Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko zakázalo japonskému ministrovi zahraničí vstup do země

Rusko trvale zakázalo vstup do země devíti japonským občanům. Na prvém místě ruské „černé listiny“ je ministr zahraničí Takeši Iwaja. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Jde podle něj o odvetu za japonské sankce, uvalené Tokiem na Moskvu kvůli válce Ruska proti Ukrajině. Ta pokračuje již čtvrtým rokem.

Lipavský mluvil s protějškem z USA Rubiem o transatlantických vazbách i Ukrajině

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem. Hovořili mimo jiné o transatlantické spolupráci. Společné úsilí se Spojenými státy o dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu zůstává prioritou, uvedl na síti X.

„Mluvili jsme o potřebě vzájemně prospěšné transatlantické spolupráce, pro niž je žádoucí, aby Evropa výrazně zvýšila odpovědnost za svou bezpečnost. Prioritou zůstává spolu s USA pracovat na dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu,“ poznamenal Lipavský. Rozhovor s Rubiem označil za dobrý.

AFP: Postup ruské armády na Ukrajině v únoru dále zpomalil

Ruské armádě se v únoru podařilo obsadit dalších 389 čtverečních kilometrů ukrajinského území. Pokračuje tak trend zpomalování ruského postupu z posledních měsíců. Vyplývá to z analýzy, kterou na základě dat amerického Institutu pro studium války (ISW) dnes zveřejnila agentura AFP.

V lednu podle AFP zabralo Rusko na Ukrajině 431 kilometrů čtverečních, zatímco loni v prosinci to bylo 476 kilometrů čtverečních. Dosavadním maximem představoval listopad 2024, kdy se pod ruskou kontrolu dostalo 725 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Zimní zpomalení následuje po podzimu 2024, který se vyznačoval nejrychlejším ruským postupem na frontové linii od roku 2022, poznamenala AFP. Ruská armáda nyní pokračuje v postupu hlavně kolem Pokrovska, logistického centra v Doněcké oblasti. Město se snaží obejít z jihu.

Stromšíková se za MZV zúčastní jednání v Londýně, navazuje na nedělní summit

Vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multilaterální a politická ředitelka ministerstva zahraničí Veronika Stromšíková se v úterý zúčastní jednání vybraných evropských politických ředitelů v Londýně. V dnešním avízu o tom informovalo ministerstvo zahraničí. Akce navazuje na nedělní summit v britské metropoli a cestu premiéra Keira Starmera do Washingtonu.

„Cílem je projednat další kroky týkající se dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Delegaci povede vrchní ředitelka Stromšíková, účastní se také zástupci ministerstva obrany,“ poznamenala česká diplomacie.

Evropa bude muset nalézt sílu se zabezpečit, uvedl  Lipavský

Evropa bude muset podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) nalézt sílu si zajistit svou bezpečnost. Českým zájmem je omezit ruské schopnosti ovlivňovat dění v Evropě a ruskou schopnost imperiální agrese či expanze, řekl dnes v rozhovoru pro Blesk.cz. Po pátku, kdy se sešli americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle Lipavského oslabila transatlantická jednota. Postoj Spojených států se podle něho vyvíjí a je potřeba s nimi dále hovořit.

Fico pohrozil zablokováním summitu EU, žádá výzvu Ukrajině k plynu

Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu Evropské unie ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině, pokud státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Fico, který se kvůli přepravě plynu už dříve dostal do sporu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, to dnes řekl novinářům.

Zablokováním summitu EU už dříve pohrozil také maďarský premiér Viktor Orbán, kterého s Ficem spojuje odmítavý názor například na vojenskou pomoc západních zemí Ukrajincům. Orbán vyzval Evropskou unii, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině.

Slovensko podle premiéra Fica chce, aby se Evropská unie na čtvrtečním summitu shodla na potřebě nastolení okamžitého příměří ve válce na Ukrajině.

Von der Leyenová v úterý představí plán posílení obranného průmyslu

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce v úterý seznámit členské státy se svým plánem posílení evropského obranného průmyslu a navýšení vojenských kapacit Evropské unie.  Von der Leyenová byla jedním z účastníků nedělního summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Po jeho ukončení prohlásila, že Evropa nutně potřebuje zbrojit. „V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu,“ prohlásila v neděli.

O nezbytnosti zbrojení hovoří v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu vícero evropských představitelů, kteří rovněž zmiňují potřebu rozvolnění rozpočtových pravidel. Český premiér Petr Fiala v únoru v Paříži na jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti prohlásil, že aby svět bral Evropu vážně, je potřeba položit na stůl peníze a zbraně.

Británie se podle Financial Times distancovala od návrhu příměří na Ukrajině

Británie se distancovala od návrhu omezeného měsíčního příměří na Ukrajině. Dnes o tom informoval list Financial Times, který ho označil za návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Deník Le Figaro přitom po nedělním summitu v Londýně o Ukrajině a evropské bezpečnosti napsal, že příměří omezené na moře, vzdušný prostor a energetickou infrastrukturu předložil Macron společně s britským premiérem Keirem Starmerem. Starmerův mluvčí dnes podle Reuters řekl, že se debatuje o řadě možností a že k nim nebude dávat komentáře.

Zmíněné měsíční příměří by podle Macrona, kterého Le Figaro citovalo, otevřelo cestu k další fázi, a to k rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině. Ty by dohlížely na dodržování podmínek budoucí mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem.

Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské invazi, podle Financial Times k návrhu omezeného příměří vyjádřila výhrady, pokud by jeho součástí nebyly bezpečnostní záruky. O ty ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě usiluje.

Ceny ukrajinských dluhopisů prudce klesly, nejvíce ty splatné v roce 2035

Ceny ukrajinských státních dluhopisů obchodovaných na mezinárodních trzích dnes prudce klesly, nejvíce ty splatné v roce 2035. Podle analytiků tak ceny reagují na páteční roztržku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, uvedla agentura Reuters. Ukrajinské dluhopisy už se prodávaly zhruba za 70 procent nominální hodnoty, po dnešním propadu ještě za méně.

Musíme se snažit udržet USA v Evropě, řekl Merz, který spěchá na sestavení vlády

Je třeba snažit se udržet USA v Evropě, řekl dnes pravděpodobný nový německý kancléř Friedrich Merz. Cestu do USA prozatím neplánuje, informuje Reuters. Páteční události v Bílém domě byly záměrnou eskalací, řekl Merz při dnešním setkání s novináři v Hamburku s odkazem na jednání představitelů USA s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Zelenskyj: Rusko za týden vyslalo na Ukrajinu 1050 dronů, 1300 pum a 20 střel

Rusko v posledním týdnu vyslalo na Ukrajinu více než 1050 útočných dronů, téměř 1300 leteckých bomb a přes 20 střel s cílem ničit města a zabíjet lidi. Na síti X to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ti, kdo usilují o vyjednávání, nezasahují záměrně civilisty balistickými střelami, dodal.

Bývalí polští disidenti vzkázali Trumpovi, že jednání se Zelenským je zděsilo

Bývalí polští disidenti včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že záběry z jeho pátečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě u nich vyvolaly zděšení a odpor. V otevřeném dopise, který Walesa zveřejnil na svém facebookovém profilu, píší, že atmosféra v Oválné pracovně jim připomněla tu, kterou zažili během výslechů na tajné policii a u komunistických soudů.

Pod dopis se kromě Walesy, symbolu odboje Poláků proti totalitnímu režimu a prvního postkomunistického prezidenta, podepsal například bývalý prezident Bronislaw Komorowski nebo publicista Adam Michnik.

Evropa podle The Guardianu musí udělat víc, pokud chce ovlivnit mír na Ukrajině

Evropa se musí více snažit, aby získala skutečný vliv na podobu mírové dohody, která by zastavila válku mezi Ukrajinou a Ruskem, a takový plán se zároveň neobejde bez podpory Spojených států. V komentářích po nedělním summitu o Ukrajině a evropské bezpečnosti v Londýně a po páteční roztržce v Bílém domě mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským se na tom shodují zpravodajská média, jakou jsou The Guardian, CNN či server Politico. Konflikt na Ukrajině, který v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vojenskou invazí, je největším v Evropě od konce druhé světové války.

„Evropa vstupuje do klíčového týdne pro budoucnost své bezpečnosti - po summitu v Londýně, který přinesl spoustu slibů, ale jen málo konkrétních odpovědí,“ uvedl portál Politico. Dodal, že v Evropě pod vedením Francie a Británie vzniká takzvaná koalice ochotných (či zodpovědných), která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer již navrhli měsíční omezené příměří, které by zahrnovalo moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu, poté by následovala další fáze včetně mírové vojenské mise.

Zelenskyj je po diplomatické smršti potlučený, ale optimistický, uvedla BBC

Potlučený, ale optimisticky naladěný. Tak podle britské BBC popsal pocity ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejmenovaný člen jeho doprovodu, než se ukrajinská delegace vydala na cestu z Londýna zpět do Kyjeva. V Británii se Zelenského podle jistého zdroje z britské vlády snažili přijmout co nejvřeleji a nejsrdečněji poté, co ho v pátek v Bílém domě zpražil americký prezident Donald Trump a jeho viceprezident J.D. Vance.

Britský premiér Keir Starmer Zelenského na uvítanou před svým sídlem v Downing Street 10 objal a přátelsky si s ním potřásl rukou. Předtím ukrajinského lídra zdravily jásající davy. V Londýně se účastnil summitu o Ukrajině, později ho ve svém sídle na východě Anglie přijal král Karel III. Před odletem Zelenskyj v ukrajinštině, aby všem bylo jasné, co chce říct, vzkázal, že „pokud klesneme na duchu, všechny zklameme“.