Zmatek a desítky mrtvých. Putinova mobilizace s sebou nese řadu rizik a možných selhání

Osvobození Izjumu (14. 9. 2022)

Osvobození Izjumu (14. 9. 2022) Zdroj: ČTK

Protesty proti Putinově mobilizaci (21. 9. 2022).
Zatýkání během protestů proti mobilizaci v Rusku
Zatýkání během protestů proti mobilizaci v Rusku
Zatýkání během protestů proti mobilizaci v Rusku
Zatýkání během protestů proti mobilizaci v Rusku
22
Fotogalerie

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina mobilizovat 300 tisíc mužů z vojenských záloh pro posílení okupační armády na Ukrajině může u mnoha Čechů vyvolat vzpomínky na mobilizace „záložáků“ v dobách socialismu. Ačkoliv tehdy nebyla válka a jednalo se jen o cvičnou mobilizaci, vyžádal si tento druh cvičení, plný zmatků a přehmatů, pokaždé řadu zranění, obětí na životech i velké hospodářské škody. I tento příklad tak ukazuje, že „Putinova“ mobilizace přináší pro samotné Rusko řadu rizik a možných selhání.

Ti, kdo byli na základní vojenské službě za socialismu, si dobře pamatují, že i po odchodu do civilu měl stát právo povolat „vysloužilce“ na čas zpět ke zbrani. A to dvojím způsobem. Buď to bylo klasické vojenské cvičení záloh v délce jednoho až několika týdnů, nebo „kontrolní mobilizace“.

V tomto případě se jednalo o předem neohlášený vojenský poplach, který měl prověřit, jak rychle je armáda schopna povolat do služby vojáky v záloze na určitém území a připravit je k „boji“. Tato takzvaná kontrolní mobilizace byla velmi finančně i logisticky náročná, protože mimo jiné bez předchozího ohlášení odebírala z národního hospodářství velké množství zaměstnanců včetně pracovníků v důležitých technických odvětvích.

„Proto i Ústřední výbor Komunistické strany Československa projevoval od padesátých let stále menší ochotu tyto cvičné mobilizace na žádost velení armády schvalovat. A to právě s odkazem na velké národohospodářské škody,“ řekl INFO.CZ Jan Šach z Vojenského historického ústavu v Praze.

Jedna z velkých mobilizací podle něj proběhla v roce 1957, kdy armáda povolala do zbraně přes 9000 vojáků v záloze, kromě toho ale (to byla také nezbytná podmínka mobilizace) dočasně zabavila pro vojenské účely 890 civilních vozidel všeho druhu, 178 přívěsů a 17 strojů pro zemní a silniční práce.

Už tohle cvičení však prokázalo, že kdyby byla skutečná válka, „zálohy“ by „stát nezachránily“. Tisíce vojáků nebyly schopny ovládat novou techniku, s níž nepřišly do styku během běžné vojenské služby, armádě se nedařilo doručovat povolávací rozkazy, civilní technika a vozidla kvůli špatnému stavu trpěly vysokou poruchovostí, řada záložáků se snažila odvelení různými způsoby vyhnout. Mobilizaci tak provázel zmatek.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!