Kreml se mstí za poškození Kerčského mostu. Ukrajina žádá o posílení protivzdušné obrany

Následky ruských raketových útoků na Kyjev

Následky ruských raketových útoků na Kyjev Zdroj: Reuters

Následky ruských raketových útoků na Kyjev
Následky ruských raketových útoků na Kyjev
Následky ruských raketových útoků na Kyjev
Následky ruských raketových útoků na Kyjev
Následky ruských raketových útoků na Kyjev
10
Fotogalerie

Rusko v pondělí dopoledne provedlo sérií útoků na Kyjev a další ukrajinská města, rakety zabíjely civilisty a pustošily infrastrukturu. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že šlo o odvetu za sobotní poškození strategického Kerčského mostu z Ruska na okupovaný Krym, ze kterého viní ukrajinské tajné služby. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit zhruba polovinu raket. Kyjev teď znovu naléhá na západní státy, aby mu pomohly zlepšit protivzdušnou obranu. Německo uvedlo, že v řádech dnů dodá už v červnu slíbený systém IRIS-T SLM.

Obyvatelé Kyjeva se v pondělí probudili do zvuku sirén, hlavní město se poprvé od června stalo cílem raketových útoků. Mezi další ostřelovaná města patřily Dnipro, Záporoží, Žytomyr, Lvov a Ternopil na západě země. Ukrajinští představitelé tvrdí, že útok byl načasován tak, aby způsobil co nejvíce škod a přinesl řadu obětí. Armáda odpoledne oznámila, že nepřítel vypálil přes osm desítek raket, z nichž se zhruba polovinu podařilo sestřelit.

Rusové vypálili mimo jiné střely s plochou dráhou letu Kalibr a rakety Iskander z Černého a Kaspického moře. Moskva k útokům použila i letectvo a bezpilotní letouny. Nebylo přitom ještě jasné, kolik lidí rozsáhlé údery zabily a zranily.

„Poškozeno bylo jedenáct důležitých infrastrukturních zařízení v osmi různých regionech a Kyjevě,“ vypočítával premiér Denys Šmyhal. Část postižených měst přišla o dodávky elektřiny a vody.

Ostřelování, které v Kyjevě zasáhlo například i dětské hřiště, šokovalo Ukrajince i Západ. „Jedinou Putinovou taktikou je teror v mírumilovných ukrajinských městech, ale on Ukrajinu nezničí. To je také jeho odpověď všem usmiřovatelům, kteří s ním chtějí mluvit o míru: Putin je terorista, který mluví raketami,“ napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Někteří západní představitelé a komentátoři se kloní k názoru, že útoky ukazují na vzrůstající vojenskou bezzubost Kremlu. „Ruské ostřelování civilních oblastí Ukrajiny raketami je nepřijatelné. Je to projev Putinovy slabosti, nikoliv síly,“ uvedl šéf britské diplomacie James Cleverly.

Experti navíc míní, že pro Moskvu je takový postup kontraproduktivní. „Ukrajinci jsou v důsledku Putinova terorismu zuřivější a oddanější konečnému vítězství,“ je podle serveru Euractiv přesvědčen ukrajinský analytik Roman Rukomeda.

„Odhodlání bojovat to spíše zvýší,“ konstatoval na Twitteru Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, podle něhož údery vojensky nic nezmění.

Je zřejmé, že po nynější vlně raketových útoků ještě vzroste tlak na Západ, aby Ukrajině dodal vyspělé systémy protivzdušné obrany. „Nejlepší reakcí na ruský raketový teror je dodávka protiletadlových a protiraketových systémů Ukrajině – chraňte nebe nad Ukrajinou!“ napsal na Twitteru ministr obrany Oleksij Reznikov.

Německo už oznámilo, že dodá první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM v řádu dní. „Nové raketové ostřelování Kyjeva a mnoha dalších měst jasně ukazuje, jak důležité je rychlé dodání systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu. Ruské útoky raketami a drony terorizují především civilní obyvatelstvo,“ prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Zbývající systémy má však Kyjev obdržet až v příštím roce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil o posílení protivzdušné obrany se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Spojené státy minulý měsíc slíbily dodat Ukrajině sofistikované systémy protivzdušné obrany NASAMS. Jejich doručení se ale čeká až v listopadu. Kyjev přitom delší dobu žádá především tento typ vojenské pomoci a hovoří o tom, že ji potřebuje právě nyní. Před stoupajícím rizikem ruských útoků na civilní cíle v důsledku hroutící se fronty varovalo i NATO.

Nyní sílí i volání po dodání amerických systémů protivzdušné obrany Patriot a stíhaček F-16 na Ukrajinu. V případě Patriotů je ale zřejmě největším problémem jejich nedostatek, jelikož je po nich nejen v souvislosti s ruskou hrozbou velká poptávka v NATO a u dalších amerických spojenců. Bez úspěchu zůstává také ukrajinská snaha získat izraelský systém Iron Dome.

Putinovi zlí muži: Kdo velí armádě a kdo řídí invazi na Ukrajinu?

Video placeholde
• Videohub