Světová pandemie bezprecedentním způsobem ovlivnila životy všech studentů. A především těch, kteří se v letošním roce chystali vyrazit na zahraniční pobyt. Ovšem nejen oni, nýbrž i samotné univerzity se musely velice rychle vyrovnat s nečekanou situací. V některých zemích jsou vysoké školy na penězích studentů z velké části závislé, zejména pak na sumách přitékajících právě od studentů zahraničních. Jak se s nebývalou situací vypořádaly univerzity v anglosaském světě, především pak ve Velké Británii a Spojených státech, kam ročně zamíří statisíce studentů z celého světa?
Britské univerzity sázejí na virtuální prostředí
Kdo kdy vyrazil na Erasmus, ví, že se celý pobyt nese ve značně socializačním duchu. Uvítací studentskou párty počínaje, halasnými večírky na kolejích konče. Letošní studenty vyrážející na zahraniční univerzity v tomto ohledu čeká studená sprcha. Britské vysoké školy uvítací večírky buď zrušily, nebo je pořádají výhradně online. Je potřeba počítat také s tím, že letos zahraničních studentů na univerzitách v Británii výrazně ubude. Nemůže za to jen koronavirus, nýbrž také situace ohledně brexitu. Některé tuzemské univerzity navíc plánované studijní výjezdy zrušily, aby se zamezilo šíření nákazy, popřípadě si studenti domluvili přesunutí výjezdu na letní semestr.
Masové shromažďování na britských univerzitních kampusech je out, malé studijní bubliny jsou in. V praxi to bude vypadat tak, že se studenti rozdělí do malých skupinek podle rozvrhu a veškeré aktivity budou vykonávat stále s těmito lidmi. I když řada univerzitních aktivit bude probíhat virtuální formou, univerzity stále počítají s tím, že studenti nadále prezenčně nastoupí na univerzitu a ubytují se na kolejích.
Většina britských univerzit očekává, že minimálně po dobu zimního semestru bude valná část výuky vedena online. V současné chvíli se zdá, že část kurzů a seminářů s menším počtem účastníků bude moci být vedena prezenčně přímo na kampusu. Některé univerzity, jako například University of Cambridge, zavedly plně virtuální výuku po celé trvání akademického roku 2020/2021 a University of Manchester očekává výuku pouze online minimálně po celý zimní semestr.
Na druhou stranu se některé školy opravdu snaží vyjít vstříc potřebám studentů a zavádějí na svých kampusech povinné nošení roušek a měření teploty, aby své dveře mohly v září otevřít naplno. Vše ovšem samozřejmě bude záležet na aktuální situaci a vládních nařízeních.
Na hlavy britských univerzit dopadla také vlna kritiky ohledně poplatků za studium, které ve valné většině zůstávají stejně vysoké, i když je výuka vedena plně online formou. Stávající studenti, které pandemie zastihla uprostřed semestru, zároveň nebudou mít nárok na vrácení peněz či kompenzaci, pokud se zachovala vysoká úroveň výuky i po přechodu do virtuálního prostředí. Nedávná studie analytické společnosti QS (Quacquarelli Symonds) nicméně ukázala, že 75 % studentů se domnívá, že by školné mělo být v době pandemie sníženo.
Poplatky za studium ve Velké Británii bývají vysoké a řada studentů argumentuje, že jedním z nejdůležitějších atributů vysokoškolského života je právě možnost socializace se svými vrstevníky a navazování kontaktů pro budoucí život. Když o tuto možnost náhle přišli a na přednášky se každý přihlásí ze soukromí svého domova, není těžké s jejich situací sympatizovat. Univerzity tak čelí nelehkému dilematu – na penězích od studentů jsou totiž existenčně závislé. Zdaleka se nejedná pouze o poplatky za samotné studium, ale také například o peníze za ubytování a stravu. Jedním ze zásadních příjmů jsou také poplatky od studentů zahraničních, které činí několikanásobek „domácího“ školného.
Na druhou stranu některé univerzity nabízejí stipendia a finanční pomoc studentům, kteří se dostali do tíživé situace kvůli COVID-19. Vysoké školy si uvědomují, že dálková výuka online formou může být pro některé studenty (primárně ze slabšího socioekonomického prostředí) značně komplikovaná kvůli pomalému internetu nebo absenci soukromého prostoru, ve kterém by se mohli učit a soustředit na výuku. Řada studentů se proto snaží posunout svůj nástup na univerzitu alespoň na letní semestr 2021, kdy už je šance na prezenční výuku vyšší. Tuto možnost ovšem zdaleka ne všechny univerzity povolují a řada z nich od tohoto kroku studenty odrazuje. Výjimkou je například University of Edinburgh, která vychází požadavkům vstříc a snaží se celou situaci konstruktivně řešit.
