TOP 09 se rozhodla do podzimního boje o pražský magistrát vtrhnout společně s KDU-ČSL a Starosty. Tedy subjekty, které se uplynulé čtyři roky na vládnutí podílely. Společné síly pro Prahu staví program právě na těch projektech, které vedení Prahy začalo ve svém funkčním období řešit. Konkrétně jde o vysokorychlostní spojení metropole s dalšími částmi země a kontinentu nebo nový protipovodňový plán.
Slib: Podpora vysokorychlostních tratí
Podporujeme, aby Praha byla napojena na evropskou síť novými vysokorychlostními tratěmi. Železnicí do Prahy cestují každodenně tisíce lidí za prací či studiem. Bez těchto tratí nedojde k zásadnímu odlehčení stávajících tratí. Tam, kde je to dnes možné, budeme usilovat ve spolupráci se Středočeským krajem o posílení spojů a vybudování nových tratí.
S rozvojem vysokorychlostní železnice v Česku se počítá spíše v následujících dekádách, rozhodně se nejedná pouze o čtyřletou práci v jednom volebním období. Přesto ale výstavba nových železničních tratí, a to i těch s vyššími rychlostními limity, není pro magistrát neznámým tématem. V září totiž schválili pražští radní Strategii rozvoje metropolitní železnice. Ta bude sloužit jako podklad pro studii, jež bude vypracovávat Správa železniční dopravní cesty od letošního podzimu.
Hlavním důvodem vypracování studie je přetíženost současných železničních spojení, v první fázi chce tedy SŽDC rozšířit kapacitu současných tratí, především výstavbou nových kolejí vedle těch stávajících. Jednou z hlavních staveb je tak mimoúrovňové křížení v Libni, nebo rekonstrukce trati na Kladno společně s odbočkou na letiště. Jak ale již zástupci Prahy pro E15 dříve uvedli, město má v současnosti peníze jen na jednu významnou dopravní stavbu.
Právě nedostatek financí může zbrzdit i další rozvoj vysokorychlostní železnice, se kterou přitom počítá i nový Metropolitní plán Prahy. Vést by měla především pod zemí, a to směrem na Benešov nebo Plzeň.
Slib: Bezbariérová doprava
Podporujeme bezbariérovost ve veřejném prostoru. Netýká se to pouze vozíčkářů, je důležitá také pro seniory s chodítky, rodiče s kočárky a veškeré osoby se sníženou pohyblivostí. Iniciujeme rychlejší realizaci bezbariérových řešení v MHD. S tím souvisí i proškolení řidičů MHD v manipulaci s vozíky.
Ačkoliv není pražská veřejná doprava stoprocentně bezbariérová, postupně dochází k její proměně tak, aby byla přístupnější i lidem se sníženou pohyblivostí. Z 61 stanic metra jich je nyní 44 bezbariérových, tedy více než dvě třetiny. U pravidelně vypravovaných autobusových linek bylo ve všední dny 73 procent bezbariérových a u tramvají dosahovalo číslo spojů obsluhovaných bezbariérovými soupravami 43 procent.
Město přitom v roce 2014 vytvořilo vlastní Koncepci odstraňování bariér ve veřejné hromadné dopravě v Praze, od té doby se snaží průběžně do úpravy stanic metra investovat. Radní pro dopravu Petr Dolínek dokonce záležitost odstranění bariér označil za „jednu z hlavních priorit“. V současnosti se chystá úprava stanic Karlovo náměstí a Českomoravská, v loňském roce proběhla úprava stanice Palmovka, v letech 2015 pak prošly změnou stanice Roztyly, I.P. Pavlova, Anděl a Můstek.
Slib: Obecní bydlení pro znevýhodněné
Obecní byty budeme pronajímat občanům Prahy, kteří vzhledem ke svým příjmům nedosáhnou bez podpory na tržní nájem bytu, zejména seniorům, rodinám s dětmi, zdravotně postiženým a obyvatelům s nízkými příjmy, jejichž profese je pro město důležitá (učitelé, policisté, strážníci, hasiči atd.). Obecní bytový fond by neměl sloužit pro bohaté obyvatele Prahy, ale naopak pro ty potřebné.
Praha sice v současnosti stále disponuje více než třiceti tisíci obecními byty, drtivou většinu z nich však nespravuje centrálně. Rozhodující slovo mají jednotlivé městské části. Jen v Praze se přitom počet starobních důchodců dlouhodobě pohybuje nad dvěma sty tisíci, pro všechny vyjmenované kategorie sociálně znevýhodněných obyvatel je tak současný stav obecních bytů nedostatečný.
Například městská policie proto dlouhodobě nabízí příspěvek na bydlení, možnost ubytování nabízejí i státní policie a hasiči. Přesto však průzkum STEM/MARK ukazuje, že lidé v zaměstnáních potřebných pro chod města vnímají drahé bydlení jako problém.
Slib: Vytipujeme vhodné pozemky pro bytovou výstavbu a zrušíme na nich stavební uzávěry.
Jak uvádí Institut plánování a rozvoje, stavební uzávěry jsou nástrojem sloužícím k zajištění dočasné ochrany určitého území před stavbami nebo jinými činnostmi, které by mohly omezit budoucí záměry v území, například výstavbu metra. Na místech se stavebními uzávěrami tedy není nyní možné stavět, letos v březnu ale náměstkyně primátorky Petra Kolínská oznámila, že spustí otevření oblastí nádraží Bubny a Nákladového nádraží Žižkov pro výstavbu.
