Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko ničilo a zabíjelo napříč zemí
Ruské útoky na Ukrajinu si v pátek a v noci na dnešek vyžádaly nejméně 13 mrtvých civilistů, dalších asi 60 utrpělo zranění. S odvoláním na regionální ukrajinské úřady o tom informovalportál stanice BBC. Zatímco metropole Kyjev po rozsáhlém nočním vzdušném útoku hlásí nejméně 15 zraněných, Doněcká oblast za posledních 24 hodin zaznamenala čtyři mrtvé, Charkovská oblast rovněž čtyři mrtvé, Chersonská oblast dva mrtvé a Oděsa tři mrtvé.
Důležité události posledních dní:
- Americký prezident Donald Trump v sobotu na své síti Truth Social uvedl, že bude v pondělí telefonicky hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
- Nejméně osm lidí přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruském útoku na autobus s civilisty v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Nemůžeme si dovolit odvracet zrak od ruské války na Ukrajině, uvedla prezidentka Čaputová, která je spolu s českým prezidentem na návštěvě země.
Zkáza na Ukrajině vypovídá, že Rusko cílí na civilní objekty záměrně, řekl Pavel
Ze zkázy v ukrajinských městech se nedá vyvodit nic jiného, než že Rusko cílí na civilní objekty záměrně, řekl dnes novinářům český prezident Petr Pavel ve zničeném ukrajinském městě Borodjanka, kde zahájil svou návštěvu Ukrajiny po boku slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Na místě si prohlédli domy poničené ruskými útoky. Borodjanka společně s městy Buča nebo Irpiň patří mezi symboly válečných zločinů, ze kterých Ukrajina obviňuje Rusko.
„Z toho počtu útoků na civilní cíle se nedá vyvodit nic jiného, než že je to záměr. Chyba navigace nebo chybné zadání cíle se samozřejmě může někdy stát. Ale při tomto počtu to prostě není chyba, to je jednoznačně plán. A ten plán je celkem jasný, vyvolat chaos, hrůzu mezi civilním obyvatelstvem a na základě toho vyvolat tlak na vládu k ústupkům,“ řekl Pavel mezi zničenými budovami na adresu Ruska.
Nic podobného už nesmíme nikdy dopustit, řekl Pavel v ukrajinské Buči
Nic podobného už nesmíme nikdy dopustit, řekl dnes český prezident Petr Pavel při návštěvě ukrajinského města Buča, ve kterém po ruské okupaci zůstaly stovky mrtvých. Během asi půlhodinové zastávky v rámci své návštěvy Ukrajiny si prohlédl kostel svatého Ondřeje a v jeho blízkosti místo, kde byli pohřbeni ukrajinští civilisté zabití ruskou armádou.
„Myslím, že by to pro náš všechny mělo být memento, abychom něco takového už nedopustili,“ řekl Pavel v Buči. Dodal, že Česko nesmí Ukrajince nechat samotné. „Protože v okamžiku, kdy je začneme opouštět, kdy naše pomoc začne slábnout, tak v tom samozřejmě zůstanou sami a pak bude velice těžké, aby uspěli. A je v našem zájmu, aby uspěli, protože to, za co tady bojují, to je i základ našeho hodnotového světa,“ řekl prezident českým novinářům.
Pavel s Čaputovou navštívili ukrajinské město Borodjanka
Prezident Petr Pavel společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou navštívili ukrajinské město Borodjanka. Na místě si prohlédli domy poničené ruskými útoky. Borodjanka společně s městy Buča nebo Irpiň patří mezi symboly válečných zločinů, ze kterých Ukrajina obviňuje Rusko.
Pavel s Čaputovou do Borodjanky zamířili přímo z nádraží nedaleko Kyjeva, kam dojeli po celonoční cestě z Polska. V Borodjance, kam dorazili kolem 09:00 místního času (08:00 SELČ), zůstali několik minut, během kterých si prohlédli ruiny obytných domů poničených ruskými rakety a leteckým bombardováním. Podívali se také graffiti známého umělce Banksyho, na kterém malý chlapec poráží dospělého muže.
Do Kyjeva dnes ráno přijeli český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Stalo se tak krátce po nočních ruských útocích.
Ruský útok si v ukrajinské Umani podle ruské redakce BBC vyžádal nejméně tři životy a osm zraněných. Zasažena zde byla obytná budova.
Putin nařídil založení muzeí, která se budou věnovat ruské invazi na Ukrajinu
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby zajistila vytvoření muzeí věnovaných takzvané speciální vojenské operaci na Ukrajině, což je ruské oficiální označení pro ruskou invazi do sousední země. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na webu Kremlu. Vláda má taky přijít s návrhy, jakým způsobem by se mělo přistupovat ke studiu dějin "speciální vojenské operace".