Americké univerzity chtějí otevřít a zkracují výuku
Přístup vysokých škol ve Spojených státech částečně závisí na tom, zda se jedná o veřejnou či soukromou školu. Obecně se dá říct, že se školy snaží jít o něco odlišnější cestou než jejich kolegové ve Velké Británii. Převládá snaha kampusy studentům otevřít alespoň v omezeném režimu a zavést zpět prezenční výuku korespondující s vládními nařízeními. Změna oproti status quo ovšem nastává v délce samotného semestru.
Některé americké univerzity (například Northwestern University) přišly s návrhem zkrátit zimní semestr, aby studenti mohli odjet zpátky domů už na Díkuvzdání (26. listopadu). Chtějí se tak vyhnout nástupu očekávané druhé vlny koronaviru na konci roku.
Část škol, jako například University of Notre Dame v Indianě, zároveň posouvají začátek výuky už na polovinu srpna, aby studentům zajistily normální délku semestru, který bude ukončen před Díkuvzdáním.
Vysoké školy si jsou vědomy rizik a nástrah otevírání kampusů studentům a akademikům, proto v prezenční výuce postupují podobným způsobem jako jejich britské protějšky – semináře a přednášky budou vedeny jen pro malé skupiny lidí a v prostorách, ve kterých půjde zajistit alespoň dvoumetrový odstup mezi studenty, veřejné prostory se budou častěji uklízet a dezinfikovat.
Ne všechny univerzity ovšem na stávající situaci reagují tímto způsobem. Řada amerických vysokých škol zůstává i nadále zavřená a například veřejná California State University, kterou na 23 kampusech navštěvuje půl milionu studentů, oznámila, že výuka bude v podzimním semestru vedena primárně online. Veřejné vysoké školy nicméně dostanou finanční pomoc od státu, zatímco soukromé univerzity nárok na tuto pomoc nemají a jsou plně odkázány na peníze studentů. Pokud studenti nebudou mít šanci se alespoň v určité míře socializovat a navštěvovat hodiny prezenčním způsobem, dá se očekávat značný úbytek přihlášek, nových studentů, a tedy i finančních prostředků.
A jelikož stejně jako ve Velké Británii, i v USA jsou poplatky pro řadu univerzit klíčové, přesun na online výuku zvedl vlnu požadavků na vrácení školného nebo finanční náhradu. Tomuto kroku se ovšem většinou univerzity brání a argumentují tím, že pokud byla kvalita výuky zachována i online, studenti na odškodné nemají nárok.
Začátkem července vydala imigrační a celní policie prohlášení, že zahraniční studenti pobývající na amerických univerzitách, které přešly na kompletně online výuku, budou muset opustit zemi, nebo jim bude hrozit deportace. Stávajícím zahraničním studentům je doporučováno, aby přestoupili na školu, kde ještě probíhá prezenční výuka. Výjimka platí pro univerzity, které využívají hybridní model online a prezenční výuky.
Toto prohlášení pochopitelně vyvolalo řadu otázek, především ze strany studentů, kteří se na americké vysoké školy chystali nastoupit na podzim. Studentská víza se totiž nebudou udělovat žadatelům, kteří by měli nastoupit na školu učící v plně online režimu. Obavy jsou oprávněné – pokud totiž na podzim přijde druhá vlna koronaviru a i školy s prezenční výukou budou nuceny znovu zavést online kurzy, budoucnost zahraničních studentů se stane značně nejistou. Ozývají se také kritické hlasy, že Trumpova administrativa situaci ohledně koronaviru využívá k tomu, aby utáhla šrouby už tak přísné imigrační politiky.
Každá škola podle vlastního mustru
Je samozřejmé, že v takto bezprecedentní situaci se dá jen velice těžko generalizovat. Univerzity se nicméně snaží o své zahraniční studenty nepřijít a vycházet jim vstříc například také posunutím nástupu na univerzitu, možností začít výuku online a v průběhu semestru se přidat prezenčně. Studenti ze zahraničí totiž nečelí pouze nejistotě, jak bude jejich další školní rok vypadat, nýbrž také cestovním restrikcím, zpomaleným či zastaveným procesům o studijní víza nebo zrušeným letům. Nikomu z nás tak nezbývá nic jiného, než bedlivě sledovat vyvíjející se situaci a připravit si záložní plány.
