Záplavy z Kachovské přehrady zasáhly Cherson a obce po obou březích Dněpru. Ostřelování trvá

Dobrovolníci Červeného kříže v ulicích zaplaveného Chersonu

Dobrovolníci Červeného kříže v ulicích zaplaveného Chersonu Zdroj: Reuters

Záplavová vlna místy rychle dosáhla výše několika metrů a odnáší i menší stavby
Zatopený kulturní dům v Nové Kachovce
Zatopené ulice Chersonu
Zatopené ulice Chersonu
Satelitní snímky ukazují Kachovskou přehradu před protržením a po něm
24
Fotogalerie

V okupovaném městě Nova Kachovka na jihu Ukrajiny se po záplavách způsobených zničením Kachovské přehrady pohřešuje nejméně sedm lidí. Uvedl to Moskvou dosazený starosta města, podle kterého muselo být z Nové Kachovky evakuováno přes 900 lidí.

„Voda v oblasti ale začala ustupovat, píše s odvoláním na místní představitele agentura TASS. Ukrajinská správa Chersonské oblasti uvedla, že voda na pravém břehu Dněpru k dnešnímu ránu zaplavila na 1850 domů. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes 16 tisíc osob. Humanitární dopady situace podle ní ale pocítí statisíce osob.

„Voda v tento čas, v 8:35 (místního času, 7:35 SELČ) klesla o půl metru od nejvyššího bodu," uvedl proruský starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev. Dříve uvedl, že místní správa ví s jistotou o sedmi pohřešovaných.

Záplavy z Kachovské přehrady na obou březích Dněpru

V úterý se z Nové Kachovky muselo evakuovat na 900 lidí, voda ve městě dosáhla až 12 metrů a zaplavila i menší obce níže po proudu Dněpru. „Vesnice Korsunka je zcela pod vodou, Dniprjany a Krynky jsou zaplavené až po střechu," uvedl Leonťjev. Proruská správa části okupované ukrajinské Chersonské oblasti dnes podle agentury TASS vyhlásila nouzový stav.

Záplavová vlna zasáhla i opačný břeh Dněpru, který má pod kontrolou Ukrajina. Ukrajinský šéf chersonské regionální vojenské správy Oleksandr Prokudin podle agentury Unian uvedl, že zaplaveno bylo 1852 domů.

„Během noci jsme nezaznamenali nic neobyčejného. Intenzita záplav slábne, nicméně kvůli značnému poničení ještě čekáme další vodu. Podle našich předpovědí se hladina v příštích 20 hodinách zvedne o další metr," uvedl Prokudin. K dnešnímu ránu podle něj musely úřady evakuovat 1457 lidí, z nichž 1286 žilo v chersonské ostrovní čtvrti Korabel.

Rozsah záplav ukazují podle agentury Reuters satelitní snímky společnosti Maxar Technologies, na nichž je vidět řada zatopených měst a vesnic. Z mnoha domů nad hladinu vyčnívají jen střechy.

„Všechno je ponořené ve vodě, všechen nábytek, lednička, jídlo, všechny květiny, všechno plave. Nevím, co mám dělat," vylíčila 53letá obyvatelka Chersonu, který je největším městem pod přehradou. Hladina Dněpru zde v úterý stoupla o 3,5 metru.

Hráz přehrady, která je jedním z největších vodních děl v Evropě, byla zničena v brzkých úterních hodinách. Ukrajina je přesvědčena, že za zkázu může Rusko, Moskva zase obviňuje Kyjev.

Cherson zaplaven, ostřelování ztěžuje evakuaci

Ruské síly za posledních 24 hodin opakovaně ostřelovaly ukrajinskou Chersonskou oblast, uvedl dnes na sociální síti Telegram místní gubernátor Oleksandr Prokudin. Zároveň informoval, že v důsledku ruských útoků zahynul jeden člověk a další byl zraněný.

„Za uplynulý den nás nepřítel 70krát ostřeloval, vypálil a vyslal 353 střel z minometů, děl, salvových raketometů, dronů, tanků a letadel," napsal Prokudin, podle kterého 29 střel zasáhlo i město Cherson. Agentura Reuters uvedla, že se jí tyto zprávy nepodařilo nezávisle ověřit, a dodala, že další podrobnosti Prokudin neuvedl.

