V Merkelové odchází politička, kterou se ani Putinovi nepodařilo vyvést z míry

Angela Merkelová odchází z tiskové konference, na které oznámila svůj záměr znovu nekandidovat na předsedkyni CDU

Angela Merkelová odchází z tiskové konference, na které oznámila svůj záměr znovu nekandidovat na předsedkyni CDU Zdroj: ČTK

Angela Merkelová na sjezdu CDU, kde byla zvolena do čela strany na další dva roky
Angela Merkelová na sjezdu CDU, kde byla zvolena do čela strany na další dva roky
Angela Merkelová
Angela Merkelová a Si Ťin-pching otevírají nový pavilon pro pandy v berlínské zoo
Angela Merkelová v Číně
13
Fotogalerie

Německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že tohle volební období pro ni bude poslední. A i když plánuje vládnout ještě tři roky, nastává čas pro ohlédnutí se za její bez pár dnů již třináctiletou érou vládnutí. Je bezpochyby nejmocnější ženou světa a po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA je nazývána lídrem svobodného světa (což sama odmítá). Díky své popularitě a stylu vládnutí je dnes nejdéle působící hlavou státu v EU i služebně nejstarší členkou G7.

Angela Merkelová se stala německou kancléřkou 22. listopadu roku 2005. Třináct let je v politice tak neuvěřitelně dlouhá doba, že se stává až abstraktní – pro představu, u nás byl tehdy premiérem Jiří Paroubek. V Německu se také proto přezdívá Němcům mladším dvaceti let takzvaná generace Merkelové, protože si pomalu ani nikoho jiného na postu kancléře nepamatují (sám jako dvacetiletý musím přiznat, že éru Jiřího Paroubka si pamatuji velmi matně, takže pro mladé Němce mám pochopení).

O to možná více překvapující je, že v posledních volbách 57 procent prvovoličů volilo Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Mladí dnes obvykle více jdou proti statusu quo než starší voliči – jak bylo možné vidět například v USA, největší podporu měl vyhraněně levicový kandidát Bernie Sanders právě u mladých. Navíc Merkelová jde svým konzervatismem proti tématům typickým pro mladé voliče – neprosazuje ekologii tolik jako němečtí Zelení nebo třeba hlasovala proti stejnopohlavním sňatkům. A i tak v průzkumech voliči udávali jako hlavní důvod volby CDU právě Angelu Merkelovou, neboť v ní vidí stabilitu – její vládnutí se obešlo téměř bez skandálů. Člověk z druhé největší strany SPD řekl BuzzFeed News toto: „Merkelová je teflonová kancléřka. Všechno po ní sklouzne. Nedělá chyby. Je to velmi frustrující.“

Přitom na první pohled by o ní jen málokdo řekl, že bude úspěšnou političkou. Do pádu Berlínské zdi byla jen tichou fyzikální chemičkou z východního Německa, která sama o sobě říká: „Strávila jsem většinu dnů jen přemýšlením v tichu, potkávala jsem se jen s velmi málo lidmi. Až když padla Zeď, tak jsem v 35 letech v rámci zapojení do Německého probuzení (strany, která se později stala součástí CDU – pozn. red.) objevila, jak moc ráda mluvím s lidmi.“

Stále ale styl její politiky vychází z vědecké profese, zná do detailu vše potřebné, takže je schopná se dohadovat o každém slově, což jí akčnější politici, jako například bývalý italský premiér Matteo Renzi, vytýkají. Na druhou stranu o ní jeden z evropských diplomatů řekl, že je jediná ze světových politiků, který je na mezinárodních mítincích (tj. G7, G20, summity NATO, Evropská rada) schopný psát komuniké úplně sám. Je také známá tím, že nikdy neztrácí klid – Vladimír Putin se jí v roce 2007 dokonce pokusil vyvézt z míry a přivedl na schůzku s ní svého psa, přestože věděl, že Merkelová má z psů fobii, jelikož ji kdysi jeden pokousal. Když se ale viditelně vyděšené Merkelové Putin zeptal, jestli jí pes nevadí, odpověděla rusky (jazyk, ve kterém během svých studií dokonce vyhrála v Německu olympiádu): „Ne, koneckonců ani novináře nesnědl.“ (nezbývá doufat, že to v Rusku platí o psech prezidenta a novinářích i dnes). Později Putinův krok okomentovala: „Chápu, proč to udělal – aby dokázal, že je muž. Bojí se svých vlastních slabostí. Rusko nemá nic, ani úspěšnou politiku nebo ekonomiku. Jediné, co mají, je tohle.“

Pravděpodobně nejkontroverznějším krokem celého jejího politického působení byl postup při řešení migrační krize v roce 2015 – také v Česku jí mnoho politiků vytýká politiku takzvaných otevřených dveří. Ve skutečnosti odborníci upozorňují, že ony metaforické dveře měly do otevřených daleko. Jak řekl například Cristoph Nguyen, politolog ze Svobodné univerzity Berlín pro CNN: „Nebylo to tak, že by Merkelová otevřela hranice. Ona pouze udržovala existující zákon svobody pohybu v rámci Evropy. Spíše než otevření to tedy bylo neuzavírání.“ A dnes jsou německé zákony pro udělování azylu ještě mnohem přísnější, než byly tehdy. Pravdou ale je, že události roku 2015 budou pro Německo a potažmo pro celou EU důležitým bodem v historii a až čas ukáže, jaký měla politika Merkelové dopad.

Angela Merkelová zvládla i přes migrační krizi počtvrté vyhrát parlamentní volby a odchází tak teď se ctí. A jak o ní řekl premiér jednoho evropského státu: „Ne každý má Merkelovou rád, ale rozhodně ji každý respektuje.“