Přestože válka na Ukrajině přispívá k nejistotě na mezinárodních trzích a ohrožuje globální ekonomický růst, najdou se také země, které ze současného konfliktu profitují. Například Katar. Stát o velikosti Středočeského kraje byl sice bohatý už dříve. „Teď má však ambici nahradit Rusko na pozici hlavního evropského dodavatele plynu, díky čemuž může získat skutečný vliv,“ píše agentura Bloomberg.
Katarská ekonomika by měla již letos vyrůst o 4,4 procenta, nejvíce za posledních sedm let. Hrubý domácí produkt na hlavu se má vyšplhat k 80 tisícům dolarů čili zhruba na úroveň Švýcarska.
Jen za poslední týdny malý emirát v Perském zálivu, jenž je největším světovým producentem zkapalněného plynu (LNG), navštívila řada klíčových evropských politiků včetně šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella či německého ministra pro hospodářství Roberta Habecka. Všichni zde byli jednat o možných nákupech klíčového paliva. „Němečtí dodavatelé energií by měli s Katarem uzavírat dlouhodobé kontrakty,“ vyzval po svém návratu do Berlína Habeck.
Plán Česka při odstavení dodávek ruského plynu:
Tyto události by ještě před pár měsíci předvídal jen málokdo. Státní těžařská společnost Qatar Energy v roce 2019 oznámila projekt za třicet miliard dolarů, asi 700 miliard korun, jehož cílem je zprovoznit šest nových závodů a navýšit objem katarského vývozu LNG od roku 2027 o šedesát procent na 130 milionů tun ročně.
V té době mnozí analytici považovali plán Qatar Energy za pošetilý. Mnohé západní státy vyhlížely brzký přechod na obnovitelné zdroje energie. Nedlouho poté přišla pandemie koronaviru, během níž se ceny fosilních paliv propadly na rekordně nízké hodnoty.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
