Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajina se nebrání jednání s Rusy, uvedl Umerov a urgoval ruský dokument

BBC: Kreml zintenzivňuje útoky na své kritiky v zahraničí

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala dnes stanice BBC na svém webu.

Loni v létě čekali na Dmitrije Gudkova při jeho příletu na londýnské letiště Luton dva policisté v civilu. Ruský opoziční politik, který žije v exilu v jedné ze zemí Evropské unie, letěl do Británie na narozeniny přítele. "Byli tam, aby mě odchytili hned poté, co jsem vystoupil z letadla. To se mi ještě nestalo," popsal Gudkov. Policie ho však nehodlala zatknout - chtěla ho varovat.

Chceme zaznamenat lidské příběhy, říká šéf registru škod způsobených Ruskem

Od letošního dubna mohou Ukrajinci podávat žádosti o odškodnění za ztráty, které utrpěli při ruské invazi do své země. Zatím jde jen o ztráty týkající se poškození či zničení domů či bytů. Vyplnit jednoduchý formulář na internetových stránkách či v aplikaci trvá pouhých deset až 20 minut a lidé tam mohou nahrát jakékoli dokumenty, fotografie či důkazy, které mají k dispozici, řekl v rozhovoru s ČTK Markijan Ključkovskyj, ředitel registru škod, který sídlí v nizozemském Haagu.

Cílem registru je získat podklady pro budoucí odškodnění za veškeré ztráty způsobené ruskou agresí. Pro mnoho Ukrajinců ale podle Ključkovského není kompenzace to nejdůležitější, chtějí hlavně, aby někdo vyslyšel jejich příběh.

Gubernátor Belgorodské oblasti informuje o jedné oběti ukrajinského útoku

Při ranním útoku ukrajinských dronů zahynula v příhraniční obci Šebekino žena, uvedl dnes na platformě Telegram gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Bezpilotní letouny podle něj v Šebekinu zasáhly obytné domy, v dalších dvou obcích dopravní prostředky, v nich nebyl nikdo zraněn. Kyjev se k jeho prohlášení nevyjádřil. Dříve Ukrajina i Rusko informovaly o několika sestřelených dronech během noci na dnešek.

Ukrajinské letectvo hlásí z noci pět zlikvidovaných ruských dronů z pěti útočících. Rusko podle Kyjeva vyslalo také čtyři střely, o jejichž zachycení Ukrajinci neinformují.

Ruské ostřelování obytné čtvrti v Pokrovsku, strategickém logistickém uzlu v Doněcké oblasti, v sobotu zabilo jednoho člověka a dva zranilo, uvedla agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.

Na frontové linii ukrajinská armáda zaznamenala 2. srpna přibližně 123 bojových střetů, z toho 36 v sektoru okolo města Pokrovsk, napsala agentura Ukrinform s odkazem na Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny.

Potopili jsme ruskou ponorku a zasáhli systém S-400, hlásí Ukrajina

Ukrajinská armáda oznámila, že u Ruskem okupovaného Krymu potopila ruskou ponorku a poškodila protiraketový systém S-400 ruské armády. Na facebooku o tom dnes informoval generální štáb ukrajinské armády.

Podle tohoto sdělení ukrajinská armáda v pátek zasáhla a potopila v sevastopolském přístavu ruskou ponorku Rostov na Donu. Tato ponorka třídy Kilo byla schopna odpalovat střely Kalibr, uvedl také generální štáb.

Ukrajinská armáda v pátek u Krymu útočila také na ruský protiraketový systém S-400 a značně poškodila jeho čtyři odpalovače.

Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Krym v roce 2014. V únoru 2022 podniklo na Ukrajinu rozsáhlou invazi, kterou Ukrajina z části odrazila a zastavila, část ukrajinského území ovšem Rusové obsadili a okupují, hlavně na východě a na jihu Ukrajiny.

Ukrajinci od ruské invaze útočí na Krym poměrně často a velitel ukrajinského námořnictva nedávno uvedl, že tyto údery přiměly ruskou Černomořskou flotilu k přesunu téměř všech jejích bojeschopných válečných lodí z okupovaného poloostrova na jiná místa a Sevastopol se jako hlavní základna flotily stává neefektivní.

