Letiště Václava Havla varuje: Hrozí dlouhá zpoždění, chybí personál
Kdo se letos hodlá vypravit na letní dovolenou letecky, měl by se raději obrnit pořádnou dávkou trpělivosti. Hlavní sezona totiž takřka nevyhnutelně přinese i tento rok zmar na evropském nebi, potažmo na letištích. Vyplývá to z analýzy evropské organizace sdružující letové dispečery Eurocontrol a také z předběžného varování Letiště Václava Havla. Zatímco loni trpěli cestující na Ruzyni kvůli nedostatku letištního personálu, letos jejich výpravy za odpočinkem patrně prodlouží o pár desítek minut či jednotek hodin závažný nedostatek letových dispečerů napříč kontinentem.
„Řízení letového provozu nad Evropou nefunguje. Politikům to nevadí,“ shrnul v exkluzivním rozhovoru pro e15 šéf českého Řízení letového provozu Jan Klas loni v létě. Necelý rok poté se Evropa blíží k začátku letní špičky, do které vstupuje mnoho regionů v těžkém podstavu.
Podle analýzy Eurocontrolu letos stoupá letecký provoz v Evropě meziročně o pět procent a v létě má dál houstnout. Už nyní přitom dochází k výraznému přetížení letových dispečerů. Vůbec nejhorší podstav hlásí Atény, Barcelona, Budapešť, Karlsruhe, Marseille, Mnichov, Soluň, Sevilla a Záhřeb. Takže například letadlo, které se neplánovaně déle zdrží v Barceloně a poté má letět do Prahy a dál, nabírá desítky minut až hodiny zpoždění.
Zatímco některé evropské regiony čelí extrémnímu tlaku, jiné mají rezervy. „To komplikuje možnosti přerozdělení tras nebo přesměrování letů bez vzniku dodatečných zpoždění. Svůj vliv bude mít tradičně i letní počasí, které přináší vyšší pravděpodobnost bouřek, silných větrů nebo horka, které ovlivňují provoz a přistání letadel. Tyto faktory mohou způsobit nepředvídatelná zpoždění,“ uvádí mluvčí Letiště Praha Eva Krejčí.
Eurocontrol v analýze nastiňuje i řešení. Nabádá, aby si jednotlivé, zpravidla státní podniky letových dispečerů zajistily dostatečnou kapacitu nebo aby aerolinky plánovaly realistické letové řády i konkrétní letové plány. Prioritu přitom mají klást na takzvanou první rotaci, tedy na včasný odlet prvního letadla v daném dni, aby zpoždění průběžně neeskalovalo.
Pokud se budou evropské podniky letových dispečerů a aerolinky řídit doporučeními, potenciální zpoždění se podle Eurocontrolu sníží z průměrných 2,44 minuty na let na 2,02 minuty. To je ovšem stále více než dvojnásobek oproti cíli ve výkonnostním plánu EU, který hovoří o 0,9 minuty na let. Zdánlivě nicotné zpoždění však v praxi znamená i hodiny pročekané na letištích, nebo hůře v letadlech čekajících na vzlet. Zpoždění 2,02 minuty na let totiž představuje přibližně sedmdesát tisíc minut zpoždění, která se naakumulují i na dalších dotčených letech a letištích, za celý den – tedy zpoždění patnáct až dvacet minut na let. Další várku prodlev pak mohou způsobovat faktory jako například zmíněné počasí.
Každý den se zpožděním přes dvě stě tisíc minut pak může způsobit škodu leteckým společnostem ve výši asi dvaceti milionů eur. „Tato situace je pro Smartwings naprosto nepřijatelná a celé to dokresluje, jak funguje, nebo spíše nefunguje spolupráce v rámci členských zemí EU,“ říká mluvčí letecké společnosti Vladimíra Dufková.
Kvůli zpožděním rostou aerolinkám náklady na palivo, personál, přesměrování letů a na vyplácení kompenzací cestujícím. Kvůli přesměrovávání letů a čekání letadel ve vzduchu se také zvyšuje spotřeba paliva, jež vede k vyšším emisím oxidu uhličitého.
