Francouzi vybírají nové poslance ve druhém kole voleb, účast je velká
Francouzští voliči dnes hlasují ve druhém kole předčasných parlamentních voleb, které patrně výrazně zkomplikují vládnutí prezidenta Emmanuela Macrona. Favoritem je opoziční krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které zvítězilo v prvním kole. Poslední průzkumy nicméně naznačují, že se mu nepodaří získat většinu v Národním shromáždění, tedy dolní komoře parlamentu.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že volební účast v poledne dosahovala 26,63 procenta. Byla tak o něco vyšší než v prvním kole, ve kterém ve stejnou dobu činila 25,90 procenta, napsala agentura AFP. Podle agentury je to nejvyšší polední účast v parlamentních volbách od roku 1981.
Svůj hlas již v Touquetu na severozápadě země odevzdal prezident Macron se ženou Brigitte, hlasovali například i premiér Gabriel Attal či bývalý prezident François Hollande. Le Penová dnes hlasovat nebude, protože ve svém volebním obvodu získala křeslo v Národním shromáždění již prvním kole.
Volební místnosti se otevřely v 8:00. Hlasovat bude možné do 18:00, ve velkých městech o dvě hodiny déle. Ještě v průběhu večera by měly být známy výsledky hlasování. „Je tu velké napětí, lidé šílí,“ uvedl podle agentury AFP šestašedesátiletý důchodce Laurence Abbad, který se obává násilností po vyhlášení výsledků. Francouzské úřady z podobných obav nasadily do akce po celé zemi 30.000 policistů, z toho 5000 v Paříži a okolí.
Předčasné parlamentní volby ve Francii prezident Macron nečekaně vyhlásil po neúspěchu vládního tábora ve volbách do Evropského parlamentu na začátku června. V prvním kole voleb minulou neděli se na druhém místě umístil nový levicový blok Nová lidová fronta. Macronův vládní tábor Spolu skončil až třetí s výrazným odstupem.
RN sice v prvním kole jasně zvítězilo a získalo 39 mandátů, strana je ale patrně oslabena vznikem republikánské fronty. Na té se před druhým kolem, v němž se bude rozhodovat o více než pěti stovkách mandátů, dohodla většina ostatních stran. V mnoha volebních obvodech se tak z voleb stáhli kandidáti na třetích místech, aby posílili šance na vítězství zbývajícímu kandidátovi některé z občanských stran. RN i proto nakonec pravděpodobně nedosáhne na hranici 289 mandátů, která by jí zajistila bezprecedentní absolutní většinu v Národním shromáždění. Odhad celkových výsledků je však kvůli složitému systému jednomandátových obvodů velmi nejistý.
