„Nechtěli jsme připustit, abychom Prahu odevzdali extremistům nebo populistům,“ odmítá dosluhující primátor Zdeněk Hřib, že by prodlužoval jednání o novém vedení metropole, které trvá více než čtyři měsíce, a stalo se nejdelším v historii samostatné ČR. Podle něj se naopak podařilo najít konsenzus v rekordně krátké době, protože první smysluplnou nabídku dostali Piráti teprve v půlce ledna a už 16. února by měla být zvolena nová rada. V té bude Hřib zastávat funkci prvního náměstka odpovědného za dopravu. Plánuje v ní velké investice do MHD a spolu s Petrem Hlaváčkem a dalšími „drobnými komunálními politiky“ prosadit do připravované novely stavebního zákona rozšíření pravomocí obcí zasahovat do územního plánu. Právě „administrativní komplikovanost“ totiž v Praze brzdí bezmála stomiliardovou dostavbu vnitřního městského okruhu.
Od prioritizace MHD, která je jedním z bodů koaličního programu, k nimž se nové vedení hlavního města zavazuje, si Zdeněk Hřib slibuje, že motivuje část Pražanů přestoupit z aut do metra, tramvají nebo autobusů. „Když máte dostatečně pohodlnou, komfortní, levnou a zároveň rychlou MHD, tak ji lidi používají, a to uvolní silnice pro ty, kteří potřebují jet autem. Tím pádem jsou silnice více průjezdné. V historických městech nemůžete silnice rozšiřovat neomezeně, protože tam stojí baráky a ty nemůžete zbourat. Je to tak, jiný postup vlastně není možný,“ říká dosluhující pražský primátor a budoucí náměstek pro dopravu a nepochybuje, že zřízení dalších kolejových tratí, linky D nebo prioritních pruhů pro autobusy motivuje obyvatele metropole usedat za volant pouze v nutných případech. „To znamená, že když potřebujete převézt piano, nebo babičku k lékaři,“ upřesňuje svá očekávání.
Dostat zelenou by měli i chodci. „Chůze je nejpřirozenější způsob pohybu a my samozřejmě chceme vytvářet i tzv. 15minutové město, tedy město krátkých vzdáleností,“ přibližuje další koaliční závazek, který by měl řešit zácpy a dopravní kolapsy. Ty by mělo eliminovat i větší využití dat. „Od roku 2020 měříme online průjezdnost jednotlivých úseků pomocí dat z navigačních aplikací. To chceme ještě více rozšířit, aby tam bylo více úseků, které budou do systému zahrnuty. Pak chceme využít třeba dat z TomTom Traffic indexu, to jsou také navigace, ale trochu jiné, a vytvářejí celosvětové srovnání jednotlivých metropolí. Dokážu si představit větší investice do moderních technologií jako telemetrických systémů, třeba na křižovatkách, které měří průjezdnosti a podobně. Už tady běží pilotní projekt, který jsme odstartovali a který umožňuje prakticky na kterékoliv kameře městského kamerového systému nasadit umělou inteligenci, která anonymizovaným způsobem počítá, kolik tím obrazem projelo aut osobních, nákladních, kol, kolik tam prošlo chodců. Tohle je nějaký kontinuální rozvoj, který chceme posunout ještě na vyšší úroveň,“ popisuje.
Změny čekají řidiče i v parkování. O reformě stávajícího přístupu k němu si chce Hřib co nejdříve promluvit se zastupiteli jednotlivých městských částí. Ti mají totiž rozhodující slovo nejen při vyznačování modrých zón, ale stanovují i výši parkovného. „Na čem se shodlo zastupitelstvo už v minulém volebním období, byla představa parkovacího kreditu. To znamená, že když si platíte rezidenční kartu, tak dostanete nějaký kredit x hodin, který můžete využít na to, abyste umožnil zaparkovat u svého baráku přátelům, nebo živnostníkovi, který vám dojede opravit odpad. Druhá věc, ke které to směřovalo a která si myslím, že je dobrý nápad, je to, že by se měl omezit vizuální smog daný dopravními značkami. Ty jsou nutné, protože teď má každá městská část trošku jiná pravidla v parkovacích zónách pro návštěvnické stání. Máte tam často odlišný kredit a je v tom chaos, proto bychom to chtěli sjednotit,“ má jasno s tím, že cenu rezidenčních parkovacích karet by si měly městské části určovat samy a bude na nich, jak k tomu přistoupí a obhájí to před svými voliči.
