Před zavedením protikuřáckého zákona v Česku probíhala vášnivá debata ohledně přísnosti tohoto zákona a jeho neférovosti vůči kuřákům i majitelům podniků. Z vnějšího pohledu se mohlo zdát, že kouřit v restauraci je svatým právem každého člověka. Ve většině států Evropy je kouření v uzavřeném prostoru naprosto nemyslitelné a již dávno zakázané. Měli bychom uvažovat i o protiopileckém zákonu?
Do desíti se „předkalit“ na bytě (požít alkohol ještě před odchodem za zábavou za účelem snížení výdajů za stav opilosti, pozn. red.), do půlnoci zlepšit náladu v hospodě, do rozednění tančit v klubu, nad ránem prvním spojem přes fastfood do postele a pak minimálně do poledne spát. Byl by to pohodlný party scénář, kdyby člověk nemusel s každou cigaretou jít ven. Snad nejotravnější omezení zábavy se ale po Evropě stává běžnou normou. A restrikce mohou být mnohem přísnější. Coby studentka ve Skotsku to zažívám při každém večírku.
Nepij, nekuř, zaplatíš
Už se samotným „předkalením“ může být ve Skotsku – respektive v Glasgow, protože některá opatření spadají do pravomoce městských vyhlášek – problém. Alkohol se dá v obchodech koupit jen do deseti večer. Další komplikace přichází při přesunu do hospody. Všechny interiéry jsou nekuřácké. Navíc po desáté se nesmí alkohol vynášet před restauraci. Po desáté si tedy člověk už ke sklence vína či pintě piva nikde nezapálí (konzumace alkoholu na veřejnosti mimo terasy restaurací je samozřejmě také zakázána). Všechny podniky také musí zavírat ve tři hodiny ráno: neexistují nonstopy.
Od května se navíc alkoholické nápoje zdražily. Nový zákon stanovil minimální částku za jednu alkoholovou jednotku. Pro lepší představu: jedna jednotka alkoholu představuje přibližně 76 ml vína nebo třetinku piva. Maximální doporučená dávka alkoholu je 14 jednotek týdně. Od května letošního roku je ve Skotsku jako v první zemi na světě stanoveno 50 pencí jako minimální částka za jednu alkoholovou jednotku. Levný cider, který dříve stál 2.50 liber, dnes koupíte za 7.50, má totiž obsah alkoholu 7,5 %. Důvodem zavedení nového zákona byla relativně nízká cena alkoholu. Nekvalitní alkohol, často však silnější, se dal pořídit levněji než v 80. letech minulého století.
A co z toho
Jsou však restrikce prospěšné? Pije se méně? Pijí mladí méně? Teoretický scénář by mohl vypadat takto: chudý student si řekne, že tvrdý alkohol nebo pivo s vyšším obsahem alkoholu mu udělá díru do rozpočtu. Kouřit ani nezačne, protože by musel kvůli každé cigaretě opustit skupinu u stolu a jít do deště. Do půlnoci vysedává s jedním pivem v hospodě. Spořádaně se pak přesune do klubu, který ve tři hodiny ráno poslušně opustí. Následující ráno snad ani nemá kocovinu.
Realita je však odlišná. Před desátou rychle nakoupit potřebné pití, před půlnocí stihnout v hospodě alespoň dvě pinty, aby se návštěva vůbec vyplatila, poté se přesunout do klubu. Tam rychle začít s drinky, v tu chvíli alkohol již příjemně proudí žilami. Ten pocit je třeba ještě podpořit, tudíž rychle pro další drinky, protože klub brzy zavírá. Ve tři hodiny ráno, kdy všichni vyjdou ven na ulici, všechen alkohol udeří, z čehož nejvíce profitují všemožné fastfoody. Kulantně shrnuje problematiku ve svém vyjádření jedna z radních Glasgow, když dodává, že ulice centra města jsou po třetí ráno „znečištěné v důsledku rychlé konzumace alkoholu“. Dále připouští, že více evropský přístup, tedy delší otevírací doba podniků, by možná nebyl na škodu. V Glasgow se proto zvažuje prodloužení licence podnikům do čtvrté hodiny ranní.
Všeho moc škodí
Byť se předpisy mohou zdát přísné, Skotsko má dle statistik problém s alkoholismem. Otázkou je, do jaké míry jsou tyto restrikce efektivní. Nekuřácké interiéry jsou normou, která pravděpodobně přispívá snížení počtu kuřáků, jak se dle studie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukázalo v Čechách. Čím mohou skotské opilecké historky českou debatu obohatit je, že přílišné restrikce se nerovnají prevenci. Omezení času, kdy se dá alkohol pořídit v restauraci či koupit v obchodě, neznamená, že člověk vypije méně alkoholu. Zákazy mohou prevenci pomoci tím, že postaví dané chování mimo normu, to je příklad omezení kouření v interiérech. Jinak je ale třeba pracovat na dlouhodobé prevenci, a to nejen u mladistvých. V Česku, kde je spotřeba alkoholu vysoká, jak uvádí i Světová zdravotnická organizace, by se možná hodilo začít s tím, že alkohol nebude přítomný na každém kroku - ať už jako „jedno malé na lepší trávení“ nebo jako sklenka koňaku v každé druhé scéně populárních seriálů jako První republika.
