K. (nepřála si uvést své pravé jméno) je mladá muslimka žijící v Česku. Její rodiče, otec muslim a matka křesťanka, se zde potkali a jejich vztah i přes rozdílná náboženství funguje dobře. K. i její bratr jsou od dětství vedeni k islámu. Kdy se začala zahalovat a jak na to reagovalo okolí? Proč není pravda, že je muslimská žena automaticky podřízena mužům? A jaké postavení má v islámu LGBT komunita?
Jaké jsou tvé hlavní motivy k praktikování islámu? Přemýšlela jsi někdy o přestupu na jinou víru nebo dokonce ateismus?
Muslimkou jsem od narození, nicméně na konci prváku jsem měla takové období, kdy jsem začala islám hodně zpochybňovat. Dokonce jsem se asi na dva nebo tři měsíce rozhodla, že muslimkou nebudu. Ale nechtěla jsem dělat unáhlené závěry, a tak jsem se radši snažila si toho o islámu co nejvíc zjistit. Nakonec mě to nejen přivedlo k závěru, že islám je ta správná cesta, ale ještě mě to ve víře více upevnilo. Měla jsem mnoho důvodů u tohoto náboženství zůstat. Některé z nich můžou být pro nevěřícího člověka možná nepochopitelné, ale já jsem občas prostě zažívala situace, při kterých jsem si řekla „tohle nemůže být náhoda“.
Poté tu byly taky teologické důvody, jako je absolutní monoteismus (na rozdíl od křesťanství, ve kterém se lidé modlí ke Svaté Trojici nebo světcům, má islám pouze jednoho Boha, pozn.red.) a neměnnost Božího poselství. Korán je jediná kniha světových náboženství, která zůstala zachována ve své původní podobě, nedošlo k přepisu ani jediného písmenka. Stále se čte v arabštině, i když samozřejmě existují překlady. Ty však mají sáhodlouhé vysvětlivky, protože arabština je komplexní jazyk, který má několikrát větší slovní zásobu než například němčina nebo francouzština. Tím se zaručí, že se při překladu neztratí význam žádného slova. Já arabsky umím, a proto se vždy snažím pochopit význam slov v Koránu bez překladu.
Jaké byly reakce tvého okolí, když ses rozhodla dávat svou víru více najevo, třeba jsi začala nosit šátek?
Jelikož jsem studovala na osmiletém gymnáziu, spolužáci i učitelé mě znali už čtyři roky. Nebylo to proto něco ve stylu „panebože, přišla nějaká divná zahalená holka“. Spíš byli trošku překvapení, protože o tom, že chci začít nosit šátek, jsem se předtím svěřila jenom jednomu spolužákovi. Ze začátku se mě ptali, proč ho nosím, ale přišlo mi, že se spíš buď stydí, nebo to pro ně prostě není důležité. Ze strany učitelů bylo všechno v pohodě, kromě asi dvou učitelek, které si občas neodpustily nějaké poznámky, ale ty nás stejně neučily, jen občas suplovaly, takže mi byly ukradené.
A co reakce veřejnosti?
Začala jsem nosit šátek v nejhorší možné politické situaci, právě probíhala migrační krize a společnost byla vůči muslimům dost vyhraněná. Islám v ČR nechceme a jiná nenávistná uskupení hodně frčela, takže jsem se stala námětem k článku na jejich stránkách a posléze v komentářích i terčem kyberšikany. Na ulici to nebylo o nic lepší. To, že lidi koukali, mi bylo jedno, ale hodně z nich nezůstalo jen u koukání. Nadávali mi v autobuse, na zastávce, v obchodě… Když jsem se se spolužákem účastnila prodeje kytiček na podporu dětí s rakovinou, nějaký pán si od nás nechtěl nic koupit, protože od nějaké muslimské špíny si nic nekoupí. Ale to už se díkybohu uklidnilo. Teď už se nenávistné výkřiky a projevy objevují spíše jen na sociálních sítích.
Je tvoje interpretace islámu jiná, než kdybys žila v muslimské zemi?
Tohle je docela zapeklitá otázka. Myslím si, že čím více je člověk v islámu vzdělaný, tím více se přibližuje té jediné správné interpretaci islámu. Takové, jakou šířil prorok Mohamed, mír s ním. Problém muslimských zemí (teď nemluvím o extremistech, ale o společenství jako takovém) podle mě spočívá v tom, že lidé o islámu nepřemýšlí. Berou to jako něco automatického: dělá to tak každý, a tak to budu dělat taky. To je pro lidi naprosto přirozené, prostě chceme zapadnout. Jenže islám se potom snadno mísí s kulturou. To, jak vnímám islám já, je také ovlivněno českou kulturou, nebo spíše něčím, co bych označila za evropskou mentalitu. Někdy jde kultura ruku v ruce s islámem, někdy však ne, ať už je to kultura česká, německá, japonská nebo arabská. Proto je důležité vzdělávat se v islámu, abychom mohli rozlišit, co je islám a co je pouze kultura dané země.
