Několikaleté ochrnutí burz a Německo v prachu. Trumpova cla 2.0 vrátila na evropský parket strach
Zpočátku to vypadalo jako první Trumpův celní šok na počátku dubna. Index strachu na Wall Street vylétl během několika sekund téměř o třicet procent nahoru. Graf jeho evropského protějšku vykreslil strašidelnou, více než čtyřicetiprocentní kolmici k hodnotám ohlašujícím příchod krize. Stalo se tak poté, co Donald Trump oznámil padesátiprocentní cla na dovozy z Evropské unie. Výši dovozních poplatků, která by totálně proměnila obraz světové ekonomiky a z burz udělala dlouhodobé spáleniště, ale znalci považují jen za další manipulativní nástroj amerického prezidenta. Strach na evropských burzách i tak atakuje letošní maxima.
„Padesátiprocentní cla zavedena nakonec nejpravděpodobněji nebudou, je to jen našeptávání vyjednavačům, aby zvýšilo jejich pozici a od Ševčoviče získali větší ústupky, s vysvětlením že jinak to jejich šéf nepřijme,“ soudí ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. Ačkoli strach z trhů skutečně po prvotním šoku částečně opadl, obavy z dalšího propadu zůstávají podstatně silnější než během posledního, relativně klidného týdne.
Index strachu VIX, který vyčísluje pravděpodobnost tržního pádu v horizontu měsíce, je o deset procent výše než v pátek ráno. Evropští investoři berou Trumpova slova evidentně na větší váhu, tenze na kontinentálních burzách atakuje letošní maxima.
„Případné nastavení tak vysokých cel by vedlo k naprostému ochromení obchodu a růst potenciálu obcházení cel či snad i pašování. Finanční trhy by byly na velmi stresových úrovních několik let,“ uvádí ekonom Fondu dlouhodobých investic Radim Dohnal. Ekonomiky by si podle něho musely hledat zcela nové cesty pro svůj další vývoj.
„Pokud by k takovému kroku reálně došlo, mělo by to pro Evropu vzhledem k významu exportu bolestné důsledky. Německé HDP by v takovém případě mohlo propadnout i o dvě procenta, což by se negativně podepsalo i na tuzemském ekonomickém výkonu,“ zdůrazňuje portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Extrémní cla by znamenala poslední kapku především pro už tak zkoušený automobilový průmysl. „Dostal by tak těžký zásah, který by mohl vést až k jeho postupné marginalizaci v rámci globální produkce vozidel,“ říká analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Obdobně by se mohl strachovat celý evropský průmysl včetně chemického nebo farmaceutického. „Mohli bychom také očekávat změnu celých dodavatelských řetězců a větší orientaci Evropy na další globální mocnosti včetně Číny, a to nejen ekonomické ale i politické,“ dodává Tyleček.
Americký prezident Donald Trump navrhl zavedení padesátiprocentních cel od počátku června. Jednání s Evropskou unií jsou podle něj velmi obtížná a nikam nevedou. Pokud budou produkty firem z unie vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal později. Evropská komise uvedla, že se k clům nebude vyjadřovat, dokud se neuskuteční telefonát mezi unijním šéfem obchodu a obchodním zástupcem USA, informovala agentura Reuters.
„V posledních týdnech byl Trump ve věci celních válek relativně klidný. Jeho politika je nicméně setrvalým řetězcem zmatků, zvratů a překvapení. Takže nečekám, že by se do konce mandátu něco změnilo. Takový klid by si těžko obhájil u sponzorů, voličů a podporovatelů,“ zdůrazňuje Dohnal.
Systematickou tenzí trpí Wall Street i evropské burzy prakticky od konce února, kdy Donald Trump začal postupně konkretizovat svou budoucí celní politiku. Index strachu VIX se tak například během posledních tří měsíců povětšinou držel nad dvaceti body, což bývá považováno za hranici mezi investory ještě akceptovatelnou nervozitou a obavami hraničícími s odchodem z trhu.
