Strach nebo znechucení z válečných zločinů. Analýza tří set tisíc tweetů odhaluje proměny emocí Američanů k válce na Ukrajině | E15.cz

Strach, znechucení z válečných zločinů. Analýza tweetů odhaluje emoce Američanů k válce na Ukrajině

Twitter
Twitter
• 
ZDROJ: Reuters

Aleš Ligas

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Jsou to už čtyři měsíce, kdy Rusko zahájilo největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Americká administrativa Joe Bidena se jako jedna ze světových velmocí rozhodla podporovat Ukrajinu finančně i dodávkami zbraní. Jak ale vnímají konflikt samotní Američané? Web E15 se ve své analýze zaměřil na projevované emoce v téměř třech stech tisících příspěvků na sociální síti Twitter týkajících se války na Ukrajině.

Web E15 k analýze tweetů využil algoritmus, který samostatně posuzuje každé slovo v příspěvku a přiřazuje mu jednu z osmi základních emocí. Rozhoduje také, jestli daný tweet nese pozitivní nebo negativní sentiment, tedy subjektivní náklonnost nebo odpor k nějakému konkrétnímu tématu.

Zatímco v Česku používá Twitter asi sedm procent Čechů, ve Spojených státech je situace značně odlišná. Na Twitteru je tam aktivních zhruba 69 milionů lidí, což odpovídá asi dvaceti procentům Američanů.

Důležité je uvést, že struktura uživatelů Twitteru zcela neodpovídá složení běžné americké populace. Na sociální síti převažují spíše vzdělanější a mladší lidé. Výsledky analýzy tak mohou sice leccos naznačovat, ale hlavně v rámci dění na Twitteru je nelze brát jako sociodemograficky reprezentativní.

Z negativních emocí dominuje strach, častěji lidé vyjadřují také důvěru

Twitter nicméně umožňuje díky svému charakteru sledovat reakce veřejnosti na konkrétní společenské nebo politické události. Zatímco omezený rozsah jeho příspěvků přímo vybízí ke koncentraci svých postojů do několika málo vět, užívání hashtagů zase umožňuje sledovat reakce uživatelů na dané téma v delším časovém období.

Analýza se zaměřila na více než 300 tisíc příspěvků, které američtí uživatelé Twitteru napsali za uplynulé čtyři měsíce války pod klíčovými hashtagy, které se týkají tohoto konfliktu.

Nejčastěji projevovanými emocemi byly emoce strachu a důvěry, které tvořily dohromady zhruba 40procentní podíl ze všech vyjádřených emocí. Asi ve čtvrtině případů pak uživatelé v souvislosti s konfliktem projevovali zlost a smutek, obdobné zastoupení má také radost a vyjadřování očekávání, v menší míře pak údiv nebo znechucení.

Zajímavé je nicméně podívat se na emoční zabarvení tweetů v delším časovém období. Stejně jako se vyvíjí průběh války, vyvíjejí se také emocionální reakce na jednotlivé její epizody. Kromě emocí se v průběhu prvních čtyř měsíců konfliktu proměňoval také podíl celkového vyznění tweetů, tedy jejich negativita nebo pozitivita.

Jak můžeme vidět na grafu výše, s pokračujícím konfliktem začaly zhruba od poloviny dubna převažovat pozitivně laděné příspěvky nad těmi negativními s vrcholem 8. května, tedy den před ruským Dnem vítězství, do kterého si ruský prezident Vladimir Putin stanovil dobytí Doněcké a Luhanské oblasti. To se ale ruské armádě nepodařilo. Radost se v těchto dnech objevovala v tweetech častěji než v jiných fázích války.

Ještě výraznější výkyv k optimismu je poté patrný 16. června, tedy v den, kdy evropští lídři v Kyjevě podpořili pro Ukrajinu status kandidátské země EU. Vyšší procentuální podíl mohou nicméně ovlivňovat obecně nižší počty tweetů v červnových dnech. K výkyvu tak sice došlo, ve skutečnosti ale nemusí být až tak výrazný.

K nárůstu zároveň dochází v tento den také u emoce smutku, což může naznačovat, že se jedná o polarizující téma. Oproti celkovému vzestupu pozitivních emocí se ale nejedná o stejně významný nárůst.

Obdobně ilustruje tento trend také vizualizace znázorňující projevovaný strach a obavy. I přes poměrně vysoké zastoupení strachu ve srovnání s ostatními vyjadřovanými emocemi se jeho podíl prodlužováním války systematicky snižuje. Zatímco v únoru byl strach zastoupen v projevovaných emocích z téměř 21 procent, v červnu to již bylo pouze 17 procent.

