Válka na Ukrajině se už nyní jeví jako nejzávažnější ozbrojený konflikt v Evropě od roku 1945. Výrazně otřásla nadějemi na rychlé hospodářské oživení po pandemii koronaviru. Už jen rostoucí ceny energií mohou vyvolat druhou globální ekonomickou krizi za poslední tři roky, varuje analýza britského deníku The Financial Times.
Ruský vpád na Ukrajinu ve čtvrtek otřásl finančními trhy a očekává se, že urychlí růst už tak vysoké inflace a způsobí další závažné narušení dodavatelských řetězců. Přímé dopady války, jako jsou západní sankce nebo odříznutí Ruska od mezinárodního obchodu, však ještě nemusejí být tím nejhorším. Podle ekonomů, které oslovil list The Financial Times, bude při hodnocení hospodářských následků ruské invaze klíčové sledovat následující faktory.
Nejdůležitějším je nepochybně doba trvání konfliktu. Z dosavadních projevů ruského prezidenta Vladimira Putina není zřejmé, co je konečným cílem. Zda se spokojí s výměnou prozápadní ukrajinské vlády v kabinet loajální Moskvě, nebo má v úmyslu kompletně přebudovat hranice východní Evropy. „Od toho se samozřejmě bude odvíjet reakce finančních a energetických trhů,“ myslí si Holger Schmieding, hlavní ekonom v německé Berenberg Bank.
Stěžejní podle něho bude rovněž reakce Číny, která může konfliktu využít buď k útoku na Tchaj-wan, nebo naopak ke zlepšení diplomatických vztahů se Spojenými státy.
Dalším faktorem bude schopnost investorů odolat geopolitickému napětí. Akciové indexy v západní Evropě sice po zahájení ruské invaze citelně oslabily, jejich propad nicméně mohl být daleko horší, a americké burzy s cennými papíry dokonce uzavřely čtvrteční obchodování v zisku.
„Dosavadní reakce trhů nenaznačuje, že by investoři očekávali, že se válka rozšíří do dalších částí Evropy,“ soudí Neil Shearing, hlavní ekonom poradenské společnosti Capital Economics.
Globální ekonomiku také významně ovlivní chování spotřebitelů. „Pokud budou firmy a domácnosti kvůli obavám z války méně utrácet a více šetřit, zpomalí to hospodářský růst v Evropě, Spojených státech i v rozvojovém světě,“ varuje ekonom Ian Shepherdson z Pantheon Macroeconomics.
Evropa byla zároveň dosud velmi závislá na dovozu levného ruského plynu. Moskva pokrývala přibližně čtyřicet procent veškeré spotřeby Evropské unie. Rostoucí ceny energetických komodit mohou v kombinaci s vysokou inflací tvrdě zasáhnout evropské spotřebitele, shodují se experti.
„Náš nejčernější scénář počítá se zdražením ropy na 120 až 140 dolarů za barel,“ odhaduje Shearing. „Jestli se současně podobným tempem zvýší i cena zemního plynu, míra inflace v Evropě se zvýší o dva procentní body,“ dodává.
Ukrajinský konflikt každopádně pořádně zamotá hlavu šéfům centrálních bank. Jak americký Fed, tak Evropská centrální banka naznačovaly, že letos zpřísní měnovou politiku. Nynější krize je možná donutí změnit názor, uvádí agentura Bloomberg.
