Energetické dada. Putinovy stoupačky ztrácí tlak, Kreml nepočítal s australskou zbraní

Video placeholde

Pokud lidé kolem Vladimira Putina včas pochopili jeho mentální pochody a dokázali toto intelektuální dada zobchodovat, mají vystaráno. Plyn jim totiž díky ruské burzovní stoupačce mohl v jednu chvíli vydělat skoro 18 tisíc procent. Stačilo naskočit na počátku pandemie a pak už jen nechat svého prezidenta „pracovat“. Ve své vyhrocené podobě trvá energetická krize právě rok. Lidi stačila připravit o nervy i peníze ještě před zimou. Největší část účtů za energie nás přitom ještě čeká. Kterak krize vznikla, v jaké je fázi a jak moc bude ještě bolet? Útěchou budiž, že ani energetická realita není černobílá. Dobrou zprávou z trhu s teplem je třeba příslib levnějších… vlněných svetrů.

Textový přepis videa ⇓

Píše se květen roku 2020 svět právě pohltila pandemie. Jedinou dobrou zprávou, kterou lidstvo mělo, byl plyn téměř zadarmo. Přesněji za něco kolem tří eur za megawatthodinu. To je osmdesátkrát levnější než dnes. Špatnou zprávou bylo, že levnější už nikdy být neměl. Jak začala energetická tenze? Co z ní udělalo krizi? A jak silné světlo plápolá na konci uhelného dolu?

Před pár týdny to byl právě rok od počátku energetické krize. Skutečné peklo totiž započalo už loni v září. Právě tehdy padlo v Kremlu rozhodnutí o finiši příprav na válku a ještě před rozbitím válečného prasátka bylo nutné je něčím naplnit. A bylo nutné sypat z cizích kapes. Rétorika médií přitom byla neuvěřitelně shovívavá. Rusové nestíhají těžit, stihla je prý krutá zima a plyn si Rusové masově pouštěli i v létě a nasmlouvaných 40 procent tehdejší evropské spotřeby, tak prostě dodat nestihnou.

Výsledkem kremelské tehdy ještě pouhé tragikomedie bylo burzovní šílenství. Plyn loni podražil dvanáctkrát. Elektřina skoro pětkrát. Skutečné drama, ale mělo teprve nastat.

Ceny energií totiž po celý letošek bytní spolu s egem kremelského kata. Temnou oblohou už ale probleskuje slunce. V současnosti trh vydechuje po srpnovém dramatu, kdy v závěru měsíce stál plyn 350 eur, tedy 175 krát tolik co na začátku našeho příběhu. Pro spekulanty by taková roční sázka na plyn znamenala zisk na Prahu 18 tisíc procent. Od konce srpna ale neviditelné zlato o polovinu zlevnilo. Evropa se totiž pospíšila a uklidnila burziány. Na zimu má kontinent v zásobnících nabito na 87 procent. Ruský plyn běží jen na devíti sporácích ze sta. Růžový ovšem svět skutečně ještě není. Evropské zásobníky vystačí na necelou čtvrtinu roční spotřeby. Pokud Rusko neotevře kohouty, Evropané nebudou plést svetry a matka zima nastaví vlídnou tvář a únorové zásobníky budou na 20 procentech a šortky v únoru nenatahuje ani Vladimír Putin. Co s tím?

No přece dříve na volném trhu nepředstavitelné stropování. Elektřina tak bude po šesti korunách a plyn po třech korunách za kilowatthodinu. Pro milovníky nízkých stropů dodejme, že pokud chtějí pro elektriku se síťovkou imaginárně vyrazit na volný trh, zaplatíte na počátku října 80 procent více. Komu by se do tašky vešel ještě plyn, musel by si momentálně připravit o třetinu více peněz, než nastavil vládní limit. Běžná rodina v domku z plynovým kotlem tak aktuálně ročně ušetří kolem 80 tisíc korun. O každý strop se ale jednoho dne někdo praští. V Česku to budou státní finance. Zedníci totiž vystavili účet za přinejmenším 130 miliard korun. To jsou peníze, které do rozpočtu buď nasypeme z našich kapes formou daní, anebo si vláda půjčí. 

Ovšem půjčit si miliardu, když to znamená pro stát pětiprocentní úrok, tedy 50 milionů korun ročně, tedy dva a půlkrát tolik co loni nemusí být zrovna znakem dobrého hospodáře. Vládní dluhy za krizi, ale může smáznout i vyšší inflace.Tak jako tak jednoduše převádíme dnešní účty za energie na zítřek. Tak já si jdu raději pro svetr ideálně vlněný. A abych nezapomněl nejlepší zpráva letošního roku je, že ceny vlny klesají.

Australští pastevci stříhají jak o život a výsledkem jsou nejlevnější svetry od loňského února. Tak vezměte raději dva.