Ukrajinské jednotky odrazily dva ruské útoky v ose města Orichiv a dalších šest u obce Krynky na levém břehu Dněpru. Vyplývá to z informací tiskové služby Operačního velení Jih, informovala agentura Ukrinform.

Průměrný denní počet ruských ztrát na Ukrajině se v posledních dvou měsících snížil z 1 262 mrtvých nebo zraněných v květnu na 1 140 v červenci. Poslední tři měsíce však byly z hlediska ztrát pro ruské jednotky „nejztrátovější“ od února 2022. Vyplývá to z aktualizované zprávy britského ministerstva obrany, napsala agentura Ukrinform.

Ukrajina hlásí zásah ruského vojenského letiště v Rostovské oblasti

Ruská invazní armáda svrhla na Ukrajinu jen za tento týden více než 600 řízených leteckých pum, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská armáda ráno oznámila, že zasáhla vojenské letiště v ruské Rostovské oblasti. Obě země hlásí, že v noci na dnešek sestřelily nad svým územím desítky nepřátelských dronů. Z obou zemí jsou také hlášeny exploze.

"Obranné síly v noci na dnešek udeřily na letiště Morozovsk (v ruské Rostovské oblasti). Byly zaznamenány zásahy muničních skladů, kde byly uloženy hlavně řízené letecké pumy. Informace o zničení nepřátelských systémů protivzdušné obrany a letecké techniky se upřesňují," uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku, kde také informoval o zásahu a požáru minimálně dvou nádrží s ropnými produkty v ruských regionech.

Moskva vyjádření Kyjeva nekomentovala. O útoku drony na vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti však informoval o něco dříve ruský telegramový kanál Astra. "Svědci se domnívají, že soudě podle detonací tam hoří muniční sklad nebo palivové nádrže," uvedl portál.

"Ruské bojové letectvo musí být zničeno, ať je kdekoliv, všemi účinnými prostředky. Je také docela spravedlivé udeřit na ruská letiště. Potřebujeme toto společné rozhodnutí s našimi partnery," uvedl Zelenskyj na síti X, kde informoval o šesti stovkách leteckých bomb, které podle něj Rusové svrhli z letadel na jeho zemi jen v uplynulém týdnu. Kyjev opakovaně žádá své západní spojence o povolení použít jejich zbraně k útokům na vojenské cíle v Rusku.

Ukrajinské letectvo mezitím oznámilo, že v noci na dnešek zlikvidovalo 24 z celkových 29 ruských útočných dronů. Ruská invazní armáda podle ukrajinských vzdušných sil udeřila na sousední zemi také dvěma střelami S-300 z okupovaného území Doněcké oblasti a dvěma střelami Ch-31P ze vzdušného prostoru nad Černým mořem. O jejich zachycení Ukrajinci neinformují.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní činitele informuje o zásahu blíže neupřesněného infrastrukturního zařízení ruským dronem ve Vinnycké oblasti ve střední části Ukrajiny. V regionu předtím byly slyšet exploze. Výbuchy se podle serveru ozvaly také z Oděsy na jihu země, novináři informovali o práci protivzdušné obrany v Oděské oblasti.

Ukrajinska pravda dopoledne s odvoláním na ukrajinské regionální činitele také napsala, že v pátek při ruských útocích zahynulo na Ukrajině několik civilistů, jeden člověk zemřel v Chersonské oblasti, tři v Doněcké oblasti a jedna žena v Charkovské oblasti. Všechny tři regiony protíná frontová linie.

Ruské ministerstvo obrany na telegramu uvádí, že jeho armáda sestřelila 75 ukrajinských bezpilotních letadel, nejvíce nad Rostovskou a Orelskou oblastí, kde hlásí zničení 36, respektive 17 dronů. Nepíše ale, z jakého celkového počtu vyslaných strojů.

