Dron E15: Chudobu v Černé Hoře zastiňuje obrovské přírodní bohatství | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

Dron E15: Chudobu v Černé Hoře zastiňuje obrovské přírodní bohatství

Jiří Liebreich

Jiří Liebreich

Léto se kvapem blíží a s ním i sezona dovolených. Kam ale vyrazit a vyhnout se masám turistů? Jedním takovým místem je Černá Hora, kterou lze stále zařadit k exotickým a neotřelým evropským destinacím. Co na jihu Evropy čekat? Podívejte se na záběry z dronu.

Drobná země s velmi silnými a agresivními lidmi schopnými rozpoutat třetí světovou válku. Tak dříve charakterizoval obyvatele Černé Hory americký prezident Donald Trump. Zatímco mocný muž a půlmilionový balkánský trpaslík teprve hledají cestu k vzájemnému porozumění, naší výpravu si chudá i bohatá země získala rychleji, než bys řekl „dobro došli“.

A to jsme neletěli Air Force One, nýbrž se pětadvacet hodin kodrcali postarším autobusem z Prahy přes Slovensko, Maďarsko a Srbsko až do malého městečka Plav na severovýchodě země. Ačkoliv jsem v průběhu cesty nacházel úsměvy na tvářích ostatních účastníků zájezdu stejně obtížně jako vlastní síly vystoupat na první naplánovaný vrchol, po jeho zdolání bylo jasno: stálo to za to.

Naskytl se nám totiž výhled na majestátní skalní masiv tvořící pomyslnou hranici mezi Černou Horou a Albánií. Ohromující. V ten moment jsme na Černou Horu nehleděli jako na chudou zemi, ale na zemi překypující přírodním bohatstvím. To ale kandidát členství v  EU zpeněžit neumí a turistický ruch může například sousednímu Chorvatsku jenom závidět.

Do Černobylu nejen za elektrárnou. Prohlédněte si dronové snímky obřího vojenského radaru

Byť do kapsy průměrně vydělávajícího Černohorce putuje každý měsíc částka „jen“ o třetinu nižší než do kapsy Čecha, pohled na ulici naznačuje přeci jen výraznější rozdíly mezi oběma národy. Žebrá zde mnoho dětí i dospělých, padesátieurovku musí pokladní v supermarketu rozměnit u nadřízené. Kdo naopak nouzí netrpí? Trio mafiánských klanů, které si měly, dle slov místních, naporcovat zemi stejně rutinně jako pršut – tradiční a lahodné hovězí, které tvoří jinak velmi omezenou skupinu vývozních artiklů.

„To nám ještě nevzali,“ vtipkuje dobře naladěný prodejce masa Periša a dodává, že máme pokrm zapít nejlépe rakijí, tedy národní velmi tvrdou kořalkou. My: poslechli, vypili, nelitovali. Ačkoliv se nám výraz po pozření nápadně zkřivil, obsluha už nás neoslovila jinak než jako bratry. A to se prostě počítá – mafiánům odteď čelíme po boku zástupců druhého nejvyššího národa světa.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!