Strany před volbami volají po zrychlení soudních řízení, navrhují také osobní odpovědnost soudců

Soudní spor (Ilustrační foto)

Soudní spor (Ilustrační foto) Zdroj: scom, archiv Blesku

Soud - ilustrační foto
Soud - ilustrační foto
Soud - ilustrační foto
Ústavní soud - ilustrační snímek.
5
Fotogalerie

Strany napříč politickým spektrem volají před podzimními sněmovními volbami po zrychlení soudních řízení a po rozsáhlejším využívání alternativních trestů. V oblasti práva a spravedlnosti patří k dalším častým bodům volebních programů osobní odpovědnost soudců a státních zástupců, problematika exekucí, příprava nového trestního řádu, zjednodušení legislativy i soudní soustavy a přístup k bezplatné právní pomoci.

Řízení u okresních soudů loni průměrně trvalo 344 dní u civilních sporů a 196 dní u trestních kauz. Složitější případy se však táhnou ještě mnohem déle a politici se vesměs shodují na tom, že s délkou řízení je nutné něco udělat. Například opoziční TOP 09 chce jednání soudů zrychlit zavedením závazných lhůt pro vydávání rozhodnutí, a to zejména v rodinném, obchodním a občanském právu.

ODS slibuje, že bude garantovat vynesení trestních rozsudků u prvoinstančních soudů nejpozději do tří let. Hnutí ANO zatím volební program nepředstavilo, jeho předseda však ve své knize zdůrazňuje nutnost elektronizace justice a spisů a chce řešit více sporů mimosoudně. V obojím se shoduje s Piráty. Zelení hodlají soudy zrychlit i navyšováním administrativních sil.

Strany uznávají, že přeplněným českým věznicím by ulehčilo situaci častější ukládání alternativních trestů, tedy například domácího vězení, obecně prospěšných prací či trestů peněžitých. ČSSD tvrdí, že se zasadí o zavedení elektronických náramků a "jejich široké uplatnění v rozhodovací praxi soudů". Využití náramků zmiňuje i TOP 09, podle níž by měly být nepodmíněné tresty odnětí svobody ukládány zejména za závažnější provinění.

Lidovci trvají na tom, že v aplikaci práva nesmí existovat policejní a justiční svévole. "Odmítáme aktivismus soudců a státních zástupců, který jde nad rámec ústavní dělby moci," píšou v tezích k základnímu směru jejich politiky pro roky 2017 až 2019. Připomínají také, že žalobci mají shromažďovat důkazy jak v neprospěch, tak ve prospěch pachatele.

ODS pak přímo požaduje zvýšení odpovědnosti státních zástupců "za nečinnost či přehmaty". Strana, která přišla o premiéra Petra Nečase poté, co státní zástupci provedli v roce 2013 zásah na úřadu vlády, dále prosazuje důsledné trestání zneužívání policejních odposlechů. Podle Pirátů by měl osobní odpovědnost soudců za excesy při vydávání nezákonných rozhodnutí posuzovat soud vyššího stupně. Také SPD hodlá prosazovat uzákonění "osobní, hmotné a trestní" odpovědnosti soudců a žalobců.

Předseda ANO Andrej Babiš chce dosáhnout poctivé justice mimo jiné zavedením kariérního řádu a výsluh pro poctivé soudce, a také zpřísněním a zprůhledněním výběru mužů a žen v talárech. Veřejná výběrová řízení soudců za jasných podmínek jsou prioritou i pro Piráty. Podle nich by se měl na soudce vztahovat zákon o střetu zájmů, veřejná majetková přiznání a veřejný diář schůzek.

ČSSD a lidovci kladou důraz na ochranu obětí trestných činů. Zelení chtějí poškozené chránit za pomoci nového trestního řádu, který je zapotřebí i podle dalších stran. Potřebu dostupné bezplatné právní pomoci zdůrazňují například komunisté.

Velkým předvolebním tématem jsou exekuce a oddlužení. Zatímco pro levicové strany je podstatné zjednodušení možnosti oddlužení (ČSSD) a odstranění nepoctivých exekutorů (KSČM), pravicové slibují, že nepřipustí posilování práv dlužníků na úkor věřitelů. ANO chce snížit náklady na exekuce, SPD hodlá znemožnit "spekulativní exekuce na základě lichvářských půjček".