Japonský premiér vyhlásil předčasné volby s cílem posílit mandát, vyrostla mu ale konkurence
V Japonsku odstartovala kampaň před mimořádnými parlamentními volbami. Obliba současného japonského premiéra Šinzó Abeho a jeho Liberální demokratické strany roste a dosahuje více než třicetiprocentní podpory. Největší výzvou pro Abeho je nová Strana naděje založená guvernérkou Tokia Juriko Koikeová. Pokud by ve volbách uspěla, mohl by se opakovat scénář z britské politiky. Tamní šéfka kabinetu Theresa Mayová letos vyhlásila předčasné volby s cílem upevnit svou pozici, v konečném důsledku si ale pohoršila.
Abe se těší již několik let vysoké popularitě, ale jeho předvolební kalkulace může narušit vznik nové Strany naděje. Velkou část jejích členů totiž tvoří bývalí příslušníci rozpadlé opoziční Demokratické strany Japonska.
Strana naděje, stejně jako Abeho Liberální demokratická strana, cílí na konzervativní voliče a slibuje, že odstraní z vlády nepotismus, ze kterého je Abe podezříván. „V této zemi máme přebytek věcí, ale to co nemáme, je naděje do budoucna,“ říká Koikeová.
Abe však ve svém prvním oficiálním předvolebním projevu opozici zkritizoval s tím, že vytváří nové strany a láká voliče populistickými slogany. "Naši budoucnost nevytvářejí slogany, vytváří ji politika," řekl Abe během svého projevu v provincii Fukušima.
Vládní strana měla před rozpuštěním dolní komory parlamentu 288 křesel z celkových 465. Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že Abe stále vede a někteří analytici dokonce předpovídají opětovné drtivé vítězství jeho strany. Podpora Liberální demokratické strany již přesáhla 30 procent.
Naopak Strana naděje začíná ztrácet a její podpora se pohybuje nyní kolem 15 procent. Voliče, kteří nesympatizují s ani jednou konzervativní stranou, chce získat liberální Konstitučně demokratická strana, kterou vytvořila zbylá část členů zaniklé Demokratické strany.
Japonský předseda vlády Šinzó Abe rozpustil koncem září dolní komoru parlamentu a vyhlásil na 22. října 2017 předčasné volby s cílem posílit vládní mandát.
K takovému rozhodnutí ho přiměla sílící jaderná a raketová hrozba ze strany Severní Koreje a demografická časovaná bomba v podobě rychle stárnoucí populace.