Ve vztahu muž – žena dbá islám na přirozenost
Považuješ se za feministku? Je něco takového v islámské kultuře vůbec možné?
Osobně se za feministku nepovažuji, neztotožňuji se s ideály moderního feminismu. Nicméně znám mnoho muslimek a muslimů, kteří se za feministy pokládají a podporu nacházejí právě v Koránu. V arabských kulturách, ať už se jedná o muslimy, křesťany, židy nebo nevěřící, je velice často na ženy nahlíženo jako na někoho podřadného. Samozřejmě se to liší od země k zemi. V momentě, kdy se tato část kultury začne proplétat s náboženstvím, ať už je to opět islám, nebo jakékoliv jiné náboženství, vzniká problém. Protože skupina lidí, v tomto případě muži (vím, že generalizuji, samozřejmě ne všichni muži), začnou argumenty pro svoji misogynii hledat v Koránu, Bibli a podobně.
Jakmile společnost není vzdělaná ve svém náboženství, problém se prohlubuje. Lidé pak neznají svoje práva, která jim byla dána nejvyšší možnou autoritou pro věřící, Bohem. A jakmile někdo upřímně věří v Boha, ale nezná své náboženství pořádně, stává se snadno zmanipulovatelným. Pokud žena není vzdělaná v islámu a muž jí řekne „tady v Koránu je napsáno to a to, takže to znamená, že máš sedět doma na zadku, starat se o děti, vařit a nesmíš pracovat“, velice často ho uposlechne. Nebojí se, že když to poruší, bude se na ni zlobit muž. Bojí se, že ji potrestá Bůh. Takhle probíhá i získávání stoupenců do náboženských extremistických skupin.
Je tedy žena podle Koránu podřízena muži?
Co se týče podřízenosti ženy muži, islám dbá na přirozenost. V některých situacích má větší právo muž, v jiných zas žena, podle toho, co je pro to dané pohlaví z biologického, psychologického a emocionálního hlediska příhodnější. V Koránu je jeden verš, kterým často lidé argumentují, když tvrdí, že v islámu je žena podřízena muži a musí ho poslouchat na slovo. Tím je verš 34. v kapitole Ženy. V českém překladu od Hrbka začíná: „Muži zaujímají postavení nad ženami, protože Bůh dal přednost jedněm z vás před druhými, a protože muži dávají z majetků svých ženám.“ Již jsem ho slyšela i ve znění „muži jsou nad ženami“.
Arabský výraz pro ono zaujímání postavení nad někým je „qawaamoon“, což též znamená ochraňovat a pečovat o někoho, zajistit pohodlí a vhodné podmínky. Zde vidíme, jak je důležité při překladu z arabštiny číst i výklad. Z verše je pak jasné, že Bůh udělil muži zodpovědnost, a tou je postarat se o ženu. Jednak zajistit její bezpečí a finanční komfort, jednak také emocionální podporu. V islámu ženy mohou pracovat – cokoliv, co si vydělají, je jejich. A ony se poté mohou rozhodnout, zda si peníze ponechají jen pro sebe, nebo zda přispějí na společnou domácnost. Kdežto muži mají povinnost ženu živit (a samozřejmě i děti) a zajistit jí všechno potřebné.
Je pravda, že se ženy v islámu musí zahalovat, aby „nedráždily“ muže?
Ženy se v islámu musí zahalovat proto, že jim to Bůh přikázal. Neexistuje jeden jediný důvod proč, Bůh chce pro lidi jen to nejlepší a má svoje důvody. To se týká dodržování jakýchkoliv náboženských zásad, třeba i zákazu vepřového masa. Samozřejmě ale existuje i mnoho světských důvodů, proč se ženy zahalují. A proč se zahalují i muži. Oni sice nenosí šátek na hlavě, ale též mají předepsaný dresscode. Musí nosit volné, neprůhledné věci, které zakrývají oblast od pupíku po kolena. Nesmí nosit hedvábí a zlato.
Já považuji za nejdůležitější příkaz, že musí klopit zrak. V Koránu Bůh nejprve zmiňuje, ať si muži hlídají své intimní partie a ať klopí zrak, až poté přichází příkaz k zahalování žen. Je to celé kooperace mezi oběma pohlavími: ženy se zahalují a muži „nečumí a necatcallují“ (catcalling – mužské volání na ženy hanlivými jmény, většinou na ulici, pozn.red) . Já osobně jsem toho názoru, že ženy jsou prostě krásnější než muži. Proto je pro muže těžší na ženy nekoukat, kdežto ženy jsou schopné celý den fungovat bez toho, aniž by pokukovaly po chlapech. Ale to je jen můj názor a samozřejmě to tak nemusí mít každý. Zároveň také odpadá srovnávání mého vzhledu s ostatními ženami, což mi vyhovuje.
Dovedeš si představit vztah s ateistou nebo člověkem jiného vyznání? Jakým překážkám byste spolu museli čelit?
