Betonová hvězda v zahradě. Architekti navrhli dům tak, aby se vyhnul vzrostlým stromům
Co bylo dřív… začíná otázka logického paradoxu řešeného už od antiky. My se však nebudeme bavit o slepici, ale o architektuře. Zeptejme se tedy, co bylo dřív – dům, nebo zahrada? Zcela namístě je tato otázka pro návštěvníka domu Banánka ve vesničce přiléhající ke slovenským Piešťanům.
Odvážní tvůrci ze studia Paulíny Hovorka Architekti postavili masivní betonový dům tak, aby se vyhnuli vzrostlým stromům v zahradě. V obci Banka u Piešťan na úpatí Považského Inovce díky tomu vznikla ojedinělá stavba na půdorysu rovnoramenné trojcípé hvězdy.
„Jedním z důvodů pro tento půdorys bylo i to, abychom káceli co nejméně starších stromů. Ctíme hodnotu vzrostlé zeleně. Nová výsadba musí nějakou dobu růst, aby dosáhla žádaného estetického efektu a zároveň stínila,“ popisuje architekt Martin Paulíny.
Sofistikovaní stavitelé z banskobystrického studia, laureáti Ceny Dušana Jurkoviče, by ale nepostavili betonovou hvězdu, kdyby k tomu neměli i jiné důvody. „Tím dalším je, že půdorys zároveň reaguje na funkční členění stavby. Jedno křídlo té trojramenné hvězdy směřuje k přístupové komunikaci, je tedy technické, vstupní. Další dvě křídla směřují na strany okolo centrálního společného denního prostoru. Jedno z nich je rodičovské a jedno dětské nebo návštěvnické. Zmíněným tvarem jsme dosáhli soukromí jednotlivých křídel a společně s ideou vyhnutí se vzrostlým stromům nám takové pojetí půdorysu vyšlo jako nejlepší,“ vysvětluje Paulíny.
Zahrada jako další místnost
Ateliér už má ve svém portfoliu několik domů a vil podobného soudobého střihu, často s využitím pohledového betonu a ploché střechy. Banánka – ke zdánlivě exotickému jménu se ještě dostaneme – je ale v něčem stavbou výjimečnou i pro Paulínyho a Hovorku. „Tento konkrétní dům má na rozdíl od našich ostatních domů tu vlastnost, že je utopený v zeleni, v zahradě. V této míře jsme to vlastně ještě nikdy v žádné stavbě nevyzkoušeli,“ popisuje Paulíny. K tomu se váže také naplněný záměr, že „bydlení“ se tady nenabízí jen uvnitř. „I na zahradě se dá svým způsobem žít. Zvláště v tomto období, kdy jsou léta stále teplejší. Jde o velmi zajímavé rozšíření samotného obytného prostoru domu,“ míní architekt.
Nutno podotknout, že díky specifickému půdorysu nemá dům zahradu jednu, ale v podstatě tři. Jako k samostatným zahradám se k nim postavil i zahradní architekt Martin Sučič. Zahrada je v domě za denního světla přítomná v podstatě neustále, a to díky skleněným vnějším stěnám.
Paulíny popisuje, že z jednotlivých místností, které jsou v křídlech domu otočené různými směry, se nabízejí zcela odlišné výhledy a zároveň mají obyvatelé chráněné své soukromí i za velkými okny. „Pokud jste například v centrální obytné hale nebo ve wellness křídle stavby, máte výhled na centrální část zahrady, kde se nachází také jezero. Pokud jste v rodičovské ložnici, díváte se na druhou stranu. Ložnice má větší soukromí a zároveň i vlastní komponovanou zahradu,“ říká. Rozdílné výhledy nabízejí také dětské pokoje neboli pokoje pro hosty. „Obyvatelé mají své soukromí a zároveň možnost výběru, co budou zažívat a vnímat ve svém výhledu,“ dodává architekt.
Plochá střecha jako logické vyústění současného stavitelství
Specifickým znakem domu je rovněž plochá střecha porostlá zelení. Paulíny ji vnímá jako vhodný prvek pro podobné stavby, pro jednopodlažní rodinné domy, které nesázejí na pravoúhlý půdorys. A zelenou střechu vysvětluje jako zcela logické vyústění soudobého stavitelství. „Porovnání ekonomiky ploché a sedlové střechy vychází dnes už prakticky stejně, plochá střecha je dokonce o něco jednodušší i lacinější z hlediska výstavby i údržby. Spolu s nástupem velmi kvalitních izolačních fólií, které se na ploché střechy používají, se přišlo na to, že se dá velmi dobře použít zaštěrkování střechy, které chrání samotnou fólii a zároveň odráží tepelnou složku sluneční energie. To může zařídit štěrková plocha nebo štěrk doplněný substrátem a extenzivní zelení,“ popisuje.
Štěrk a substrát jsou ovšem na střeše použité jen ve velmi tenké vrstvě – tak, aby to střechu příliš nezatěžovalo a nevyžadovalo nadměrné investice do statiky domu. Vhodnou volbou pro porost na střeše jsou proto rozchodníky a různé druhy mechů. Zaštěrkovaná zelená střecha domu navíc zadržuje část dešťové vody, jež díky tomu neodteče ihned pryč, ale pomalu se v místě vypařuje a vylepšuje klima.
Beton jako přírodní materiál
Základní konstrukční bází Banánky je železobeton. Architekti jej zvolili opět z několika důvodů. Jedním z nich jsou izolační vlastnosti domu zhotoveného z takto hutného materiálu, který dobře drží teplotu v interiéru. Poté co dům jeho obyvatelé naakumulují teplem, nevychladne tak snadno jako například dřevostavba. „A když už jsme se rozhodli pro takovýto typ materiálu, rozhodli jsme se ho v rámci stavby také přiznat. Protože si myslíme, že má zajímavé výtvarné vlastnosti. Jednoduše se nám líbí, připomíná nám přírodní materiál. Je to sice v podstatě umělý kámen, ale využívá materialitu, která je v přírodě přítomná,“ říká Paulíny.
Architekti pozvali beton dovnitř se vším všudy. Prostupuje celým domem na stropech a některých stěnách. „Přináší to další efekt, že pokud nevytváříte na nosných konstrukcích další vrstvy, omítkové nebo nátěrové, nemusíte se o dům tolik starat. Pokud se beton znečistí, jednoduše jej omyjete vodou. Jeho jistá skvrnitost, surovost je jeho základní vlastností, nemusíte se obávat, že si například omítnutou a nabílo natřenou stěnu zašpiníte. Beton zůstává ve své přirozenosti prakticky navždy,“ popisuje Paulíny a dodává, že volba betonu jde ruku v ruce s výtvarným záměrem tvůrců použít materiál blízký přírodě, který bude ladit se zahradním exteriérem. Režný beton i dřevěné plochy v exteriérech nechali architekti bez povrchové úpravy přirozeně stárnout.
Dům ve vesničce Banka těsně u slovenského lázeňského města pojmenovali jeho autoři Banánka. Ačkoli by se mohlo zdát, že tím odkazují na tropy nebo subtropy, opak je pravdou. Banánka je místní označení obyvatelky vesnice Banka, mužský obyvatel Banky se tradičně nazývá Banánec. Pojmenováním stejně jako betonovými základy tak zůstává trojcípá hvězda pevně zasazena na levé straně Váhu.
