Stoltenberg : NATO řeší obavy Turecka ohledně členství Švédska a Finska | E15.cz

NATO řeší obavy Turecka ohledně členství Švédska a Finska, řekl generální tajemník Stoltenberg

Video se připravuje ...

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Severoatlantická aliance se zabývá obavami, které Turecko vyjádřilo ohledně rozšíření o Švédsko a Finsko, a chystá se na ně reagovat. Podle agentury AFP to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal opakovaně najevo, že Ankara se staví odmítavě k žádosti o členství této dvojice severských zemí, a tento postoj zopakoval.

„Samozřejmě chceme reagovat na obavy, které Turecko vyjádřilo, abychom nalezli dohodu o dalším postupu“, řekl Stoltenberg při návštěvě dánské Kodani. Zopakoval, že schválení žádostí podle něj bude i přes výhrady Turecka rychlé. Dodal, že neshody v alianci nejsou nic neobvyklého. „V NATO máme mnoho zkušeností s tím, že v případě rozdílných názorů si sedneme a najdeme řešení,“ uvedl.

Přestože řada členských států vyjádřila oběma skandinávským zemím podporu, Turecko svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že především Švédsko vydá členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy. Proti vstupu dvojice se postavil i chorvatský prezident Zoran Milanović, který uvedl, že požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do aliance.

V debatě se studenty dnes turecký prezident Erdogan uvedl, že Ankara na svém postoji trvá. „Naše významné přátele jsme informovali, že bychom řekli ne vstupu Švédska a Finska do NATO, a tímto směrem budeme pokračovat,“ řekl Erdogan. Zmínil, že obě země hostí skupiny navázané na Stranu kurdských pracujících (PKK) a její syrskou odnož - milice YPG a dodávají jim finanční i vojenskou pomoc. Tyto organizace považuje Ankara za teroristické. Největší výtky Erdogan směřoval na adresu Švédska.

Turecká média v uplynulých dnech informovala, že Švédsko a Finsko kladně nevyřídily desítky tureckých žádostí o vydání lidí spojených s PKK či s klerikem Fetullahem Gülenem, kterého Ankara považuje za inspirátora neúspěšného vojenského puče z roku 2016. Erdogan dnes zmínil také zákaz vývozu zbraní, které obě skandinávské země přijaly v roce 2019. Tehdy kvůli tažení turecké armády na severu Sýrie zavedly restrikce na vývoz vojenského materiálu i další země NATO, které je však postupně zrušily.

Britský ministr obrany Ben Wallace dnes rovněž dal najevo víru, že existuje způsob, jak turecké obavy řešit. „Myslím si, že existuje cesta, jak to překonat. Myslím, že se k ní nakonec dostaneme, a je velmi důležité, abychom v tomto procesu naslouchali všem členům a jejich obavám, a určitě budeme naslouchat Turecku,“ řekl Wallace.

Nizozemský premiér Mark Rutte a německý kancléř Olaf Scholz dnes společně vyjádřili přesvědčení, že se nakonec ohledně přijetí Švédska a Finska do aliance podaří najít shodu. Podle kancléře je o tom přesvědčená většina členských zemí. Německo dělá vše pro to, aby se obě země staly členy, dodal Scholz.

Stoltenberg se dnes v Dánsku vyjádřil i k válce na Ukrajině, která mimo jiné zapříčinila, že Švédsko a Finsko ve středu oficiálně podaly přihlášku do severoatlantické aliance. NATO podle něj musí být připraveno na možnost, že konflikt může trvat ještě dlouho. Rusko nebylo podle aliance schopné dosáhnout svých cílů na Ukrajině, zřejmě se jich zatím ale nevzdalo. Kyjev tuto válku stále může vyhrát, dodal Stoltenberg.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery