Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko znovu zaútočilo na Kyjev i Oděsu, na Kyjev spadly trosky dronů

Rusko v noci na dnešek znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev i přístavní Oděsu na jihozápadě země. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž některé části Kyjeva zasáhly trosky dronů. Zranění při útocích na hlavní město utrpělo nejméně pět lidí.

Celkem podle ukrajinského generálního štábu v noci na dnešek Rusko na Ukrajinu zaútočilo 35 drony Šáhed íránské výroby. Všechny se podle něj podařilo sestřelit.

FT: EU chce sankce vůči čínským firmám v souvislosti s válkou na Ukrajině

Evropská unie navrhuje zavést sankce vůči čínským firmám, které čelí obvinění, že prodávají vybavení, které se dá využít ve zbraních na podporu ruské válečné mašinerie. Napsal to list Financial Times (FT) s odvoláním na návrh nového balíčku sankcí, který tento týden projednají členské země sedmadvacítky.

Na navrhovaném seznamu je podle FT celkem sedm čínských firem, dvě z pevninské Číny a pět z Hongkongu. Nejméně jedna z nich už čelí sankcím také ve Spojených státech.

Prominentní ruský nacionalistický spisovatel Zachar Prilepin dnes utrpěl zranění při výbuchu bomby ve svém autě. Incident se stal v Nižegorodské oblasti v centrálním Rusku. Podle ruských úřadů při něm zemřel Prilepinův řidič. Úřady věc vyšetřují jako terorismus. V souvislosti s případem byl zadržen jeden podezřelý, který se podle vyšetřovatelů přiznal, že jednal na pokyn ukrajinských tajných služeb. Ministerstvo zahraničí z atentátu obvinilo Spojené státy a Ukrajinu. Ukrajinská tajná služba SBU se k případu odmítla vyjádřit, k odpovědnosti za čin se přihlásila partyzánská skupina Ateš.

Prokremelský spisovatel Prilepin po atentátu uvedl, že se nenechá zastrašit

Prominentní ruský nacionalistický spisovatel Zachar Prilepin po sobotním bombovém atentátu uvedl, že se jím nenechá zastrašit. V rozporu s dosavadními informacemi také sdělil, že v době výbuchu vůz řídil a že nálož byla umístěna pod spolujezdcem. Několik minut před explozí, která zabila jednoho člověka, z auta vyložil dceru. Prilepin to dnes napsal na síti Telegram.

Sedmačtyřicetiletý Prilepin je spolupředsedou parlamentní strany Spravedlivé Rusko. Podporoval ruskou anexi Krymu v roce 2014 a na straně proruských separatistů se zapojil do konfliktu na východě Ukrajiny. Jednoznačně schvaluje ruskou invazi na Ukrajinu. Moskva přisoudila vinu za atentát Kyjevu a Spojeným státům, podle vyšetřovatelů muž zatčený nedaleko místa atentátu přiznal, že jednal na pokyn ukrajinské tajné služby.

„Démonům vzkazuji, nikoho neděsíte,“ napsal Prilepin v příspěvku, v němž popisuje okolnosti bombového útoku.

Spisovatel uvedl, že mrtvým je Alexandr Šubin, který seděl na sedadle spolujezdce, pod nímž vybuchla bomba. Podle ruských médií pracoval Šubin pro Prilepina jako ochránce a řidič. Druhá bomba byla v autě pod sedadlem řidiče, ta ale podle Prilepina nevybuchla. Pět minut před explozí, ze které si Prilepin odnesl zlomeniny obou nohou, včetně jedné otevřené, prokremelský autor vysadil dceru.

Prilepinův kanál na telegramu sleduje kolem 300 tisíc lidí, má také kanál na platformě YouTube a vlastní internetovou stránku, jejíž správce na ni dnes napsal, že „Zachar žije“. Agentura Reuters připomněla, že v roce 2019 se chválil svými „úspěchy“ na Ukrajině, když řekl, že jeho jednotka „zabila velké počty lidí“. „Žádný z polních velitelů neměl takové výsledky jako já,“ řekl v rozhovoru na YouTube.

Ukrajina nabízí evropským muničním továrnám svoje odborníky

Evropě podle prezidenta Petra Pavla nyní chybějí kapacity na výrobu potřebných zbraní a munice, ty ale podle něj lze nakupovat po světě, a to i v zemích, které se k vyzbrojování Ukrajiny nechtějí veřejně přihlásit. V rozhovoru pro deník Guardian také řekl, že Zelenskyj během jejich nedávného setkání prohlásil, že Ukrajina může poskytnout kvalifikované pracovníky pro nové muniční továrny, pokud by zbrojním podnikům v Evropské unii chyběli. 

Prezident Pavel varoval ukrajinské vedení před uspěcháním protiofenzivy

Pokud útok selže, další možnost už letos nebude, řekl v rozhovoru pro deník The Guardian. Pavel prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Denyse Šmyhala upozornil, že Ukrajina už podle něj nedisponuje momentem překvapení, který jí v minulosti pomohl k úspěšným protiútokům ve východní části Charkova a v Chersonské oblasti.

Pavel, jenž byl do roku 2018 předsedou vojenského výboru, také uvedl, že si Kyjev uvědomuje, že schopnosti Ukrajiny k úspěšné ofenzivě proti Rusku mají stále mezery.

Podle českého prezidenta se může objevit tlak na Ukrajinu, aby předvedla nějaký výsledek. „Bude pro ni nesmírně škodlivé, pokud tato protiofenziva selže, protože další šanci už nedostane. Alespoň ne v letošním roce,“ řekl Pavel v rozhovoru během návštěvy Londýna, kde se účastnil korunovace krále Karla III.

„Je hodně náročné sestavit tým, vyřešit zásobování municí, financování pohonných hmot. Letos zkrátka bude jediná šance, takže musí být úspěšná,“ dodal český prezident. Právě dodávky munice byly podle Pavla hlavním tématem společného setkání se Zelenským.

„Snaží se sestavit až devět mechanizovaných brigád. Požádal mě a slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, jestli by každý z nás mohl dodat jednu brigádu, což je v zhruba 35 tanků a sto obrněných transportérů,“ doplnil Pavel, podle kterého se Rusové už nenechají podruhé zaskočit, a Kyjev by tak situaci neměl podcenit.

Nebezpečné přiblížení ruského stroje polské stíhačce nad Černým mořem označil mluvčí polské vlády Piotr Müller za plánovanou provokaci. Dodal, že posádka polského stroje vyvázla z incidentu bez zranění. Podobné provokace jsou podle něj jen snahou ruské strany získat si pozornost.

Mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj v reakci na slova velitele ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina o nedostaku munice podotkl, že ruské síly mají munice „více než dost“. Rusové podle něho za uplynulý den v oblasti Bachmutu podnikli 489 dělostřeleckých útoků. „Tak vypadá hlad po munici?“ ptá se Čerevatyj.

Prigožinova vyjádření považuje za snahu odvést pozornost od těžkých ztrát, které wagnerovci u Bachmutu utrpěli poté, co jejich velení do bojů nasadilo velké počty žoldnéřů.

Zákaz dodávek ruské ropy stojí PKN Orlen miliony dolarů denně

Zákaz dodávek ruské ropy stojí polskou rafinerskou společnost PKN Orlen miliony dolarů denně. Firma uvádí, že má problém shánět alternativní dodávky pro svou českou rafinerii v Litvínově, píše na svém webu deník Financial Times (FT). Podle generálního ředitele polské firmy Daniela Obajteka by protiruské sankce měly být přísnější.

Obajtek mluví o ztrátě asi 27 milionů dolarů (bezmála 573 milionů Kč) denně. Na vině je podle něj cenový rozdíl asi 30 dolarů za barel mezi levnější ruskou ropou a alternativními dodávkami.

„Nenazýval bych to ztrátou: jde o nepodporování Ruska,“ řekl Obajtek britskému listu. „Toto jsou tržní náklady a platí pro každou společnost, která nedováží ropu z Ruska,“ uvedl.

Dodal nicméně, že jeho podnik stále používá ruskou ropu přiváděnou potrubím přes síť Družba pro českou rafinerii v Litvínově, na kterou se dosud nevztahovaly sankce, a to přesto, že vláda ve Varšavě prosazuje přísnější sankce EU vůči Moskvě.

„Kompletní náhrada ruské ropy vyžaduje zlepšení logistiky dodávek ropy, na čemž pracujeme s českou vládou,“ řekl Obajtek FT.

Orlen také pokračoval v dovozu ruské ropy na svůj domácí trh až do února. A to navzdory původnímu příslibu Polska zastavit dovoz ruské ropy do konce loňského roku. Minulý měsíc Orlen oznámil, že ukončil svou poslední smlouvu s ruskou společností Tatněfť s tím, že to nemohl udělat dříve, aniž by riskoval ruskou žalobu za porušení podmínek smlouvy.

Evropská unie v loňském roce zakázala dovoz ropy z Ruska po moři. Do zákazu ale nezahrnula ropu přepravovanou po souši přes síť ropovodů Družba, která spojuje Rusko s Polskem a několika dalšími zeměmi EU včetně Slovenska a České republiky.

Zatímco Orlen se sám snaží stát se na Rusku nezávislým, tak ruské ropné společnosti podle Obajteka stále „zaplavují Evropu petrochemickými produkty“ a dalšími ropnými deriváty navzdory sankcím EU, které mají snížit schopnost Ruska financovat válku na Ukrajině. Vyjmenoval několik mezer, které umožnily ruskému ropnému sektoru nadále vydělávat „slušné peníze“ z EU. Konkrétní důkazy o porušování sankcí ale neuvedl.

„Shrneme-li to, myslím si, že sankce by měly být přísnější. Neměl by to být jen trik, jak zlepšit mediální obraz Evropy,“ míní Obajtek.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov míní, že Rusko nemá vojenský ani ekonomický potenciál, aby letos zahájilo na Ukrajině velkou ofenzivu. „Zároveň je ale schopné vést obranné operace, a to je problém, kterému musíme čelit,“ řekl Budanov v rozhovoru pro YahooNews.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci bylo nad Černým mořem zlikvidováno 22 ukrajinských bezpilotních letounů. Agentura Reuters připomíná, že tyto informace není možné nezávisle ověřit. Už ráno Ruskem instalovaní představitelé anektovaného Krymu uvedli, že Ukrajina na poloostrov v noci poslala deset dronů.