Zneužívání léků na neurokognitivní poruchy, ADHD a jiné nemoci, které mají vliv na kognitivní procesy našeho mozku, se stává stále populárnější. Studenti bývají zavaleni materiálem na učení a času na jeho zvládnutí je nedostatek. Soustředit se deset hodin v kuse, pročítat si materiály a memorovat není jednoduché. Každý z nás nejednou za účelem nabuzení a udržení své mysli v chodu během učení sáhl po kávě, energetickém drinku nebo po něčem obdobném, co obsahuje kofein či jinou nabuzující látku.
Povzbuzovač myšlení a fyzického výkonu
Káva obsahuje kofein a energetické nápoje většinou ještě taurin. Obě tyto látky se dají objednat například přes fitness obchody v čisté formě. Studenti je poté mohou „šňupat“, a dostávat je tak do sebe skrze nosní sliznici, přes kterou účinek nastoupí rychleji, než pokud projdou trávicím traktem.
Jedno kilo kofeinu si člověk koupí za 400 až 500 korun a kilo taurinu za 200 korun (tuto cenovou relaci nabízí například stránka 4 fitness). Pro představu – energy drink Redbull obsahuje 30 miligramů kofeinu, tudíž není nikterak finančně náročné si pořídit kilo kofeinu na dlouhé studování. Kofeinové a taurinové výrobky však většinou nezajistí větší koncentraci, jen oddálí únavu.
Opravdová síla přírody, nebo placebo nabuzení?
Existují také přírodní náhražky kávy, energetických drinků a jiných nakopáváků. Dalo by se říci, že záležitosti tohoto typu se v dnešní době stávají poměrně trendem. „Obchod s přírodními produkty Holland & Barret ve Velké Británii vykázal v roce 2016 nárůst prodeje rozmarýnu o 187 %. Jejich mluvčí uvedl, že většina otázek o rozmarýnu v obchodech ‚přicházela od rodičů, kteří doufali, že ve zkouškovém období zvýší úspěch jejich dětí‘. Obchod také dodal, že relaxační pomůcky a přírodní energetické nápoje (…) byly o zkouškovém populární jako alternativy ke kofeinu“, jak píše The Guardian ve svém článku z května 2017.
Stejně tak jsou tyto náhražky populární na hudebních festivalech, kde účastníci místo alkoholu využívají jako stimulant právě přírodní, tělu neškodící alternativy.
Ritalin nejen jako lék na léčbu ADHD
Někteří studenti pak začínají hledat účinnější alternativy, díky kterým by veškeré studijní povinnosti zvládli. „Ve třeťáku na vysoké škole se mi najednou nakupilo až moc zkoušek naráz. Protože jsem spíš ranní ptáče, potřebovala jsem něco, co mě bude nakopávat odpoledne a navečer. Začala jsem tedy experimentovat s kofeinem a guaranou,“ říká bývalá studentka lékařské fakulty Gabriela. Výsledkem ale bylo jen to, že jsem nemohla usnout, na zlepšení aktivity mozku to nikterak nepomohlo,“ dodává. Na internetu se proto začala poohlížet po něčem, co by její problém vyřešilo… „Velmi rychle jsem našla látku piracetam, je to lék na demenci, ale už v popisu jsem našla, že je často zneužíván studenty pro lepší soustředění. Znělo to velmi dobře, navíc je volně prodejný.“
Léky určené k léčbě různých problémů spojených s kognitivními procesy psychicky zdravého člověka nakopnou, zvýší a prodlouží mu soustředěnost. Právě Piracetam se užívá při podpůrné léčbě onemocnění mozku v rámci léčby syndromu demence, která se projevují zeslabením kognitivních funkcí mozku, horší pamětí a snížením schopnosti se soustředit, předčasnou unaveností, nedostatkem podnětů a motivace či poruchami nálady. Účinná látka v léku Piracetam podporuje funkci mozkových buněk v oblasti učení a paměti.
Piracetam přitom není jediný dostupný lék s takovými účinky. Narkolepsie (porucha spánku, pozn. red.) je další onemocnění, jehož léky se dají zneužít pro lepší koncentraci a výkonnost mozku. K léčbě se předepisují psychostimulanty, jako je například Vigil nebo Ritalin. Ritalin bývá užíván nejen k léčbě narokolepsie, ale také například k poruchám pozornosti, jako je ADHD. Americká protidrogová agentura (DEA) ho klasifikuje jako narkotikum II. kategorie, ke kterým řadí mimo jiné morfium nebo kokain a amfetamin. Pro svou snadnou dostupnost a podobné chemické složení bývá často nazýván jako „kokain chudých“.
Modrý pruh versus černý trh
U nás se dnes Ritalin prodává na lékařský předpis s modrým pruhem. Jeden předpis zůstává lékaři, druhý v lékárně a třetí je odeslán do pojišťovny. „Studenti je získávají buď přes známé, kteří nemocí trpí, anebo je vozí ze zemí, kde je k nim jednodušší přístup, a potom je rozdávají či rozprodávají mezi spolužáky,“ uvedla Klára (jméno bylo na přání respondentky změněno, pozn. red.).