V posledních dvou měsících je naopak o něco intenzivněji projevována důvěra, která tak částečně kopíruje rostoucí pozitivní sentiment. Z analýzy není nicméně možné jednoznačně určit, k čemu se důvěra váže, může se jednat o projevování důvěry jak v ukrajinské, tak v ruské vítězství, ale také o rostoucí víru v brzké ukončení konfliktu.

# Válka na Ukrajině

Nejen průběh a vývoj válečného konfliktu, ale také dopady a důsledky války jsou dobře sledovatelné na proměnách hashtagů, které se v příspěvcích objevují společně s hlavními sledovanými hashtagy.

Zatímco koncem února a v březnu převažovaly hashtagy týkající se především samotné invaze a hlavních aktérů války, v dubnu je vidět výrazný vzestup hashtagů upozorňujících na ruské válečné zločiny a na ruský masakr ukrajinských civilistů ve městě Buča v Kyjevské oblasti.

S postupem času také sílí například hashtag #armukrainenow, kterým lidé podporují dodávky zbraní na Ukrajinu. V květnu a červnu se do popředí dostávají také hashtagy, které souvisejí s dopady války na americkou ekonomiku a byznys. Častěji se v souvislosti s konfliktem zmiňuje inflace, recese a rostoucí ceny plynu. Častější jsou také hashtagy, které s krizí spojují současného amerického prezidenta Joe Bidena. Podrobně si můžete proměny hashtagů prohlédnou v grafice níže.

Největší zlost v prvních dnech invaze. Vrchol znechucení po masakru v Buče

Právě již zmiňované válečné zločiny a ruské útoky na civilní obyvatelstvo ovlivňují také podíl tweetů, ve kterých lidé vyjadřují zlost a znechucení. Nejvíce lidé vyjadřovali zlost hned v prvních dnech invaze a pak skokově v několika dalších dnech.

Jedním z nich byl například 8. duben, kdy ruské rakety zasáhly nádraží ve městě Kramatorsk, kde čekalo velké množství uprchlíků, kteří chtěli opustit Donbas. Ve stejný den zároveň delegace v čele předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou navštívila masové hroby ve městě Buča. Dalším z takových dní, kdy bylo v příspěvcích více zlosti, byl také 18. duben, kdy ruské síly zahájily bitvu o Donbas.

Právě zveřejnění prvních fotografií z místa masakru způsobilo také nárůst znechucení v tweetech 3. dubna. Obecně je možné říct, že zlost v příspěvcích s prodlužujícím se konfliktem mírně ustupuje, míra znechucení se až na výjimky výrazně nemění, její podíl je ovšem podstatně nižší.

S prodlužováním války také dochází k mírnému postupnému nárůstu očekávání, že dojde ke zlomu v konfliktu. Vrcholem této emoce byl také již výše zmiňovaný 8. květen, tedy původně ohlášený termín, do kterého chtěla ruská vojska obsadit Doněckou a Luhanskou oblast.

Obdobně je na tom také emoce překvapení, její zastoupení je ale mezi emocemi velmi nízké, i přes mírný nárůst se dlouhodobě pohybuje jen mezi šesti až osmi procenty.

Zájem o rusko-ukrajinskou válku ustupuje

Z analýzy je zároveň patrné, že zájem amerických uživatelů Twitteru o válku na Ukrajině postupně oslabuje. Do popředí se dostávají spíše ekonomická témata, a to především rostoucí inflace.

Pokles zájmu je možné ilustrovat na snižujícím se počtu tweetů týkajících se ruské agrese na Ukrajině, jejichž počet se za poslední čtyři měsíce výrazně snížil. Zatímco za březen i s koncem února jich bylo téměř 165 tisíc, v květnu jich už bylo pouze 30 tisíc.

Podle květnového průzkumu americké společnosti Pew Research Center očekává 57 procent Američanů, že bude válka na Ukrajině trvat delší časové období, a 55 procent z nich, že Ukrajina nakonec válku prohraje.

Z průzkumu také vyplývá, že je více Američanů, kteří schvalují reakci Bidenovy administrativy na ruskou agresi na Ukrajině, než těch, kteří ji neschvalují. Od průzkumu v březnu naopak ubylo lidí, kteří si myslí, že USA nepodporují Ukrajinu dostatečně. Ještě v květnu tento názor zastávala třetina Američanů.

Autor: Aleš Ligas

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery