cz

TST průzkum: Jak se v Česku líbí slovenským studentům?

Andrea Šťástková

Zatímco v Evropské unii je už otázka kvót pro přijímání imigrantů nějakou dobu ze stolu, v České republice toto téma stále rezonuje – a rezonovalo třeba i během politických kampaní v posledních komunálních volbách. Mezi tzv. ekonomické migranty však patří i slovenští studenti. Jak ukázala analýza společnosti Scio, v letech 2006 až 2016 se podíl Slováků skládajících přijímací zkoušky na české univerzity zvýšil o 2,8 %. Podle Českého statistického úřadu na českých veřejných i soukromých vysokých školách v roce 2017 studovalo 43 662 studentů ze zahraničí, z nichž Slováci tvořili zhruba polovinu.

Studenti ze Slovenska tvoří nemalou část celkového počtu studentů na českých vysokých školách – a právě proto může být vztah českých studentů a jejich slovenských spolužáků leckdy i docela napjatý. Některé reakce českých studentů naznačují, že se čeští studenti mohou cítit ohrožení slovenskou konkurencí. Slovenští studenti naopak vnímají svoji přítomnost jako důkaz fungování principu „ať uspěje ten nejlepší“.

Rozpolcení Češi

Lidé, kteří s přílivem slovenských studentů nesouhlasí, často argumentují různě. Někteří nesouhlasí s placením vysokoškolského vzdělání z daní českých daňových poplatníků nebo s obsazováním míst na univerzitách slovenskými studenty na úkor těch českých. Proti tomu však lze namítnout, že i čeští studenti mají možnost studovat na Slovensku. Navíc přijímací řízení v ČR stojí u většiny škol na výsledku přijímacích zkoušek. Takový způsob přijímacího procesu by měl zajistit rovnou příležitost pro všechny studenty, na rozdíl např. od USA, kde se do přihlášky uvádí mimoškolní aktivity, dobrovolná činnost, ale někdy i rasová příslušnost. Jistě, některé školy mají i pohovory, kde už se dá polemizovat o tom, zda k nějaké diskriminaci na základě národnosti potenciálně nedochází.

Studentský průzkum: S bytovou situací v Praze je skoro nemožné se osamostatnit

Druhý český tábor naopak vidí ve studentech ze zahraničí přínos – mladé, inteligentní a pracovité lidi, kteří se snaží něčeho dosáhnout. Dívají se na to i z ekonomického hlediska, kdy berou v úvahu, kolik peněz Slováci za svůj pobyt v ČR utratí a také to, že po promoci tu řada z nich zůstane. Tím pádem zůstane kvalifikovaný odborník, kterému se dostalo českého vysokoškolského vzdělání zadarmo, v České republice. Přidaná hodnota, kterou na české univerzitě vystudovaný slovenský student vytváří, tedy zůstává „doma“.

Kvalitnější univerzity či možnost osamostatnění

Pro širší kontext týkající se fenoménu slovenských studentů je možné nahlédnout do různých vědeckých prací. Zajímavá je např. diplomová práce Zahraniční studenti na českých veřejných vysokých školách, která zdůrazňuje specifické postavení slovenských studentů v ČR umožněné z legislativního hlediska jednak dohodou mezi Českou a Slovenskou republikou o spolupráci v oblasti kultury, školství a vědy z roku 2005, jednak na ní navazujícím protokolem. Kromě jiného tento protokol stanovuje rovnost českého a slovenského jazyka při přijímacím řízení i při následném plnění studijních povinností.

Autorka Lucie Klimentová vytvořila pro slovenské studenty Masarykovy univerzity dotazník. Z výstupů šetření, kterého se zúčastnilo 230 respondentů, jsou zajímavé faktory, které hrály roli při výběru vysoké školy. Celkem 93 % respondentů uvedlo jako faktor vyšší kvalitu škol v České republice, 88 % přihlíželo ke jménu Masarykovy univerzity a 74 % studentů také bralo v potaz neexistenci jazykové bariéry. Více než polovina respondentů také vzala v úvahu možnost osamostatnění a touhu nestudovat v Bratislavě. Naproti tomu se při tomto dotazníkovém šetření nepotvrdil vliv snazšího nalezení uplatnění během studia nebo po jeho ukončení. Většina studentů také nesouhlasila s tím, že by nabídka oborů slovenských univerzit byla nedostatečná.

Většina se cítí dobře

Na osobní zkušenosti současných slovenských studentů v ČR jsme se rozhodli zeptat sami skrze internetový dotazník, na který odpovědělo celkem 103 studentů. Největší podíl respondentů tvořili studenti Univerzity Karlovy, Vysoké školy ekonomické a Masarykovy univerzity.

