Únik z ruské energetické pasti prodraží už tak drahé materiály jako ocel, měď či hliník

Nová energetická infrastruktura se prodraží kvůli vysokým cenám klíčových materiálů.

Nová energetická infrastruktura se prodraží kvůli vysokým cenám klíčových materiálů. Zdroj: Profimedia

Nová energetická infrastruktura se prodraží kvůli vysokým cenám klíčových materiálů.
Nová energetická infrastruktura se prodraží kvůli vysokým cenám klíčových materiálů.
Některé ocelové výrobky jsou nejen drahé, ale také hrozí jejich nedostatek.
Trh s hliníkem byl napjatý už před válkou, Rusko je významným vývozcem.
5
Fotogalerie

Evropa se snaží co nejrychleji ukončit závislost na fosilních palivech dovážených z Ruska v nejméně šťastnou dobu. Budování jakékoli nové energetické infrastruktury od terminálů na zkapalněný plyn přes větrné turbíny až po jaderné elektrárny se prodraží kvůli vysokým cenám klíčových materiálů. Ocel, měď či hliník byly nákladné už před válkou na Ukrajině, nyní se navíc přidaly obavy z nedostatku některých surovin a produktů.

Země starého kontinentu hledají cesty, jak se co nejdříve zbavit závislosti na ruském zemním plynu i ropě. Recepty mají různé, kupříkladu Německo kromě rychlejší instalace obnovitelných zdrojů plánuje vybudovat dva terminály na zkapalněný plyn. Británie plánuje zvýšit podíl elektřiny z jádra a rovněž více větrných turbín a solárních parků.

Francie a Španělsko obnovují rozhovory o novém plynovodu přes Pyreneje, který by umožnil lépe využívat plyn z Alžírska. Česká vláda chce komplexní plán, jak se do pěti let zbavit závislosti na ruských fosilních palivech, představit v nejbližších týdnech.

Na výstavbu jakékoli náhrady však bude zapotřebí velké množství nyní nákladných a částečně už i nedostatkových materiálů. Velké infrastrukturní projekty se tak v Evropě mohou prodražit o dvacet procent, domnívá se analytik Bloombergu Grant Sporre. „Výstavba bude dražší, než vlády zamýšlely,“ podotkl.

Plány Evropské unie téměř ztrojnásobit větrnou a sluneční kapacitu do konce dekády tak může být těžké realizovat. „Tato válka má samozřejmě dopad na všechny společnosti včetně nás, které jsou na prahu investic poměrně velkých rozměrů,“ připustil Fred van Beers ze společnosti SIF Holding NV, která mimo jiné vyrábí ocelové konstrukce pro větrné elektrárny.

Video placeholde
Pohonné hmoty a jejich zdražování v reakci na Ukrajinu • Videohub

Evropa přitom sázela na ruský plyn především proto, že byl snadno dostupný a přepravitelný a dlouho poměrně levný. Ukolébala se tak k nečinnosti a propásla roky, kdy ceny solárních panelů a větrných elektráren klesaly.

„Je dobré připomenout, že v Česku jsme naprosto zaspali a tato infrastruktura měla už dávno stát. Byly roky, kdy se tady skoro nic nestavělo, protože stát dělal antisolární kampaň. Nemáme tu ani větrné elektrárny,“ zdůraznil Jan Krčmář ze Solární asociace.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!