Proč dochází ke zpožděním na Letišti Václava Havla
„Smartwings již loni v létě vyzývaly k okamžité reakci na současný stav evropského řízení letového provozu a žádaly o přijetí okamžitých opatření ze strany Evropské komise a Eurocontrolu. Jde o naprosto neúnosnou situaci, kdy cestujícím vzniká nepohodlí a dopravcům obrovské vícenáklady. Situaci, kterou jsme nezavinili, jsme nuceni řešit širokou škálou drahých opatření, přičemž dopady na cestující nelze eliminovat,“ dodává Dufková.
Konkrétně Letiště Praha tvrdí, že má na zpoždění zcela minimální vliv: Loni mělo zavinit jen tři desetiny jednoho procenta všech zpoždění. Zhruba polovina všech loňských zpoždění na Ruzyni měla být způsobena už tím, že dané letadlo nepřistálo v Praze načas. Každý pátý let pak neodstartoval včas kvůli dlouhé „frontě“ na vzdušný prostor. Šestnáct procent zpoždění měli zavinit dopravci nebo handlingové společnosti.
Letiště Praha proto podniklo sérii opatření, aby letní špičku zvládlo lépe než loni. Tvrdí, že si zajistilo dostatečnou kapacitu infrastruktury, zefektivnilo dílčí procesy a že klade důraz na spolehlivost jednotlivých technologií a systémů. Především ovšem ujišťuje, že najalo dostatek personálu. Cestující by už tak neměli dlouze čekat například na obdržení zavazadla na páse.
Oproti loňsku letiště přijalo 140 nových pracovníků. Jejich nasazování určuje mimo jiné nový systém na bázi umělé inteligence, který predikuje intenzitu provozu včetně zpoždění. Průchod letištěm také nově usnadňuje šest moderních rentgenů, díky kterým cestující nemusejí vyndavat elektroniku či tekutiny z kontrolovaných palubních zavazadel.
Mluvčí českého Řízení letového provozu Richard Klíma ujišťuje, že státní podnik zajistí, aby zpoždění v tuzemském vzdušném prostoru nepřesáhlo 0,19 minuty na provedený let – to je maximální míra zpoždění, které Česku toleruje výkonnostní plán Evropské komise pro období let 2025 až 2029. „Hodnota se vypočítává dělením celkové hodnoty provozu celkovým zpožděním v minutách. Samozřejmě to neznamená, že by všechny lety měly mít stejné zpoždění, některé nejsou zpožděné vůbec, některé naopak poměrně významně,“ říká Klíma. Plán počítá s postupným snižováním zpoždění, v roce 2029 má činit 0,1 minuty na let.
Více letadel na nebi
Zatímco dispečery tlačí nedostatek personálu, letový provoz houstne – například nad Českem loni vzrostl o necelých patnáct procent. Zatímco předloni ŘLP napočítalo 619 tisíc vzletů, přeletů či přistání, loni se počet takzvaných „pohybů“ navýšil na 710 tisíc. Ještě mnohem rychleji se množila zpoždění, jejichž celkový počet stoupl meziročně z 59 tisíc na 81 tisíc minut. ŘLP tvrdí, že loni ani předloni nepřekročilo stanovené cíle, byť se pohybovalo na jejich hraně.
Zpoždění způsobují i tenze mezi aerolinkami a partnerskými cestovními kancelářemi. Například CK Blue Style v minulých dnech vyměnila dopravce pro své zájezdy do Egypta. Místo společnosti Skyline Express Airlines, jejíž lety se opakovaně zpožďovaly a dopravce je odmítal cestujícím kompenzovat, bude klienty Blue Style dopravovat Smartwings.
Navzdory relativně častým zpožděním očekávají aerolinky plodný rok. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu v globálním výhledu pro letošní rok očekává, že i přes potíže s dodávkami nových letadel vzrostou tržby a vůbec poprvé přesáhnou bilion dolarů. Zajistit je má rekordní množství 5,2 miliardy cestujících. Zda se tak stane, napoví do značné míry právě blížící se letní sezona.
