Na každý byt v Praze je 108 zájemců. Žít v nájmu už není ostudou, říká šéf Bezrealitky Meyer

6. března 2025 · 05:30

Ceny nájemního bydlení v Česku letí vzhůru a poptávka stále roste. Hendrik Meyer, generální ředitel European Housing Services (EHS) a šéf Bezrealitky, v rozhovoru pro FLOW popisuje, proč se Češi stále více obracejí k nájemnímu bydlení, jak se liší realitní trh u nás a v Německu a jakou roli v budoucnu sehrají technologie.

„V Praze připadá na jeden byt průměrně 108 zájemců, v Brně je to kolem 60. Nájemní bydlení už není jen dočasné řešení, ale stává se normou,“ říká Meyer. Lidé v nájemním bydlení také zůstávají déle – zatímco dříve se smlouvy uzavíraly na rok až dva, dnes je průměrná délka nájmu téměř čtyři roky.

Nejžádanější jsou menší byty v centru

Největší zájem je o menší byty v centrech měst. „Nejžádanější jsou 2+kk kolem 65 m². Roste ale i poptávka po garsonkách, protože stále více lidí žije samo,“ upozorňuje Meyer. Naopak rodinné domy se dnes prodávají hůře, zejména kvůli jejich energetické náročnosti a vysokým nákladům na provoz.

Velký dopad na ceny nemovitostí bude mít i demografie. „V příštích 10 až 15 letech se na trh postupně uvolní mnoho bytů, které dnes vlastní starší generace. To by mohlo ceny stabilizovat,“ vysvětluje Meyer.

Česko vs. Německo

Na rozdíl od Čechů považují Němci nájemní bydlení za běžný standard. „V Německu je běžné žít v nájmu celý život. Majitelé si ale zájemce důkladně prověřují, zatímco v Česku je proces méně transparentní,“ popisuje Meyer. Kritizuje také pomalou digitalizaci v Německu. „Zatímco v Česku máme online katastr, v Německu se ještě pracuje s papírovými dokumenty,“ dodává.

Meyer je přesvědčen, že budoucnost realitního trhu bude patřit automatizaci. „Díky umělé inteligenci a digitalizaci už nebude třeba makléřů. Majitel si jednoduše řekne, že chce prodat byt, a systém udělá vše automaticky – od inzerce, přes nacenění až po smlouvy,“ říká. „Už dnes AI dokáže generovat popisky nemovitostí na základě jejich parametrů.“