Pod lupou: 5G sítě otevírají byznysovou příležitost

Video placeholde

Přes 59 miliard korun má přinést českému průmyslu zavedení rychlých mobilních sítí 5G do roku 2025. Celá česká ekonomika má díky technologii očekávat příjem 130 miliard, vyplývá ze studie globální konzultační a analytické firmy Analysys Mason. Pro tuzemské podniky proto představují nově vznikající sítě obrovskou byznysovou příležitost, shodli se hosté diskusního pořadu deníku E15 Pod lupou.

Pátá generace bezdrátových systémů 5G navazuje na předchozí G4 a v porovnání s ní nabízí přibližně desetinásobné zvýšení přenosové rychlosti a podstatné snížení doby odezvy. Poprvé byla 5G síť v komerčním provozu spuštěna v roce 2019 v Jižní Koreji.

Zatímco pro běžné řadové uživatelé nepředstavuje přechod na 5G zásadní změnu, podniky – a zvlášť ty průmyslové – mohou technologii využít k významným inovacím. V reálném čase budou pozorovat „život“ takřka každé „součástky“. Technologie 5G se už přednostně testují v Bílině, Karlových Varech, Jeseníku, Ústí nad Labem a Plzni. Operátoři sem zavádí vybrané služby chytrých sítí a testují je.

„Běžný člověk jistě uvítá rychlejší internet v mobilu. Klíčové jsou ale průmyslové aplikace, tam se čeká největší byznys, také pro operátory,“ uvádí konzultant Ondřej Malý. Připomněl již existující aplikace, které využívají například přístavy nebo nádraží. Uživatelům, kteří v reálném čase sledují více objektů – například jednotlivé dodávky či kontejnery –, mohou 5G sítě pomoci nejvíce. Umožňují připojení mnoha zařízení v jedné síti.

„Ve Středočeském kraji máme automobilky. Dostávají kontejnery s díly pro výrobu aut. Je hrozně důležité vědět, kde se kontejnery v daný moment nacházejí. Každý výpadek dílů stojí miliony eur. 5G umožní chod aplikací, které posbírají data z kontejnerů a bude jasné, kde se na své cestě zrovna nacházejí,“ říká prezident výboru nezávislého ICT průmyslu Jakub Rejzek. Příležitosti se otevírají i v oblastech sběru dat a jejich interpretace nebo v automatizování řízení - například vodního hospodářství.

Současné sítě, nejen 4G, jsou přetížené, varuje Rejzek a uvádí příklad: „Zásobujeme očkovací centra vakcínami. V den jejich převozu musí být kontrolována teplota nebo podmínky pro skladování očkovacích látek. Přes 4G síť mohu vyhodnocovat jen několik vozů v pohybu. S 5G můžeme monitorovat tisíce vozů v reálném čase. To je milník.“

Byť běžní uživatelé nebudou zpočátku patřit k hlavním beneficientům 5G, i oni přínos časem pocítí přímo „na ulici“. „Masivní využití 5G se předpokládá ve městech, a to v oblasti rozšířené reality. Speciální brýle ukážou uživatelům data z různých objektů v živém čase – například na jakou budovu se zrovna koukají nebo v jaké ulici se nachází,“ připomíná bývalý děkan dopravní fakulty ČVUT, profesor Miroslav Svítek.

„Doteď to bylo o tom, že operátoři dodávali pokrytí a uživatelé spotřebovávali data. V 5G si firmy vymyslí vlastní řešení – aplikace – a domluví se s dodavateli datové signální energie tak, aby aplikace fungovala na míru,“ vysvětluje prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Pavel Vlček. Podle něj náleží Česku pátá příčka v rámci členských zemí Evropské unie v kvalitě poskytovaných sítí. „Potřebujeme je ale dostat ještě tam, kde nejsou. V tom nás do značné míry zpomalují stavební předpisy,“ podotkl. Nevýhodou Česka, například ve srovnání se skandinávskými státy, je podle Vlčka struktura obcí. V tuzemsku je velké množství těch vyloženě malých s počtem obyvatel do jednoho tisíce. Investorům se přitom vyplatí nasměrovat investice do zalidněnějších oblastí, zaznělo v diskusi.

Od 5G si odborníci slibují výrazně nižší energetickou náročnost ve srovnání s předchozími technologiemi. Podle Malého postupně přibývá hráčů v oblasti 5G, konkurenční tlak roste. „Po Evropě vzniklo už na tři sta center digitalizace, mimo jiné v Brně. Centra v univerzitách mohou vychovávat odborníky, pomáhat lokálnímu průmyslu. Je to cesta, jak digitalizaci rozjet. Dnes ji táhne univerzita v Cambridge, spolupracuje se státem. Poučme se a překlopme systém i do Česka,“ uzavřel Svítek.