Další pád akcií? Můžou ho spustit Trumpovy hrátky se cly i vysoké americké zadlužení
Americké akcie se nacházejí na historických maximech a jejich kurzový vzestup se zdá být nezastavitelný. I v případě nedávno schváleného vládního rozpočtu převládla pozitivní teze o nárůstu korporátních zisků, což svědčí akciím. Nicméně z tábora profesionálních investorů stále častěji zaznívají hlasy, že aktuální burzovní euforie je přehnaná. Jaká jsou hlavní rizika?
Samozřejmě tou nejvíce viditelnou hrozbou je deadline pro odvrácení recipročních cel. Pokud nedojde k dohodě, tak se brzy aktivují vyšší dovozní přirážky. Americký prezident Donald Trump prozatím uzavřel dohody pouze s Vietnamem a Velkou Británií. Minulý týden začal obchodním partnerům zasílat dopisy, ve kterých je upozorňoval, že pokud se jednání neposunou, začne od srpna uvalovat ještě vyšší tarify – v některých případech až ve výši 70 procent. Tímto krokem prezident de facto posunul platnost vyšších cel až na srpen, aniž by formálně posunul deadline z 9. července.
V tomto směru je bezstarostnost investorů až překvapivá. Zřejmě sázejí na to, že by Donald Trump přistoupil k méně násilné variantě, pokud by trhy začaly padat. Dá se taktéž očekávat alespoň rámcová dohoda, což znamená, že jednotliví obchodní partneři se „dohodnou, že se dohodnou“ a tím získají nějaký čas navíc. Výbušná povaha prezidenta Trumpa a například komplikované rozhodovací procesy v EU ovšem znamenají, že existuje šance na naplnění stresových scénářů a trhy tak mohou alespoň krátkodobě zachvátit turbulence – nicméně méně intenzivní než na začátku dubna.
Vysoké zadlužení, které ještě více zhoršuje nedávno schválený rozpočet, představuje další nebezpečí. Výnos desetiletého amerického vládního bondu na úrovni 4,3 procenta sice není důvodem k bezprostřední panice, ale rozhodně ho nemůžeme považovat za nízký. Vidina nižších úroků se navíc vzdaluje. Když vezmeme v potaz data z amerického trhu práce, je prakticky vyloučeno, že Fed sníží sazby před zasedáním v září. Zrychlení inflace pod vlivem cel může termín pro snížení úroků ještě oddálit.
VIDEO: Česko musí umět žít bez Německa. Přesunout výrobu jen do Ameriky je nemožné, chybí tam kvalifikovaní lidé, říká podnikatel Wichterle ve FLOW
Trump zvyšuje tlak na Powella
Přetrvávání vyšších sazeb řeší Trumpova administrativa poněkud svérázně. Zvyšuje tlak na šéfa Fedu Jeroma Powella, aby úroky poslal dolů. Jelikož je centrální banka nezávislá, nelze předpokládat, že by šéf Fedu tato volání vyslyšel. Trumpova inklinace k nižším sazbám ovšem může ovlivnit výběr nového guvernéra, který nastoupí v květnu příštího roku. Část investorů vnímá tanečky administrativy kolem Powella jako skandální a postupně opouští dolarová aktiva. Tento neortodoxní přístup částečně vysvětluje, proč je dolar oproti jiným měnám tak nepřiměřeně slabý navzdory silným fundamentům – rychlému ekonomickému růstu a vyšším sazbám.
Americká vláda plánuje na vyšší dluhopisové výnosy reagovat emisí kratších bondů. Za tímto nápadem se skrývá předpoklad, že větší, i když umělá vzácnost delších dluhopisů vytlačí nahoru jejich ceny, a tím pádem dolů výnosy. Někteří ekonomové to nazývají skrytým kvantitativním uvolňováním. Tato strategie je ovšem nebezpečná.
Vyšší výnosy delších dluhopisů odrážejí obavy o dluhovou udržitelnost Spojených států, proto investoři nechtějí tyto papíry masivně nakupovat. Pokud se ministerstvo financí začne přiklánět k emisím kratších splatností, může ohrozit správné fungování trhu. V takovém případě nelze vyloučit další exodus zahraničních investorů, takže by snahy vlády mohly nakonec být kontraproduktivní.
Rizika slouží jako varování
Zahrávat si se správným fungováním dluhového trhu je navíc v současném propojeném finančním světě extrémně nebezpečné. Řada investičních strategií, které provozují například hedge fondy, je založena na správném fungování a dostatečné likviditě tohoto klíčového trhu. Pokud by nastala stresová epizoda a trh vládních bondů nepracoval tak, jak má, hrozily by dalekosáhlé otřesy kvůli nuceným výprodejům a podobně.
Nebylo by fér vytýkat zadlužení pouze americké vládě. Řada korporací funguje až s toxickými úrovněmi dluhu. Investoři, kteří jsou navíc hladoví po výnosech, taktéž akceptují horší kvalitu kovenantů – tedy povinností, k nimž se emitenti zavázali. S tím souvisí i nárůst korporátních bankrotů v USA. Zvyšuje se i objem nesplácených hypoték nebo půjček na kreditních kartách.
Přestože otřesy na burzách nezačnou bez konkrétního spouštěče, slouží tato rizika jako varování. Čím více je trh klíčových bezpečných instrumentů jako například amerických vládních dluhopisů křehký, tím horší jsou potom dopady jednotlivých stresových událostí – třeba právě zavádění cel a tarifů.