Upřímně si to ani představit nedokážu. Islám ovlivňuje všechno v mém životě, jak mluvím, jak se oblékám, co jím a piji. Jaké mám hodnoty, priority a cíle. Myslím, že bychom prostě byli nekompatibilní a nerozuměli si. Ale znám mnoho párů, kdy muž je muslim a žena křesťanka, moji rodiče jsou toho příkladem. A funguje to. Důležité je však zmínit, že muslim si nesmí vzít ženu, která nevěří v jednoho Boha (někteří muslimové berou kvůli Svaté Trojici křesťanství jako polyteistické náboženství, vztah s křesťankou by tedy mít nemohli, pozn.red).
Muslim má povinnost konat dobro a napravovat zlo
V médiích se občas objeví informace, že v Koránu je pasáž o zabíjení nemuslimů, což potom háže teroristy a „normální muslimy“ do jednoho pytle. Jaká je podle tebe správná interpretace této části?
Existuje zde pasáž, teď si upřímně nepamatuji, jaký je to verš, tuším, že někde v kapitole Kráva, která hovoří o zabíjení nevěřících, kdekoliv je najdeme. Jedná se o verš, který se váže k historické události. Korán je plný takovýchto veršů, třeba kapitola Byzantinci začíná veršem o jejich poražení, v jiných kapitolách se zase objevují nařízení od Boha, která se týkají konkrétních historických událostí. Jedním z nich je i tento verš. Ve zkratce došlo k tomu, že mezi muslimy v Medině (po hidžře) a nemuslimy v Mekce (kteří právě muslimy z Mekky vyhnali) docházelo k mnoha střetům. Mekkánští nejenom že nechtěli, aby muslimové žili v Mekce, oni nechtěli, aby žili kdekoliv. Islám totiž znamenal totální reformaci polyteistického společenství. Mekka byla polyteistickým náboženským centrem celého Arabského poloostrova a části Levanty a s tisíci a tisíci poutníků do města přicházela i ekonomika.
Mekkánský kmen Kurajšovců byl jedním z nejbohatších a nejvlivnějších kmenů. Toto vše by s rozšířením islámu upadlo, a proto muslimy tvrdě pronásledovali. Zabíjeli je, mučili, zabavovali jejich majetky… Proto muslimové utekli do Mediny (tehdy se město jmenovalo Jatrib), kde byli přijati takzvanými pomocníky a islám začal vzkvétat. Jenže Kurajšovci nepřestali a několikrát Medinu napadli. Byl tedy seslán tento verš, který v kontextu hovoří o tom, že muslimové mají právo se bránit. Že mají zabít toho, kdo usiluje o jejich zabití, a mají vyhnat toho, kdo usiloval o jejich vyhnání. Avšak pokud proti nim nevěřící nebojují, nemají právo je zabít.
Je nějaká část islámu, se kterou nesouhlasíš?
Ne. To by znamenalo, že moje víra není upřímná. Náboženství není bufet, nemůžeme si z něho vybírat, co se nám zlíbí. Musíme ho následovat jako celek. Říkat věci jako „v Koránu se píše, že to a to je hřích, ale já si to nemyslím“ znamená odporovat Bohu a tvrdit, že jsme chytřejší a rozumnější než On.
Jaké postavení má LGBT komunita v islámu?
Homosexualita v Koránu jako taková zakázaná není, protože se jedná o osobní pocity a za ty Bůh neodsuzuje. Ale její praktikování už dovoleno není. Homosexuální vztah patří mezi hříchy. V Koránu je znázorněn příběh Sodomy a Gomory (který můžeme nalézt také v Bibli). Pojednává o synovci Abraháma Lotovi, kazateli, který se snažil v těchto městech odvrátit lidi od hříchu. Lid zde hřešil tím způsobem, že vcházel k mužům stejně jako k ženám. Bůh je tedy potrestal tak, jako ještě nikoho jiného předtím: jejich města byla vyvrácena. Utéci zvládl pouze Lot s rodinou a další nehříšníci.
V islámu je také zakázán sex před svatbou, ale svatba je možná pouze mezi mužem a ženou. Zakázán je i anální sex. Zároveň ale praktikování homosexuality nemusí nutně znamenat vyloučení z islámské komunity, i když ji bohužel většina muslimů pokládá za neodpustitelnou. Každý člověk hřeší jinak – někdo pije alkohol, někdo se nezahaluje. Každý muslim má ale povinnost konat dobro a napravovat zlo. Pokud tedy uvidím někoho praktikovat hřích, pokusím se mu v soukromí domluvit.
Jsi rozhodnutá být muslimkou do konce života?
Ano.
Co bys vzkázala těm, kteří uvažují o přestupu na muslimskou víru?
Uvědomte si, proč chcete konvertovat. Je to kvůli tomu, že jste v islámu našli pravdu? Nebo třeba proto, že váš přítel je muslim a vy toho chcete mít víc společného? Pokud nejste stoprocentně přesvědčení, nedělejte to. A pokud jste se rozhodli, že konvertujete, neskákejte do všeho po hlavě. Není nutné se hned modlit pětkrát denně, postit se během ramadánu a nosit šátek. Dejte tomu čas. Je to velká změna.