„V důsledku ruské agrese jeden člověk zemřel, další byl zraněn," dodal gubernátor a připomněl, že v úterý byla na jihu Ukrajiny zničena Kachovská přehrada, která zaplavila rozsáhlé části Chersonu a donutila tisíce lidí k evakuaci.

Prokudin už v úterý a v noci na dnešek ruské vojáky obvinil, že ostřelují Chersonskou oblast v době záplav a evakuací a zasahují mimo jiné nízko položené ostrovní čtvrti na řece Dněpr. „Během dne (úterý) se na ostrově rychle zvedá voda. (...) I v tak těžkých dobách se Rusové rozhodli připomenout, kdo doopravdy jsou - teroristi," napsal gubernátor na telegramu. Při evakuaci podle něj byli zranění dva policisté, kteří pomáhali lidem do bezpečí.

Ukrajina a Rusko se obviňují navzájem ze zničení Kachovské přehrady

Ukrajina a Rusko se v noci na dnešek na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN navzájem obvinily ze zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny. Schůze se konala na žádost Kyjeva, jehož zástupce podpořily pobaltské země i Spojené státy.

„V noci na 6. června Ruská federace vyhodila do povětří hráz Kachovské vodní elektrárny. (...) Tím, že se ruští okupanti uchýlili k taktice spálené země, nebo v tomto případě k taktice zaplavené země, v podstatě uznali, že jim dobyté území nepatří a že nejsou schopni si jej udržet," řekl na úvod ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja. Připomněl také, že o záměru Ruska vyhodit přehradu do povětří se spekulovalo v rámci ruské invaze na Ukrajinu už loni. „To svědčí o tom, že byl (útok) plánován s velkým předstihem," řekl.

Ruská obvinění vůči Ukrajině Kyslycja prohlásil za „předvídatelně lživá" a dodal, že Moskva už dříve odmítla zodpovědnost za „válečné zločiny", které spáchala v Mariupolu, Buči či Izjumu. Radu velvyslanec vyzval, aby ruský útok důrazně odsoudila a aby podpořila ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho mírový plán.

Tuto pozici plně podpořil velvyslanec Litvy, který hovořil za všechny tři pobaltské země, napsal ruskojazyčný server BBC. Za Ukrajinu se v projevu postavil i americký velvyslanec Robert Wood, podle kterého je incident „tragickým výsledkem nevyprovokované, plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu". Ačkoliv Rusko ze zničení přehrady přímo neobvinil, zdůraznil, že Moskva loni zahájila válku na Ukrajině a obsadila zasažený region i přehradu.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na mimořádném zasedání podobně jako Kreml v úterý uvedl, že za zničenou přehradou stojí „úmyslná sabotáž" ze strany Kyjeva. Ukrajinu obvinil z páchání válečných zločinů, napsala agentura TASS.

RB OSN má 15 členů, z nichž je pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA, Británie) a má právo veta. Nelze tedy očekávat, že ohledně Kachovské přehrady orgán například přijme rezoluci, jelikož Rusko ji může vetovat.

Mimořádné jednání bezpečnostní rady svolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ruští teroristé. Zničení přehrady vodní elektrárny Kachovka jen potvrzuje celému světu, že je třeba je vyhnat ze všech koutů ukrajinského území," uvedl Zelenskyj na twitteru a připojil video poškozené přehrady. Později dodal, že ani vodou, ani raketami Rusové Ukrajinu nezastaví.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak na sociální síti telegram napsal, že Rusko se zničením Kachovské přehrady dopustilo „ekocidy“, ale ukrajinské úřady pracují na zajištění bezpečnosti obyvatel. Poznamenal také, že ruské akce představují hrozbu i pro nedalekou Záporožskou jadernou elektrárnu. 

Moskva obvinění odmítla. Veškerá zodpovědnost za čin podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova padá na Ukrajinu. Tato „úmyslná sabotáž" podle něj souvisí s neúspěšnou protiofenzivou, o kterou se ukrajinské síly podle Ruska pokoušely před několika dny, napsala agentura TASS.

