Naši solution architekti jsou něco jako IT evangelisté, říká Matouš Bouček ze Sazky

Matouš Bouček, solution architekt Sazka

Matouš Bouček, solution architekt Sazka Zdroj: WORKSPACE15

Tým Solution architektů v Sazce
Tým Solution architektů v Sazce
Tým Solution architektů v Sazce
Matouš Bouček, solution architekt Sazka
Matouš Bouček, solution architekt Sazka
6 Fotogalerie
WORKSPACE15

Každá stavba potřebuje schopného architekta, aby se nesesunula jako domeček z karet. A pro Sazku, která pod svou střechou skrývá opravdu velké množství systémů, to platí dvojnásob. Jedním ze zdejších solution architektů je i Matouš Bouček, který do Sazky přišel před čtyřmi lety a ocitl se tím podle svých slov ve velkém světě. Dnes s kolegy vytváří technologické návrhy pro celou firmu, od rekonstrukce už existujících řešení až po stavbu na zelené louce. To ale zdaleka není všechno. Jak vypadá běžný den solution architekta v Sazce? Co má Matouš společného s moderátorem? A z čeho mu jde občas hlava kolem?

Matouši, co vás zavedlo právě do Sazky?

Do Sazky mě přilákal bývalý kolega. Pochvaloval si, že tu jsou dobře nastavené procesy a lidé vědí, co mají dělat. Tak jsem to šel zkusit a už jsem tady čtyři roky.

Je něco, co vás na firmě překvapilo?

Nejvíc mě překvapilo, že v Sazce bylo oddělení skoro na všechno. Interní vývoj, dataři, testovací tým, web analytici. V předchozím zaměstnání byli akorát programátoři rozdělení podle platforem, testeři a support. Sazka byl pro mě, jako čtyřiadvacetiletého juniora, velký svět. Počet zdejších systémů mi přišel fascinující.

Celé IT Sazky se vyznačuje vysokým nasazením a zápalem pro věc. Jak vám to vyhovuje?

To byla láska na první pohled. Baví mě, když jsem v kolektivu lidí, kteří mají fokus na cíl a realizují úkoly podle nejlepšího vědomí a svědomí. A to se v Sazce daří. Lidé se tu nebojí práce a mají vůli hledat různé alternativy možných řešení. Matouš Bouček, solution architekt Sazka

V Sazce pracujete jako solution architect. Co je vaším denním chlebem?

My architekti jsme takoví evangelisté, co se týče informací o IT podvozku Sazky. A je to hlavně tím, že můj nadřízený, Lukáš Jelínek, vymyslel skvělý a hodně detailní způsob, jak architekturu mapovat a dokumentovat. Když například analytik potřebuje zjistit, odkud se berou určitá data, přijde za námi a my mu tuto informaci vyhledáme. Naše práce je také hodně o komunikaci. Vzhledem k tomu, že Sazka má většinu systémů dodávaných externě, musíme moderovat diskuze mezi dodavateli, kteří se neznají a potřebují se propojit. 

Zároveň ale vytváříte i architektonické návrhy, na základě kterých vznikají projekty. Kolik to řádově zabere času, od prvních diagramů k hotovému návrhu? 

Záleží na projektu a jeho cíli. Pokud jde o technologickou inovaci už existujícího řešení, tak je tvorba diagramu v řádu pár hodin. Po vytvoření diagramu proběhne konfirmace, že je navržené řešení za všechny zúčastněné strany v pořádku, pobavíme se o tom, zda náhodou nevidíme v integraci možná rizika, a začíná vývoj. Když ale děláme nějaký komplexnejší projekt, například vymýšlíme úplně nový produkt, tak tam už se bavíme o desítkách hodin práce.

Baví mě, když jsem v kolektivu lidí, kteří mají fokus na cíl a realizují úkoly podle nejlepšího vědomí a svědomí.

Stává se často, že vyvíjíte úplně nový produkt?

Za ty čtyři roky jsem byl pouze jednou u produktu, který se tvořil úplně od začátku. Častěji děláme nové integrace, abychom obohatili to, co už máme a rozšířili tak paletu produktů a služeb, které nabízíme našim zákazníkům.

Jak vypadá typické zadání? A kdo s ním nejčastěji přichází? 

Nejčastěji je zadavatelem produktový vlastník – ať už někdo, kdo se stará o loterie, nebo třeba kolegové z týmu compliance. Může to ale samozřejmě být i někdo od nás z IT. Například integrační specialisté nebo my, architekti, když identifikujeme prostor pro optimalizaci integrace. Proces realizace pak začíná tím, že zadavatel vytvoří task v JIRA, ten následně projde do roadmapy a musí se schválit. Jakmile je schválený a patřičně zařazený, spouští se projekt jako takový. V rámci něj vzniká byznysová analýza, kde procházíme požadavky více do hloubky, a následně vymýšlíme technická řešení, která nakonec zachytíme do integračního diagramu. 

A kdy vaše práce na projektu vlastně končí? Konzultují s vámi vývojáři následný proces?

