Gebrian: Plavecký chrám v Podolí si zaslouží větší respekt. Objekt je nově kulturní památkou

Dílo architekta Richarda Podzemného vzniklo na místě bývalé cementárny, obyvatelům a návštěvníkům hlavního města slouží víc než 55 let. Oficiálně provoz podolského stadionu zahájily v červnu 1965 mezinárodní spartakiádní plavecké závody.
Stavba nedaleko Vltavy začala roku 1959, veřejnosti se plavecký areál otevřel o šest let později. V době svého otevření představoval stadion s jedním krytým padesátimetrovým a dvěma venkovními bazény, z nichž jeden má 50 metrů a skokanskou věž a druhý 30 metrů, něco nebývalého. V Československu to byla teprve třetí krytá "padesátka", po Olomouci a Žilině, v té době byly v metropoli jen 25metrové bazény.
Areál se postupně rozrůstal a svým návštěvníkům nabízel stále nové atrakce. V roce 1967 zůstal menší z venkovních bazénů poprvé otevřen i přes zimu. Co původně vypadalo jako podivínství, stalo se rychle tradicí: plavání v teplé vodě uprostřed zasněžené Prahy bylo jedinečným zážitkem.
Podolský bazén slouží veřejnosti i profesionálním sportovcům. Byl dějištěm řady mezinárodních závodů, republikových i evropských šampionátů v plavání či skocích do vody
S využitím podolského bazénu se dokonce koncem 60. let počítalo, když Praha uvažovala o pořádání letních olympijských her v roce 1980.
6
Fotogalerie

Jeden z nejnádhernějších sportovních areálů na celém světě. Plavecký stadion v pražském Podolí se pyšní unikátním výhledem a citlivým vkomponováním stavby do přírody. 

 

Plavecký areál v znikl na začátku 60. let 20. století, autorem geniálního návrhu je Richard Podzemný. Areál, který přiblížil Adam Gebrian v pořadu Překvapivé stavby internetové televize Mall.tv, se na konci loňského roku stal kulturní památkou.