O výbuchu na Kachovské přehradě v úterý brzy ráno informovala ukrajinská armáda, podle Kyjeva hráz Rusko odpálilo na dálku. Ruská okupační správa původní zprávy na sociálních sítích o destrukci zprvu odmítala, následně ale zničení přehrady přisoudila ukrajinským silám, které podle ní přehradní hráz opakovaně ostřelovaly. Ukrajinci argumentují, že hráz není možné zničit žádnou střelou zvenčí. Navíc se odvolávají na své zpravodajské informace i data od západních spojenců, podle kterých ruské jednotky hráz zaminovaly krátce poté, co ji loni na jaře obsadily.

Podle ukrajinských úřadů hladina v nádrži klesá rychlostí asi 15 centimetrů za hodinu. Obyvatele vyzvaly, aby se v co největší míře zásobili vodou. Kachovská nádrž byla totiž zdrojem pitné vody pro široké okolí.

Kachovská přehrada

  • Kachovská přehrada je nádrž na řece Dněpr na jižní Ukrajině, někdy se jí přezdívá Kachovské moře.
  • Leží na území Chersonské, Dněpropetrovské a Záporožské oblasti.
  • Svou rozlohou 2155 kilometrů čtverečních je to druhé největší umělé jezero na Ukrajině, po Kremenčucké přehradě.
  • Byla postavena v roce 1956. Kachovská vodní elektrárna má výkon 350 megawatů.
  • Největší česká přehradní nádrž Lipno má rozlohu 48,7 kilometrů čtverečních, což znamená, že Kachovská přehrada je téměř 45krát větší. 

Kdo profituje ze zničení Kachovské přehrady?

O možném zničení Kachovské přehrady se spekulovalo už delší dobu. Zelenskyj loni v říjnu řekl, že Rusko chystá na Kachovské přehradě útok, který by mohl vést k zatopení nedalekého města Cherson i desítek dalších obcí. Ruská okupační správa naopak prohlašovala, že takový útok plánuje Kyjev.

Zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny hraje do karet víc Ukrajincům než Rusům, míní Zdeněk Kříž z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Kříž se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace či bezpečnostní politiku. Voda například poškodí ruská obranná postavení, řekl Kříž ČTK.  Záběry zničené Kachovské přehradyZáběry zničené Kachovské přehrady|reprofoto Twitter

„Nebudu se vyjadřovat k tomu, kdo tu přehradu poškodil, ale jaké to má důsledky pro vedení bojových operací. V první řadě to znamená, že jestliže bude Kachovka vypuštěna, a ona se se během několika dní vypustí, tak už ji nikdo nebude moci vypustit podruhé. Třeba někdy v létě, kdy by chtěli Ukrajinci násilně překročit Dněpr a Rusové by jim v tom chtěli zabránit. Pokud by byla Kachovka plná, vypuštěním by Rusové mohli tento pokus elegantně zlikvidovat. To už nyní nebude možné," uvedl Kříž.

Soudí, že by se asi 70 procent vody mělo vylít na levý břeh Dněpru - ukrajinská území okupovaná Ruskem, kde je krajina rovinatější. Zbylých 30 procent zaplaví pravý břeh Dněpru, který Ukrajinci již osvobodili.

„Z tohoto úhlu pohledu to znamená, že obranná postavení, která si Rusové vytvořili na levém břehu Dněpru, utrpí škody. Také to znamená, že terén bude vysychat mnohem pomaleji, vyschne třeba až v létě. Ruský generální štáb tak bude muset počítat s tím, že by se Ukrajinci mohli v létě, až bude probíhat další fáze ukrajinského útoku, pokusit zesílit tlak násilným přechodem Dněpru, a vytvořit si příznivé podmínky pro vpád do zad Rusům, kteří se brání u Melitopolu," popsal analytik. Vypuštění Kachovské přehrady podle něj vytváří pro tento scénář podmínky a pomáhá víc Ukrajincům než Rusům. Soudí, že Rusům zničení přehrady rozhodně nepomáhá.

Upozornil, že přehrada zásobuje vodou Krym okupovaný Rusy. „Nevím, do jaké míry tam Rusové vybudovali nějaká další opatření, která by umožnila Krym zásobovat vodou jiným způsobem, ale ano, Kachovka zásobuje Krym, který v létě začne opět trpět nedostatkem vody," uvedl Kříž.

