Komentář Bohumila Pečinky: Město, kde se zastavil čas

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Michael Tomeš/E15

Před šesti lety si pražský magistrát nechal vypracovat analýzu klíčových problémů hlavního města. Ta řekla, že v evropském srovnání nemá Praha žádné dominantní problémy, jen řadu dílčích. O šest let později začíná být Praha městem s jedním dominantním problémem (byty), na který je navázána řada dalších, především dopravních. Proč ceny pražských bytů v posledních čtyřech letech vystřelily jako v žádném jiném srovnatelném městě v EU?

Vedle objektivních faktorů, jako jsou levné peníze, byl hlavní důvod politický. V uplynulých čtyřech letech držela územní rozvoj metropole v rukách Strana zelených, která vyhlásila boj developerům. V terminologii Matěje Stropnického „develotrům“. V pražských čtvrtích zase různé levicově liberální formace dělaly politiku „skanzenizace“. Stručně řečeno žijme komunitně, zachovejme, co už je postaveno, a nic moc nerozvíjejme. Žít v takových městečkách, kde se zastavil čas, může být chvíli příjemné. Ale ekonomická realita vás dostihne.

Strategii „skanzenizace“ si může dovolit malé město v příhraničí s Polskem, nikoli centrum českých zemí, které tradičně odčerpává nové a nové lidi z celého území státu. Vládnoucí pražské politické skupiny také vytvořily představu, že Praha je přehuštěná. Jako klíč ke všemu byla prezentována jízda na kole v kombinaci se sdílenými byty a auty.

A zase: jsou to určitě fajn věci, pokud jsou okrajovou součástí přirozeného rozvoje města. Ne když jsou dominantní ideologií. Tahle ideologie byla doplněna viděním politiky jako hry na četníky a zloděje. V centru zájmu nebylo něco postavit či odblokovat, ale honit skutečné nebo domnělé zloděje veřejných peněz. Opět – správná doplňková činnost, která vám ovšem nesmí vzít většinu času.

Dupnutí na brzdu nové výstavby bylo založeno na spoustě mýtů. Podle údajů Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy má například Vídeň dvakrát hustší zástavbu. V jiných srovnatelných městech je rozdíl ještě větší. Stěhování života na okraje měst a za město není lék, ale ta nejnákladnější věc z hlediska budování infrastruktury, která navíc přivádí do města nová a nová auta. Naopak budoucí rozvoj Prahy nutně musí jít přes zahušťování širšího centra města, aby zde mohli žít lidé a nestal se z něj Disneyland pro turisty.

Účinným způsobem, jak blokovat výstavbu, se staly nesmyslné regulace. Analýza Centra ekonomických a tržních analýz například uvádí: „Zatímco v Belgii trvá proces povolování nového developerského projektu šest měsíců, v Praze v průměru sedm let. Právě zde jsou schované ty byty, které chybějí na trhu a způsobily, že malá nabídka žene ceny nahoru.“

Na to ovšem reagují pražští brzdiči rozvoje socialisticky – město samo musí stavět byty (nejen ty nutné sociální), kde budou regulované nájmy. Stručně řečeno, byrokratickými regulacemi způsobili nedostatek na trhu, který chtějí napravit dalšími regulacemi. Tahle spirála nemá vítěze.


Další články autora čtěte zde >>>