Ruský server Kommersant upozornil například na hlášení gubernátora Rostovské oblasti Vasilije Golubeva, podle něhož v jeho regionu útočilo 55 dronů, přičemž nikdo podle něj nebyl zraněn. Na dvou místech vzplály sklady, ale co v nich bylo, gubernátor neupřesnil. V Belgorodské oblasti se ozvala exploze v jedné z nádrží ve skladu s pohonnými hmotami, uvedl tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Ukrajina i Rusko hlásí sestřelení desítek nepřátelských dronů nad svým územím

Ukrajina i Rusko hlásí, že v noci na dnešek sestřelily nad svým územím desítky nepřátelských dronů. Zatímco Kyjev oznámil, že z celkových 29 ruských útočných dronů jich zlikvidoval 24, Moskva informuje o sestřelení 75 ukrajinských bezpilotních letadel. Neuvádí ale, z jakého celkového počtu. Rusko podle Ukrajiny vyslalo také několik střel, o jejichž zachycení Ukrajinci neinformují. Z obou zemí byly podle médií hlášeny exploze.

Ruská invazní armáda podle ukrajinského letectva udeřila na sousední zemi dvěma střelami S-300 z okupovaného území Doněcké oblasti, dvěma střelami Ch-31P ze vzdušného prostoru nad Černým mořem a 29 drony typu Šáhed. "Sestřeleno bylo 24 dronů Šáhed 131/136 nad Chersonskou, Oděskou, Mykolajivskou, Poltavskou, Sumskou, Dněpropetrovskou, Kyjevskou, Vinnyckou a Žytomyrskou oblastí," uvedly na platformě Telegram ukrajinské vzdušné síly.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní činitele informuje o zásahu blíže neupřesněného infrastrukturního zařízení ruským dronem ve Vinnycké oblasti ve střední části Ukrajiny. V regionu předtím byly slyšet exploze. Výbuchy se podle serveru ozvaly také z Oděsy na jihu země, místní novináři informovali o práci protivzdušné obrany v Oděské oblasti.

Ruské ministerstvo obrany mezitím na Telegramu informovalo o ukrajinském útoku bezpilotními letouny a hlásí zachycení a zničení 36 dronů nad Rostovskou, 17 nad Orelskou, devět nad Belgorodskou, osm nad Kurskou, dva nad Rjazaňskou, jeden nad Voroněžskou oblastí a po jednom bezpilotním letounu nad Krasnodarským krajem a nad Azovským mořem.

Ruský server Kommersant upozornil například na hlášení gubernátora Rostovské oblasti Vasilije Golubeva, podle něhož v jeho regionu útočilo 55 dronů, přičemž nikdo podle něj nebyl zraněn. Na dvou místech vzplály sklady, ale co v nich bylo, gubernátor neupřesnil. V Orelské oblasti dva drony zasáhly podle tamních úřadů bytový dům, nikdo nebyl zraněn. V Belgorodské oblasti se ozvala exploze v jedné z nádrží ve skladu s pohonnými hmotami, uvedl tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Ruský telegramový kanál Astra informoval mimo jiné o útoku drony na vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti. "Svědci se domnívají, že soudě podle detonací tam hoří muniční sklad nebo palivové nádrže," uvedl portál.

Prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

V Rusku hoří vojenské letiště, na západě země vzplály i sklady s ropou

Požár v noci zachvátil ruské vojenské letiště Morozovsk v Rostovské oblasti. Podle svědků pravděpodobně hoří muniční sklad nebo nádrže s pohonnými hmotami. Na jiných místech v západním Rusku vzplály zásobníky s ropou. Zásah utrpěl i obytný dům ve městě Orjol. Podle ruských úřadů nejsou žádné oběti na životech. Údery připisují ukrajinským dronům. O náletech bezpilotních letounů mluvili i svědci u zasažených zásobníků a letiště.