Nad většinou Ukrajiny byl vyhlášen letecký poplach, jsou první oběti
Nad celou Ukrajinou s výjimkou jejích západních oblastí byl podle agentury Ukrinform dnes brzy ráno vyhlášen letecký poplach. Na mnoha místech země se ozývají výbuchy. Ve městě Dnipro si podle zdejšího starosty ruské útoky vyžádaly dva životy, uvedla agentura Reuters. Na záběrech z Umani, která leží zhruba 200 kilometrů jižně od Kyjeva, je zase vidět vážně poničená obytná budova, jejíž část se zřítila. Zprávy o obětech či zraněných odtud zatím nejsou.
Obětí útoku na Dnipro se podle starosty staly tříleté dítě a mladá žena.
The Guardian: Na šéfa proruských úřadů na Ukrajině je psaná v Británii firma
Na šéfa okupační správy v Rusy okupované části ukrajinské Chersonské oblasti je od loňského listopadu v Británii registrovaná firma, píše The Guardian. Vladimir (Volodymyr) Saldo se přitom už o pět měsíců dříve ocitl na britském sankčním seznamu. Nicméně i 14 měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu pro lidi, na něž se postihy vztahují, stále není v Británii trestné zakládat firmy.
Loni v červnu britská vláda nařídila zmrazit Saldův majetek v Británii a zakázala mu do země jezdit. Podle Londýna podporuje "politiku a kroky, které destabilizují Ukrajinu a ohrožují její územní celistvost, suverenitu nebo nezávislost". Nicméně od listopadu je registrovaný jako vlastník britské firmy s adresou v centru Londýna. Pro zápis do britského obchodního rejstříku není potřeba prokazovat identitu, píše The Guardian.
Washington uvalil sankce za zadržování Američanů v Rusku a Íránu
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena ohlásila sankce proti ruské Federální službě bezpečnosti (FSB) a íránským revolučním gardám, které viní z neoprávněného zadržování Američanů v minulosti nebo současnosti. Podle agentury AP jde o první rozšíření nových sankcí, které americké úřady zavedly loni vůči těm, kteří neprávem zadržují Američany.
Sankce jsou převážně symbolické, protože obě organizace už čelí rozsáhlým sankcím uvaleným z mnoha různých důvodů - od zasahování do voleb a ruské invaze na Ukrajinu po podporu teroristické činnosti, připomněla AP.
Norský soud uznal zběha od wagnerovců vinným z výtržnictví
Norský soud uznal vinným někdejšího člena ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andreje Medveděva z výtržnictví a nošení vzduchovky na veřejnosti. Poslal ho na 14 dní do vězení, uvedla agentura AP, podle agentur Reuters a AFP je trest podmíněný. Soud muže zároveň zprostil obvinění z napadení policistů při zatýkání. Muž, který v Norsku žádá o azyl, stanul před soudem za to, že se popral před barem v Oslu a jindy u něj policie objevila vzduchovku.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal si na Twitteru pochvaluje svou dnešní schůzku s italským ministrem obrany Guidem Crosettem. Itálie podle něj podporuje vstup Ukrajiny do NATO. Oba politici se také dohodli na další spolupráci v obranném průmyslu.
Sankcionovaný ruský politik si založil firmu ve Velké Británii
Ruský politik Volodymyr Saldo, který aktuálně působí jako správce okupované Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, si navzdory západním sankcím založil loni v listopadu firmu ve Spojeném království. Ve čtvrtek na to upozornil britský list The Guardian. Saldo má přitom už od jara roku 2022 zakázaný vstup na britské území a stát také zmrazil jeho veškerý majetek v zemi. Společnost má název Grainholding a sídlí v Londýně. Reportérům The Guardianu se nicméně nepodařilo zjistit, jak Saldo dokázal sankce obejít. Britské úřady zjištění deníku odmítly komentovat.
Putin vyjádřil Erdoğanovi podporu před volbami, mluvil s ním i o obchodní spolupráci
Ruský prezident Vladimir Putin hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem po telefonu o prohlubování obchodní spolupráce, například o exportu ruského obilí. Podle agentury TASS to Putin sdělil v projevu, který pronesl prostřednictvím videokonference u příležitosti zavážení jaderného paliva do první turecké jaderné elektrárny. Tu staví ruský koncern Rosatom. Šéf Kremlu kromě toho ve vystoupení Erdoğana podpořil v nadcházejících tureckých volbách, které se konají v květnu.
Šéf maďarské armády byl odvolán, média píší o možné souvislosti s Ukrajinou
Maďarská prezidentka Katalin Nováková odvolala z funkce náčelníka generálního štábu Romulusze Ruszina-Szendiho. Agentura APA píše, že se tak stalo bez udání důvodu na návrh ministra obrany Kristófa Szalaye-Bobrovniczkyho. Podle maďarských médií může odvolání šéfa armády souviset s válkou na Ukrajině. Náčelník generálního štábu zjevně nezabránil tomu, aby maďarský vzdušný prostor využívala vojenská dopravní letadla cizích zemí. Budapešť totiž nevydala povolení k využití maďarského vzdušného prostoru pro vrtulníky, které jsou určené pro Ukrajinu vzdorující ruské agresi.
