Uprchlíci z Ukrajiny nebudou potřebovat pracovní povolení. Příspěvek dostanou i opakovaně

Na cizinecké policii v Olšanské ulici na Žižkově se kvůli registraci přijíždějících uprchlíků tvoří dlouhé fronty. Policisté je v případě potřeby odbavují i po konci pracovní doby. (1. březen 2022)

Na cizinecké policii v Olšanské ulici na Žižkově se kvůli registraci přijíždějících uprchlíků tvoří dlouhé fronty. Policisté je v případě potřeby odbavují i po konci pracovní doby. (1. březen 2022) Zdroj: David Malík

Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku nejspíš už brzy pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání budou moci získat volně bez překážek. Jejich děti by mohly začít chodit do dětských skupin. Budou moci také získat peněžní příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly získat peněžitý příspěvek. Zákon, který to umožní, dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Senát by ho měl projednat v příštím týdnu. Zákon má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.

Cizinci ze zemí mimo EU v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v České republice žít trvale. "Cizinec s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky," stojí v návrhu zákona. O povolení by žádat nemuseli. Práci by si mohli najít přímo, zaměstnavatelé by je bez překážek mohli přijmout.

Zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče, popsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát tím podle něj lidem z Ukrajiny vysílá vzkaz, že budou mít veškerou právní ochranu, aby mohli pracovat legálně a za důstojných podmínek. Varoval, že úřady budou dělat cílené kontroly, aby některé organizace nezneužívaly situace uprchlíků a nezkoušeli je dostat do tísně.

Zákon také stanoví, že uprchlíkům, kteří se zdržují v tuzemsku, za kalendářní měsíc, v němž získali dočasnou ochranu, vyplatí stát humanitární dávku 5000 korun. Peníze mají pokrýt základní životní potřeby. Pokud budou jejich příjmové a majetkové poměry takové, že neumožní pokrytí základních životních potřeb, budou moci požádat o dávku opakovaně, a to v pěti následujících měsících. "Tam se nemáme o čem bavit. Je to správné," řekla k humanitární dávce místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Jana Pastuchová z opozičního hnutí ANO.

Kam se obrátit, když chcete pomoci Ukrajině?

Video placeholde
Rekordní částky na pomoc Ukrajině. Kam se obrátit, když chcete pomoci • Videohub

Ministr Jurečka upozornil, že s vyplácením humanitární dávky bude potřeba počkat na to, až zákon začne platit. Odhadl, že stát by mohl začít peníze vyplácet od pondělí 21. března.

Sněmovna na návrh skupiny poslanců v čele s Jurečkou schválila možnost vyplácet příspěvek takzvaným solidárním domácnostem. To budou domácnosti, které ubytují uprchlíky u sebe doma. Nesmí jít o ubytovací zařízení. Výši příspěvku a další podrobnosti má stanovit vláda nařízením. "Jedná se o společenské ocenění lidí, kteří dobrovolně poskytli své nemovitosti pro ubytování cizinců prchajících před válečným konfliktem," uvádějí předkladatelé.

Jurečka zdůraznil, že je třeba nástroj promyslet pečlivě tak, aby se nestal zdrojem obchodu s chudobou. Nemá podle něj sloužit k tomu, aby lidé poskytovali přístřeší uprchlíkům jen proto, aby získali peníze.

Pastuchová sice příspěvek ocenila, ale měla k němu výhrady. Vadilo jí, že nastavení příspěvku nechává zcela na vládě. "Jako opoziční poslanci nemůžeme zvednout ruku pro tento pozměňovací návrh, protože tam není vůbec nic konkrétního," řekla. "Tato forma zmocnění není dobře," řekla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Také ona řekla, že poslanci ANO mají problém s tímto "bianco šekem" pro vládu.

Zákon počítá i s tím, že děti uprchlíků by mohly chodit do dětských skupin a na jejich místa by přispíval stát. Navštěvovat by mohly i firemní skupiny, které se nyní mohou starat jen o potomky zaměstnanců. Opatření má přispět k integraci příchozích dětí i dospělých, kteří budou moci začít pracovat. Výdaje je podle ministerstva práce obtížné odhadnout, záviset budou na počtu běženců. Pokud by do dětských skupin chodilo 2000 dětí rok, rozpočet by to mohlo stát asi 160 milionů korun. Za péči o 5000 dětí by stát vydal asi 400 milionů korun. Pastuchová prosadila návrh, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny snáze prokazovat kvalifikaci pro práci v dětských skupinách.

Podle údajů ministerstva práce ke 4. březnu v Česku fungovalo 1279 dětských skupin s 16 780 místy. Jsou pro děti od půl roku do nástupu do školy.

Skupina poslanců KDU-ČSL, ODS a STAN prosadila návrh, aby se některým uprchlíkům s dočasnou ochranou poskytovaly služby bez úhrady nákladů. Podmínkou bude, že příjmové, sociální i majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou nebudou stačit ani na částečné úhrady. V takovém případě by sociální služby hradil stát. Sami předkladatelé v návrhu uvádějí, že dopady na státní rozpočet není možné odhadnout. Své příjmové, sociální a majetkové poměry by cizinec dokládal všemi dostupnými doklady nebo formou čestného prohlášení, uvádí schválená podoba zákona.