Zásobárna vody pro Krym

Novináři se Peskova ptali na situaci na Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014 a který od února 2022 opět získává velkou část potřebné vody z Dněpru skrze Severokrymský kanál. Kreml podle Peskova „podnikl razantní kroky k zajištění zásobování Krymu vodou ještě před obnovením kanálu". Ruskojazyčný server BBC připomněl, že návrat vody na poloostrov v důsledku ruské invaze na Ukrajinu loni v říjnu oslavoval Putin, podle kterého museli ruští vojáci „zpřístupnit Krymu vodu".

Rusy dosazený šéf okupovaného ukrajinského Krymského poloostrova Sergej Aksjonov už první den invaze zahájené loni v únoru dával najevo, že obnovení vodního zásobování je jedním z cílů Ruskem rozpoutané války, píše BBC. Nyní se ale podle serveru „ruští představitelé předhánějí ve vysvětlování", jak události na Kachovské přehradě nebudou mít na Krym žádný vliv, přičemž podle korespondenta BBC se poloostrov velmi pravděpodobně opět ocitne bez vody.

Scholz: Zničení Kachovské přehrady je nová dimenze války na Ukrajině

Zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny znamená nový rozměr bojů, odpovídá to ale způsobu, jakým ruský prezident Vladimir Putin válku proti Kyjevu vede. Dnes to na Evropském fóru veřejnoprávní stanice WDR prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Poznamenal, že Berlín společně s příslušnými mezinárodními organizacemi vývoj pozorně a s obavami sleduje kvůli možným dopadům na bezpečnost provozu Záporožské jaderné elektrárny. Z likvidace přehrady se vzájemně obviňují Moskva a Kyjev.

Video placeholde
V Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny začala evakuace obyvatel po zničení Kachovské přehrady • Twitter

„Je to něco, co přináší novou dimenzi, ale odpovídá to způsobu, jakým Putin tuto válku vede," odpověděl Scholz v debatě na otázku, co zničení přehrady znamená. „Na Ukrajině jsme svědky řady a řady zločinů, které páchají ruští vojáci. Odpovídá to ale způsobu vedení války, kdy jsou opakovaně terčem i civilní cíle, jako vesnice, školy, nemocnice, infrastruktura," uvedl.

Scholz prohlásil, že je nezbytné, aby Ukrajina měla potřebnou humanitární, ekonomickou i vojenskou podporu. „My ji budeme podporovat tak dlouho, dokud bude třeba," řekl. Kancléř také poukázal na to, že Putin se útokem na Ukrajinu spletl, protože zemi nedokázal rychle porazit a ani se mu nepovedlo rozdělit Západ.

Fiala: Katastrofa, která se dotkne tisíců nevinných lidí

„Útok na Kachovskou přehradu způsobil humanitární katastrofu, která se dotkne tisíců nevinných lidí. Ruská agrese na Ukrajině je ničím neospravedlnitelná, navíc způsobuje obrovské utrpení a tragédie," uvedl Fiala. „Toto je třeba zastavit. Jedinou cestou k míru je naše silná pomoc a podpora Ukrajině," dodal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ráno oznámil, že schválil vyčlenění mimořádné pomoci deset milionů korun na pomoc s evakuací civilistů a s důsledky zničení přehrady. Útok na Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, uvedl Lipavský.

Katastrofální protržení přehrad v historii

Historie zná několik útoků na přehrady během válečných konfliktů.