Jako pomyslný konec naší práce by se dala brát chvíle, kdy si s vývojáři domluvíme a odsouhlasíme určité technické řešení. Pokud ale oni v průběhu vývoje narazí na problém, který by ovlivnil integrační scope, osloví nás s tím, abychom to společně vyřešili. Iterace tak mohou probíhat až do finálního nasazení projektu. Z pohledu nás architektů proto skutečný konec projektu nastane, když vyjde jeho release a my aktualizujeme architekturní dokumentaci, kterou aktuálně spravujeme ve Sparx Enterprise Architect. Matouš Bouček, solution architekt Sazka

Na jakých projektech jste se v poslední době v Sazce podílel?

Asi nejzajímavější byl projekt Futurum, který už má po spuštění. Jednalo se o upgrade centrálního loterního systému, přes který běží veškeré operace na našich prodejních místech, a současně o aktualizaci všech terminálů, které skrze tento systém komunikují. Já jsem nikdy předtím nebyl v takovém detailu fungování loterijního systému. Teď jsem měl možnost nahlédnout do technické dokumentace a musím říct, že celé řešení je o dost komplexnější, než se na první pohled může zdát. 

Zaujala vás na tomto projektu nějaká konkrétní technologie?

Zajímavá je například komponenta Data Connector. Má za úkol v reálném čase přenášet veškeré transakce, které se stanou v naší retailové síti, do datového skladu BI týmu. Pomocí technologie Kafka takto odbavíme kolem deseti milionů zpráv denně a z mého pohledu jde o jednu z největších inovací, které se během upgradu loterijního systému realizovaly.

Sazka má okolo tří set padesáti systémů. Jednou z největších výzev je se v tomhle prostředí zorientovat a vnímat ho jako jeden ekosystém.

Jaké výzvy přináší práce ajťáka v tak specifickém prostředí, jako jsou sázky a loterie? 

Sazka má okolo tří set padesáti systémů, které evidujeme v naší architekturní databázi. Pro mě, jako pro solution architekta, je největší výzva se v tomhle prostředí zorientovat a vnímat ho jako jeden ekosystém. 

Co vám naopak v Sazce práci ulehčuje?

Už jsem to jednou zmínil –⁠ je to kolektiv lidí, kteří jsou zapálení pro věc. Moje role je hlavně o komunikaci a koordinaci práce více týmů, takže je super, když se můžu na své kolegy spolehnout. Zároveň je příjemné, když vás firma vnímá jako člověka a ví, že je potřeba se o své zaměstnance starat. Během covidu nám třeba přišel košík ovoce a dobrot. Možná se to zdá jako maličkost, ale podle mě to o něčem vypovídá.

Poptávali jsme konzultanty, aby nám poradili, jak zlepšit dokumentaci. Ale oni jen řekli: Je to super, dělejte to takhle dál!

Součástí vaší práce je i řízení komunikace s externími dodavateli v technické oblasti. Těch je ale přes sto. Dá se to stíhat?

Byly doby, kdy jsem musel na oddělení nějakou chvíli fungovat sám, a to bylo něco. Teď už jsme naštěstí tři, takže se to dá. Samozřejmě vzhledem k velikosti Sazky je nás pořád málo, takže nemůžeme být úplně u všeho, ale díky dvěma integračním platformám, které nám pomáhají s monitoringem, a opravdu kvalitní dokumentaci architektury, je to snadnější. Relativně nedávno jsme si pozvali konzultanty, aby se nám na systém dokumentování architektury podívali a dali nám nějaký tipy, jak to uchopit lépe, ale oni nám řekli: „Pánové, nic takového jsme v životě neviděli, je to úplně super. Dělejte to takhle dál!”

Jak se vám při takovém množství dodavatelů daří sladit výstupy a termíny?

Sladění termínů nebývá problém. Nikdy nemáme takový počet dodavatelů na jednom projektu, aby to nešlo zkoordinovat. Tohle je ale věc, která jde naštěstí za projektovým managementem. My s dodavateli komunikujeme především na technické bázi. Co se týče výstupů v kontextu dokumentace, vytvořili jsme Integration Documentation Guidelines, ve kterých jasně říkáme, jaké informace – a v jaké granularitě – máme dostat. Je super, že se nám tyto guidelines podařilo přidat i do smluv, které uzavíráme s dodavateli. Ti se tak hned na začátku spolupráce zavážou k tomu, že nám dokumentaci dodají v námi požadované formě.

Existuje něco, na čem byste se chtěl v budoucnu v Sazce podílet? Nějaký projekt, který nosíte v hlavě?

Obecně bych se chtěl podílet na projektech, které Sazka bude vyvíjet interně. Když se hodně zasním, jednou by mě lákal třeba vývoj vlastní platformy pro Player Account Management. A vlastně cokoliv, co budeme stavět na zelené louce. A samozřejmě musím zmínit můj oblíbený projekt Sazka Esport. Jsem rád, že jsem jeho součástí.

 

Matouš Bouček, Solution Architect

Matouš Bouček se zařadil do pracovního procesu v roce 2015. Tři roky pracoval jako IT support specialista a následně tester pro českou firmu, která vyvíjí tisková řešení. V roce 2018 už ho ale cesta zavedla do Sazky. Pro pozici Solution Architect se rozhodl, protože chtěl navrhovat technologická řešení od samého začátku a hlavně pořádně –⁠ aniž by za každou cenu musel hledat nejjednodušší cestu. V Sazce pro to našel perfektní zázemí. „Kolektiv udělá v práci hodně. Je super, když lidem nevadí jít třeba i delší cestou, protože vědí, že výsledek pak bude o to lepší.”