Otevírání dalších oblastí se stavebnímu uzávěrami už bude pravděpodobně zbytečné, protože o jejich budoucnosti rozhodne Metropolitní plán, který má vstoupit v platnost v roce 2023. Jeho finální podoba rozhodne, zda je daná lokalita pro výstavbu vhodná, nebo ne. Institut stavební uzávěry už tak nebude potřeba.
Slib: Dostupná vzdálenost škol
Zajistíme základní školní dostupnost aneb bezpečně a pěšky. Zajistíme dostatečné kapacity pro obecné školství (základní a mateřské školy), a to pomocí spolupráce mezi městskými částmi a hlavním městem Prahou a za finanční podpory hl. m. Prahy. Většina rodičů by měla mít možnost, aby jejich děti chodily bezpečně a pěšky do školy v okolí jejich domova. Víceleté financování zajistí pro městské části peníze na celý projekt.
Přestože nedostupnost mateřských a základních škol je často diskutovaným problémem, jejich samotná vzdálenost v zástavbě je dána pravidly pro rozvoj jednotlivých území. Metodiku toho, jak mají developeři a města při výstavbě postupovat a zohledňovat občanskou vybavenost, vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s architekty z ČVUT.
Dokument rozlišuje různou hustotu a typ území, na městě pak tedy je, aby tuto metodiku dodržovalo. Text dále uvádí, že v kompaktní zástavbě velkého města nemá docházková vzdálenost do mateřské školy přesahovat 400 metrů, u škol základních pak 600 metrů. Nutné je také zmínit, že v roce 2012 v Praze do mateřských škol chodilo 38 tisíc dětí a do škol základních 79 tisíc. O čtyři roky později mateřské školy navštěvovalo 42 tisíc dětí a školy základní 98 tisíc žáků.
Město zároveň v dubnu oznámilo investiční akci ve výši 20 milionů korun, která měla zlepšit pohyb chodců po přechodech. Kromě nového značení nebo úpravy křižovatek šly peníze i na prevenční programy policie.
Slib: Nový protipovodňový plán
Aktualizujeme protipovodňový plán tak, aby byl funkční při ochraně života, zdraví obyvatel před povodní z Vltavy, ale také menších přítoků v Praze. Úzkou spoluprací s meteorology zajistíme včasná varování před hrozícím nebezpečím.
Protipovodňový plán je klíčový dokument města, který určuje strategie v případě povodní na jeho území. Vytvářejí jej také jednotlivé městské části. Debata o novém protipovodňovém plánu se otevřela v roce 2013, kdy město překvapilo vylití menších pražských toků.
Pražský magistrát už přitom v roce 2015 oznámil, že na novém povodňovém plánu pracuje, jak uvádí iDnes.cz, jeho digitální verze má být hotová v roce 2020. Tedy v době, kdy už magistrát povede vítěz letošních voleb. Digitální povodňový plán přitom Praha neměla jako poslední kraj v republice a jeho vypracování stálo téměř 20 milionů. Část ale zaplatila Evropská unie. Plán si klade za cíl právě lepší koordinaci se Středočeským krajem a jednotlivými městskými částmi.
Investice, které Praha v posledních letech udělala, se však netýkají pouze řízení a kooperace jednotlivých složek v případě vylití toků. Nadstavba digitálního povodňového plánu totiž bude umět sbírat data z měřících stanic a následně predikovat stav vody. Toto opatření město vyjde na 17 milionů korun a funkčností má jít dál, než je pouhá spolupráce se správci povodí a meteorology. Dále Praha vypracovala matematické a fyzikální modely, na jejichž základech se má doplnit chybějící protipovodňová ochrana ve formě překážek.
Slib: Digitalizace úřadů
Vytvoříme koncept otevřené radnice směrem k občanům, tedy zpřístupníme maximální možnou mírou dokumenty a další činnost, kterou samospráva má ve své kompetenci. Úřad musí poskytovat kvalitní servis pro občany, který má pomáhat, a nikoliv komplikovat život, a musí usnadnit přístup ke službám úřadu, bez nadbytečné byrokracie, průtahů a za použití moderních elektronických aplikací – digitalizace služeb úřadu.
Digitalizace státní správy byla tématem loňských parlamentních voleb, znovu se objevuje i ve volbách komunální, zpravidla však bez konkrétních kroků, jak nápady realizovat nad rámec zákonných povinností. V současnosti by tedy situaci mohla nejvíce změnit Iniciativa 202020, která chce představit takzvanou digitální ústavu. Strůjci iniciativy přitom nejsou politické strany, ale například Hospodářská komora, Svaz průmyslu a obchodu, Česká bankovní asociace nebo CZ.NIC.
Cílem iniciativy je zefektivnění státní správy pomocí digitálních technologií. Na jejich využívání by v případě úspěchu iniciativy měli občané zákonný nárok, což by donutilo úřady změnit chování. Jak uvádějí Hospodářské noviny, nápad má mezi politiky širokou podporu, projednávat by se přitom měl začít již na podzim, tedy v době, kdy budou teprve probíhat komunální volby.
Na samostatné koncepci s názvem „Digitální ekonomika a společnost“ pracuje také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéfka rezortu Marta Nováková uvádí, že je nutné, aby se úřady přizpůsobily podnikatelům, což má usnadnit například chystané propojení Portálu občana a živnostenského rejstříku.