První otevřená otázka směřovala na důvod, kvůli kterému se tázaný rozhodl studovat v České republice. Nejčastější uváděnou odpovědí byla vyšší kvalita vzdělání, prestiž škol a také potenciál vyššího výdělku a většího množství pracovních příležitostí v budoucnosti. Menší část studentů pak chápala studium v ČR jako možnost osamostatnění se a jako určitou výzvu. Právě tuto otázku obsahoval i výše zmíněný dotazník a je zajímavé, že odpovědi byly v podstatě totožné (přestože ve výše zmíněném dotazníku se jednalo o otázku zaškrtávací, zatímco v našem případě byla otevřená).

Samotné jádro dotazníku se pak soustředilo na to, zda se respondent někdy setkal s nějakou formou nepřátelství, např. ve formě slovního napadení ze strany ostatních studentů.

Majoritní část studentů (77,7 %) se s takovým chováním ze strany svých spolužáků nesetkala. Se slovními útoky nebo narážkami se setkalo 20,4 % studentů a s jiným než slovním napadením se setkali 2 lidé.

Se slovním napadením pro svou národnost se ze strany vyučujících nesetkala drtivá většina respondentů (89,3 %). Zbylých 10,7 % studentů však má zkušenosti s nevhodnými poznámkami nebo chováním ze strany vyučujícího právě z důvodu slovenské národnosti.

Řada respondentů podotkla, že i když jsou poznámky ze strany studentů někdy nepříjemné nebo kousavé, tak to nevnímají jako diskriminaci nebo urážku. Na rozdíl od situace, kdy se tak chovají vysokoškolští profesoři, neboť „ak sme v profesionálnom prostredí, tak by sme sa mali zameriavať na pracovné hodnoty človeka (v tomto prípade študenta) a nie ho odsúdiť podľa národnosti, že na niečo nemá alebo uberá iných o miesta na štúdium.“

Snad je do jisté míry polehčující to, že 90,2 % respondentů uvedlo, že se mezi českými spolužáky cítí dobře.

„Chtěl bych, aby se mi čeští spolužáci přestali posmívat, že jsem Slovák. Já za to nemohu.“

Výše uvedený komentář je velmi emotivní, stejně jako množství odpovědí na otázku „Co podle Vás může být příčinou chování popsaného v předchozích otázkách?“ Často se opakoval názor, že za takové chování může lidská hloupost a strach, strach z neznámého (xenofobie) související s převzatým negativním postojem. Jednou z konstruktivních odpovědí byla tato: Domnievanie sa, že Slovak zaberá miesto Čechovi a študuje za ich statne peniazi. Pritom podľa mňa len zvyšuje úroveň VŠ, keď sa dostane Slovák, ktorý je lepší.“

Řada studentů se vyjádřila v tom smyslu, že se nikdy s žádným problémem kvůli své národnosti při studiu v Čechách nesetkalo, problém však někdy činí jazykové odlišnosti.

Někteří se navíc domnívají, že se slovenští studenti sami příliš drží stranou a vytvářejí své skupinky: „Aký zmysel má ísť študovat do ČR, keď sa potom člověk nesnaží ani trochu asimilovať?“ Na chování obou stran pak narážel lehce skeptický komentář: „Len pred zbytkom sveta sa tvárime ako bratia, no v skutočnosti tam toľká vrúcnosť nie je.“

Dalo by se říci, že není nic nepřirozeného nebo překvapivého na tom, že v konkurenčním prostředí veřejných vysokých škol, potažmo pracovního trhu, dochází k napětí mezi jednotlivými kandidáty na dané místo. Pro každého člověka je ale nakonec stále nejdůležitější jeho osobní zkušenost s danou problematikou.  

Co se slovanským bratrstvím?

Jedna studentka také zmínila skutečnost, že ačkoliv k sobě mají český a slovenský národ poměrně blízko, mladá generace Čechů a Slováků často o svých společných dějinách moc neví (což se týká i již zmíněného jazykového porozumění).

Češi a Slováci prošli od rozpadu federace dlouhým vývojem. Idea slovanského bratrství už nás možná opustila a fráze o hledání společných znaků na místo odlišností by nejspíš zněly jako klišé. Přesto je jasné, že naše dva národy toho měly a mají mnoho společného – historii, jazyk, humor, kulturu… Taková vazba nezaručuje bezproblémové partnerství, ale zároveň přibližuje jednoho člověka druhému způsobem, který není bezvýznamný.

Autor: Andrea Šťástková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!