K obtížnosti obstarat si léky na předpis psychiatr a adiktolog z Kliniky adiktologie u Apolináře Jakub Minařík říká: „Všechno si lze objednat a bez potíží koupit v podstatě legálně. Když si toho člověk objedná pár gramů, tak vám to nejspíš i přijde. To, co se přeprodá a projde černým trhem, je obrovské množství léků.“
Když vám teče do bot…
Jak už bylo řečeno, Ritalin a léky jemu podobné jsou sice na předpis, ale není nikterak obtížné je sehnat. Studenti ho vyhledávají ve chvílích, kdy jim před náročnými a obsáhlými zkouškami takzvaně teče do bot. „K Ritalinu se dá dostat na každém rohu. Snad každý má kamaráda, co na něj má předpis. Například kámoše, který má diagnostikované ADHD. S Ritalinem se moje cesty zkřížily v době, kdy jsem potřeboval svoji hlavu zaměřit na jednu věc a ostatní na chvíli vypustit. Konkrétně před maturitní zkouškou, kdy jsem se vykašlal na přípravu a měl jsem posledních pár dní,“ uvedl ke své zkušenosti s Ritalinem Jáchym. Na otázku, zda bylo lék náročné a drahé sehnat, Jáchym odpověděl: „Proces sehnání Ritalinu trval dohromady asi tak 28 vteřin, a to počítám i otevření messengeru. Stál mě tuším 30 korun za kus.“
Vyvstává otázka, jestli se studenti mohou na lécích stát závislí a jestli se zvládnou někdy soustředit i za normálního stavu. Studenti, které jsme oslovili, uvedli, že později neměli žádné obtíže se soustředěním bez podpůrné pilulky. „U jednorázového užití bych nevnímal jako problém budoucí riziko závislosti na lécích. Po jednom zkouškovém období je velmi malá pravděpodobnost vytvoření závislosti ve chvíli, kdy je člověk duševně zdráv. Opatřit si závislost dá spoustu práce. Dopracovat se do stádia, kdy má člověk odvykací stav, je obtížné,“ říká Minařík.
Důležité je, aby si každý student při zvolení tohoto řešení uvědomil, oč vlastně jde a jestli to za to stojí. Naordinovat si léky na modrý předpis sám nemusí být vždy dobrý nápad, jak upozorňuje Minařík: „U medikování léků je důležitá kontrola. Lékař je někdo, kdo dávku kontroluje a hlídá nežádoucí účinky, včetně závislosti.“
Doba je rychlá a studenti jsou pod obrovský tlakem
Popularita, trend a snadná dostupnost jsou faktory, které v poslední době dělají z Ritalinu a obdobných léků často užívané berličky. Problémem je i náročnost a obtížnost zkoušek i vyučovaných předmětů. Studenti toho mají zkrátka mnoho. Dost často také věci nechávají na poslední chvíli, což situaci nikterak nezlepšuje. I přes častou prokrastinaci naší generace je objektivním faktem, že materiálů a všeobecně informací je příliš.
„Náročnost věcí a procesů je mnohem větší. Vše je rychlé a je vyvíjen velký tlak. Na to nejsme vyrobeni. Dostupnost a popularita léků je jedna věc. Ale kolik toho studenti mají zvládnout za krátký čas a co se od nich očekává, to je věc druhá,“ hodnotí dnešní dobu Minařík. „Po nás toho při studiu medicíny nechtěli zdaleka tolik. Když jsme se dozvídali nové věci, tak dost často hlavně přes vyučující, kteří údaje přinesli a sdělili. Ale to, že bychom si mohli otevřít internet, projít si metaanalýzy, studie, databáze, to se nedělo. Některé věci jsou dnes snazší, ale nároky na dynamiku procesu jsou někde úplně jinde a to je pravděpodobně něco, co je více stresující,“ dodává.
Reorganizace školství jako lék na zneužívání pilulek?
Dle lékařů jednorázové „zneužití“ léků není v krátkodobém časovém úseku nic závažného. Ani studenti, kteří s léky mají zkušenosti, nezaznamenali žádný dlouhodobý negativní důsledek. Zodpovědnost zůstává tedy na každém studentovi zvlášť. Jestliže si lék, ať už přes kamarády nebo z černého trhu, pořídí, měl by si zjistit dostatek informací a uvědomit si fakt, že předepisovat si léky nebývá dobrý nápad. Určitě by všechna tíha neměla být přenášena na studenty, ale i na vyučující, celé školy a vlastně svým způsobem celý školní systém.
Důležité je, aby si studenti z výuk odnášeli znalosti a informace, nikoliv stres. Pokud se tak neděje, přirozeně pak zmatkují a sahají po tabletkách, které honem rychle spraví jejich výsledky. Dnes máme dost často pocit, že není čas na to se uklidnit, nadechnout, naučit se látku a připravit se na zkoušku. Musíme stále jen spěchat a honit se za něčím, co paradoxně ještě ani nevíme, co je.
