Česko po výpadku: Mýtus o německé vině a nebezpečí obnovitelných zdrojů se dál šíří
Za všechno můžou Němci a „jejich“ Green Deal – zaznělo po čtyřhodinovém částečném výpadku elektřiny v Česku, jemuž se začalo říkat blackout. Nepomohla ani zpráva ČEPS, ani prohlášení ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), v nichž se odmítá, že by výpadek proudu souvisel s OZE. Nic nepomáhá, ani fakta, sebenaplňující se proroctví o ničivosti zelené ideologie se konečně naplnilo.
Drama bude pokračovat, předpovídají proroci zelené apokalypsy, protože německé OZE dál posilují a budou do sítě dodávat stále větší množství čisté elektřiny, které nebudou s to zpracovat ani za pomoci českých (a dalších) rozvodných sítí. To poslední – tedy narůstající podíl OZE v německém energomixu – je asi jediná plná pravda v hysterickém řetězci antizelených „argumentů“.
Podle posledních údajů je spotřeba elektřiny v Německu ze sedminy pokrývána solárními zdroji. V roce 2024 bylo do sítě dodáno prostřednictvím fotovoltaických systémů 59,5 milionu megawatthodin elektřiny. Podíl solární energie na celkové roční spotřebě je na úrovni 13,8 procenta, což je nový německý rekord. A to se nezapočítává podíl malých elektráren na balkonech, kterých je dnes asi milion a dodávají jeden gigawatt. Malý solár na balkonu či terase přitom dokáže pokrýt roční spotřebu elektřiny několika domácích spotřebičů.
Podle Německé asociace solárního průmyslu bylo na území Německa nainstalováno přibližně 107,5 gigawattu solárních zařízení. Do roku 2030 to má být 215 gigawattů. Téměř 5,3 milionu systémů na střechách, balkonech, otevřených prostranstvích nad parkovišti a v některých případech i na vodních plochách pokryje více než 15 procent spotřeby elektřiny v Německu.
„Během posledních 25 let se fotovoltaika vyvinula z drahé satelitní technologie na nejdostupnější formu výroby elektřiny na Zemi,“ uvedl v médiích generální ředitel asociace Carsten Körnig. Přesto se rozvoj solární energetiky v Německu částečně zpomaluje, za což mohou i protesty ideologických odpůrců OZE, kteří považují nové čisté energie za ohrožení minulých fosilních jistot.
Jisté potíže mají Němci také s rozvojem větrné energetiky. A to přesto že jde o nejdůležitější německý zdroj. Vítr pomáhá ročně při výrobě 136,4 terawatthodiny (TWh) energie a pokrývá tak třetinu celkové spotřeby největší ekonomiky Evropy. Ne všichni jsou ale nadšení z toho, že mají větrník v dohledu. Protestů proti budování větrných elektráren neubývá. Situace se ale výrazně liší podle spolkových zemí. Někde se staví rychleji, jinde se místní vlády snaží výstavbu z politických důvodů brzdit.
Celková „větrníková“ čísla jdou ale v Německu nahoru. V první polovině letošního roku bylo podle oficiálních údajů Spolkového úřadu pro větrné sítě uvedeno do provozu 378 nových větrných turbín. Loni to ve stejném období bylo jen 285. Rozdíly mezi spolkovými zeměmi jsou obrovské. V Severním Porýní-Vestfálsku bylo v prvním půlroce spuštěno 108 nových větrných turbín, Dolní Sasko oznámilo 89 nových větrníků, Šlesvicko-Holštýnsko 61. Největší spolková země Bavorsko výrazně zaostává. V první polovině roku 2025 tam bylo uvedeno do provozu pouze šest větrných turbín!
Bavorská vláda CSU větrníky dlouhodobě spíše odmítá. Důvodem je velký odpor místních obyvatel, kterým daleko méně vadí solární panely, které v Bavorsku potkáte často už u dálnice i v okolí menších či větších vesnic. Větrníky v Bavorsku brzdil přísný zákon z roku 2014. Tehdejší ministerský předseda Horst Seehofer pod tlakem voličů prosadil, aby větrná turbína byla posunuta od prvního obydleného sídla nejméně do vzdálenosti desetkrát větší, než je její výška. U stometrového větrníku je to kilometr, u dvousetmetrového kilometry dva a to už začíná být problém.
Bavorská vláda opatření zmírnila, měkčí zákon začne platit letos. Bavorští politici věří, že se tak podaří dosáhnout cíle tisíc nových větrných turbín do roku 2030. To by ale znamenalo 200 větrníků každý rok, což je při současném tempu výstavby šest staveb za půl roku opravdu těžko představitelné.
Bavorské větrníky a jejich dědictví
Větrníky v Bavorsku mají silné politické a názorově-ideologické pozadí. Zelení jako zastánci rychlého vývoje k novým OZE zdrojům tvrdí, že omezování větrníků brzdí celou bavorskou ekonomiku a brání novým investicím. CSU, která v minulých volbách útočila na Zelené jako na destruktivní modernizační sílu, brání staré zdroje včetně jádra, které však neubránila. Pro budoucnost Bavorska a Německa vůbec by bylo důležité vyřadit ideologické bitvy z těchto strategických debat.
Všichni chtějí čistou, ale také co možná nejlevnější energii. Schopnost dojít tu ke kompromisu je zásadní zkouška funkčnosti demokracie v pozdní moderní době. Němci by ji potřebovali najít i jinde, ale pokud ji objeví alespoň v energetice, má demokracie šanci na další efektivní existenci. Nakonec všichni víme, že to neplatí zdaleka jen o Německu… Český energetický konsenzus ale zatím drží všechny relevantní strany: nejprve jádro, potom OZE.