S&P snížila rating zahraničního dluhu Ukrajiny na omezené nesplácení

Agentura S&P Global snížila rating dluhu Ukrajiny v zahraniční měně do kategorie SD, tedy omezeného neplnění závazků. Důvodem je nesplácení emise eurobondů splatných v roce 2026. Kyjev se snaží dojednat rozsáhlou restrukturalizaci svého dluhu, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal tento týden zákon, který umožňuje Ukrajině pozastavit splátky zahraničního dluhu do 1. října. Připravil tak půdu pro vyhlášení moratoria, které by formálně znamenalo platební neschopnost státu.

Kyjev měl 1. srpna zaplatit 34 milionů USD (789,7 milionu korun), což jsou úroky z eurobondu splatného v roce 2026. Na platbu má ještě desetidenní odklad, vláda však již uvedla, že využije nového zákona a platby dočasně pozastaví.

"Neočekáváme, že se platba uskuteční v rámci smluvního odkladného období, které činí deset pracovních dnů," uvedla ratingová agentura.

S&P podle svých internetových stránek uděluje rating SD, pokud se domnívá, že dlužník selektivně nesplácí konkrétní dluh, ale bude nadále včas plnit závazky z ostatních úvěrů.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, protože jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Finanční situace Ukrajiny je nejistá. Ruská invaze v roce 2022 zdecimovala její ekonomiku a země je silně závislá na penězích a vojenské pomoci od zahraničních partnerů.

Ukrajina 22. července oznámila, že se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD. Majitelé dluhopisů by dohodu měli formálně schválit v příštích týdnech. Ministerstvo financí tento týden dodalo, že Ukrajina jedná s investory, aby dohoda byla dokončena co nejdříve.

Podle návrhu dohody se má snížit nominální hodnota u 13 dluhopisů o 37 procent. Kyjev předpokládá, že v kombinaci s nižšími úroky a prodloužením splatnosti ušetří v příštích třech letech 11,4 miliardy USD. Přestože restrukturalizace sníží nominální hodnotu zahraničního dluhu Ukrajiny o třetinu, finance země zůstanou pod silným tlakem.

Dohoda o restrukturalizaci dluhu je již druhou za posledních deset let. Očekává se, že toto nesplácení, stejně jako v předchozím případě v roce 2015, bude mít minimální dlouhodobý dopad. V roce 2015 Ukrajina uzavřela předběžnou dohodu s investory koncem srpna a dokončila ji v listopadu.

Propuštěný ruský politik Jašin v Bonnu uvedl, že jeho cílem je návrat do Ruska

Ruský opoziční politik Ilja Jašin, jenž byl součástí čtvrteční výměny vězňů mezi Moskvou a Západem, dnes v německém Bonnu řekl, že se nikdy nesmíří s rolí emigranta a jeho cílem je návrat do Ruska. Na tiskové konferenci vystoupil společně s dalšími propuštěnými kritiky ruského režimu, Vladimirem Kara-Murzou a Andrejem Pivovarovem. Ten podle agentury Reuters řekl, že propuštění je uchránilo od smrti.

Politolog: Absence běloruských politických vězňů ve výměně je pro Bělorusy ranou

Absence běloruských politických vězňů na seznamu vyměněných mezi západními zeměmi, Moskvou a Minskem je pro Bělorusy bolestivou ranou, řekl serveru Meduza politolog a bývalý běloruský diplomat Pavel Sljuňkin. Jeden z čelných představitelů běloruské opozice Pavel Latuška se dnes podle agentury PAP vyjádřil podobně. Zároveň řekl, že zřejmě nikdo nechtěl, aby běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko vyjednával o výměně, protože by si kladl nesplnitelné podmínky.

Čtvrteční výměna vězňů je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset lidí včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojnika ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Tři lidé pak zamířili do USA a 13 do Německa: mezi nimi byli Američané, ale i ruští oponenti Kremlu jako Vladimir Kara-Murza, kteří byli v Rusku vězněni. Bělorusko v rámci výměny propustilo německého občana Rika Kriegera, odsouzeného ve východoevropské zemi k trestu smrti.

Ukrajina potvrdila, že na tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko neuplatňuje sankce, pokud vlastníkem té ropy není Lukoil, uvedl Dombrovskis.