  • Například v srpnu 1941, po útoku nacistického Německa na SSSR, vyhodily jednotky stalinské tajné policie NKVD částečně do vzduchu Dněperskou vodní elektrárnu na řece Dněpru nad ostrovem Chortycja. Následné záplavy si vyžádaly obrovské lidské oběti - německé ztráty se odhadují na 1500 osob, na straně sovětské armády i obyvatelstva zahynulo až 120 000 osob. Do léta 1942 Němci přehradu opravili, na podzim následujícího roku se však k ní znovu přiblížila fronta. Němci byli rozhodnuti vodní dílo zcela zničit, ale sovětským vojákům se podařilo část výbušnin zneškodnit. I tak přehradu poničili a po nových opravách byla znovu uvedena do provozu v roce 1950.
  • Známé jsou také „skákající bomby" britského Královského letectva (RAF), které zničily německé přehrady za druhé světové války. Vymyslel je konstruktér Barnes Wallis ze zbrojovky Vickers na principu házení žabek po vodě. Po náročných testech takto v polovině května 1943 britské bombardéry úspěšně protrhly hráze přehrad Möhne a Eder a způsobily rozsáhlé záplavy. Deset metrů vysoká vlna, která se valila krajinou rychlostí 25 kilometrů za hodinu, strhla nebo vážně poškodila na pět desítek mostů, zničila nebo poničila 120 továren, odplavila zemědělskou půdu a zatopila několik dolů. Záplavy vyvolané protržením přehrad zabily 1300 (podle některých zdrojů až 1600) lidí, z velké části válečných zajatců, zejména sovětských.
  • Dosud nejhorší neštěstí způsobené protrženou přehradou zažila pravděpodobně Čína, kde v srpnu 1975 při protržení dvou hrází utonulo nebo zemřelo na epidemie a následný hladomor na 230 tisíc lidí. Čína informace 20 let tajila a poté, co americká organizace Human Rights Watch/Asia zprávu uveřejnila, Čína připustila, že se katastrofa skutečně udála. Odmítla však potvrdit počet obětí. Přehradní hráze byly vybudovány v 50. letech se sovětskou pomocí na řece Chuaj v provincii Che-nan. Během dvou hodin po téměř současném protržení hrází zahynulo 85 tisíc lidí; dalších 145 tisíc osob podlehlo následujícím epidemiím a hladomoru. Záplavová vlna zasáhla oblast o velikosti 12 000 km2, na které žilo přes deset milionů lidí.
  • Jedna z největších katastrof způsobených protrženými přehradami v Evropě nastala 9. října 1963 po sesuvu masivu severoitalské hory Monte Toc do přehrady Vajont v Dolomitech po dlouhotrvajících deštích. Klenbová přehrada Vajont vysoká tehdy rekordních 262 metrů nápor tlaku vody kupodivu vydržela, mohutná vlna však zpustošila osídlení v údolí, když smetla sedm vesnic a čtyřtisícové městečko Longarone. Katastrofa si vyžádala přes 2000 obětí. Stavaři přehrady byli postaveni před soud a v roce 1969 si vyslechli úhrnný trest odnětí svobody v délce 21 let za zabití z nedbalosti. Odvolací soud pak některé tresty snížil či obviněné pro nedostatek důkazů osvobodil.
  • Neštěstí podobného druhu se stalo 2. prosince 1959. Šlo o protržení francouzské přehrady Malpasset, ležící u východní části středomořského Azurového pobřeží. Za tragédií, která si vyžádala přes 420 lidských životů, stál nedostatečný geologický průzkum, lajdáctví a souhra náhod. Tektonický pohyb okolních skal v kombinaci s vydatnými srážkami způsobily přeplnění nádrže, která nevydržela tlak hornin i vody. Záplavová vlna, která se do údolí řítila rychlostí 70 kilometrů za hodinu, smetla z povrchu země dvě vesnice a zčásti zaplavila i sedm kilometrů vzdálené město Fréjus.
  • Dlouhotrvající silné deště způsobily 31. května 1889 protržení přehrady South Fork na řece Little Conemaugh uamerického města Johnstown v Pensylvánii. Katastrofa si vyžádala 2209 obětí a obrovské materiální škody, které byly vyčísleny na 17 milionů dolarů, což v cenách roku 2022 činí zhruba 554 milionů dolarů.
  • Nejhorší přehradní katastrofa v dějinách českých zemí, která na dlouho ovlivnila vývoj sypaných hrází v celé Evropě, se odehrála na malé říčce Bílá Desná v Jizerských horách. Přehrada, která měla chránit před velkou vodou Železný Brod či Tanvald, se protrhla 18. září 1916. Za půl hodiny voda zabila 65 lidí, zničila 33 domů, přes 300 osob zůstalo bez přístřeší. Za příčinu neštěstí se dlouho považoval nevhodně zvolený materiál tělesa hráze, studie z roku 1996 to vyloučila a jako příčinu protržení identifikovala průsak vody tělesem přehrady. Areál protržené přehrady byl v roce 1996 prohlášen za kulturní památku a v roce 2013 začala jeho revitalizace odstraňováním náletových dřevin.