Ředitel vývojového centra Valeo Dvořák: Lidi, kteří milují auta, bude práce pro Valeo vždy bavit

Leoš Dvořák, General Manager R&D Center Praha

Leoš Dvořák, General Manager R&D Center Praha Zdroj: Valeo

Leoš Dvořák, General Manager R&D Center Praha
Leoš Dvořák, General Manager R&D Center Praha
3
Fotogalerie

Moderní auta dostávají čím dál pokročilejší techniku, která se stará jak o jejich šetrnost k životnímu prostředí, tak o bezpečnost posádky. Jasným trendem je automatizace jízdy a právě v systémech pro ni potřebných je světovou špičkou společnost Valeo. Mnohé tyto systémy vyvíjí Valeo v pražském vývojovém centru, kterému šéfuje Leoš Dvořák a vede tady rychle se rozrůstající partu inženýrů. Podle Dvořáka může právě plně autonomní jízda přiblížit auta a s nimi spojené služby širokým masám, pro které se dnes čím dál dražší vozy stávají hůře dostupnými.

Auta zdražují, mnozí se obávají jejich cenové dostupnosti do budoucna, přitom špičkové a drahé techniky v autech jen a jen přibývá. Budou auta pro lidi i v budoucnu dostupnou záležitostí? A budou nadále třeba i předmětem vášní a koníčků?

Myslím si, že budou. Cesta k tomu ale vede přes plně autonomní auta. Když se podíváme na dnešní situaci, v Česku máme asi 6,5 milionu registrovaných vozidel, která často i víc než 95 procent času někde stojí. Z našeho pohledu je to nevyužitý potenciál, a navíc už teď jsou zaparkovaná auta často problém. Obzvlášť ve městech, kde je zastoupení aut extrémní, bude dávat smysl mobilita jako služba, která přinese mnohem vyšší vytížení aut a umožní lidem žít bez vlastního vozidla. Cesta k tomu samozřejmě vede přes plně autonomní vozy, které budou plnit řadu různorodých úkolů. To nám na druhou stranu dá určitý prostor a čas budovat si vztah třeba k těm krásným autům, jaká jsme milovali jako děti, nebo po kterých prostě toužíme kvůli jejich designu nebo výkonu. Jen auta pro to běžné denní používání tedy budou možná trochu takovými „počítači na kolečkách“. 

Jakou má Valeo vizi z hlediska cesty k autonomním autům? Máte třeba konkrétní cíle, kdy by měla auta jezdit bez nehod či zranění účastníků provozu, jako některé automobilky?

Neřekl bych, že to řešíme takto jednoduše. Je to totiž o tom, že autonomní auto prostě musí být ze své podstaty absolutně bezpečné. A dokud takové plně autonomní a absolutně bezpečné auto nebudeme umět vytvořit, nemůžeme ho na silnice pustit. Z toho důvodu si nedáváme žádné cíle z hlediska progrese počtu nehod a podobně.

o je ale něco, od čeho jsme poměrně daleko. Jak dlouho bude něco takového trvat?

V zásadě můžeme říct, že takové autonomní auto bychom byli schopni vytvořit již dnes. Senzory a software na to máme. Výsledný produkt by ale zákazník nedokázal plně využít kvůli chybějící legislativě. A také by byl hodně drahý. Takže to bude postupná cesta, postupně budeme naše řešení a systémy vylepšovat, až se dostaneme k plné autonomii. Kvalifikované odhady v našem odvětví mluví o tom, že do 15 let bude značná část aut disponovat autonomním řízením úrovně 3 a že se v té době začnou objevovat první vozy s řízením úrovně 4, tedy již plně autonomní auta, ale stále s volantem. Když vidíme, že dnes na trh dostáváme do aut první LiDARové systémy, které umožňují autonomní jízdu za přesně definovaných podmínek, myslím si, že je to realistické.

A co pro to, aby to bylo dosažitelné, dělá Valeo konkrétně tady v Praze?

Největší část našeho vývojového centra se zaměřuje právě na vývoj senzorů a systémů pro podporu autonomní jízdy. V podstatě tu tedy učíme auta jezdit autonomně, vyvíjíme pro to potřebnou techniku a tu pak s automobilkami, které jsou našimi zákazníky, nasazujeme do jejich budoucích automobilů. Zabýváme se i vývojem systémů monitoringu řidiče a jeho schopnosti reagovat, které budou se vzrůstající autonomií vozů také důležité. A máme i vývoj v oblasti tepelného komfortu, tedy klimatizací, nebo systémů chlazení baterií.

Jak moc je v tomto ohledu Praha důležitá z globálního hlediska?

Velmi. Jsme jedno z největších vývojových center Valea v Evropě a postupem času získáváme čím dál tím víc zodpovědnosti. Plně zodpovídáme třeba za vývoj platformy dešťově-světelných senzorů, pracujeme na ultrazvukových i radarových systémech, vyvíjíme kamerové systémy a hodně velkou roli hrajeme při vývoji LiDARových řešení. To je ten největší skok směrem k budoucnosti, LiDARy vyvíjí řada firem, ale jen naše řešení už najdete v sériové výrobě v prvních autech, která si mohou zákazníci koupit. Máme v tom velký náskok, tato řešení vyvíjíme v podstatě napůl s kolegy z Německa. Kromě radarů s dlouhým dosahem tak máme v Praze alespoň částečnou zodpovědnost za kompletní portfolio produktů, které je pro budoucí samořiditelná auta nezbytné.

Pojďme se podívat za zdi Valea – jak u vás práce na takových projektech vypadá?

Je to vývoj jako v každé jiné oblasti. Vytvoříte koncept, uděláte studii, pokračujete přes výrobu prototypů, jejich testování a validaci, až se časem dostanete do sériové výroby. V čem je ale Valeo skutečně výjimečné a v Praze jsme v tom opět hodně vpředu, je používání virtuálních technologií. Pro testování autonomního auta je potřeba najet spousty kilometrů a nasnímat obrovské množství dat, na kterých následně ověřujeme to, že auto za pomoci senzorů a systémů „vidí“ to, co má vidět, a reaguje tak, jak má reagovat. To je ale časově nesmírně náročné a také drahé, takže čím dál častěji postupujeme cestou virtuálních testů.

Vedle klasické dokumentace, jako jsou CAD výkresy a schémata, obsahuje dokumentace k projektu právě i veškeré testy. Data validujeme v našich virtuálních prostředích, takže především na začátku vývoje postupujeme rychle a nemusíme znovu najíždět stovky tisíc kilometrů. Jsme v tom tak daleko, že k tomu máme i prvky umělé inteligence, které dovedou podmínky testů přepočítat pro jiné situace. Nasbíráme data třeba za denního světla za dobrého počasí a pomocí AI dokážeme stejnou oblast přepočítat na podmínky noci, sněžení, deště nebo mlhy. To nám pomáhá rychle ověřit, co auto vidí a jak reaguje, můžeme identifikovat a vyřešit ty nejčastější chyby a teprve pak projekt pustit na silnice. Samozřejmě testování jak na našem polygonu, tak ve skutečném provozu bude vždy hrát důležitou roli, zejména při finálním ladění systémů v konkrétních vozech.

I přes čím dál větší zapojení takové digitalizace potřebujete čím dál víc inženýrů?

Ano, s nadsázkou mohu říci, že naše potřeby jsou nekonečné. Rosteme velmi rychle, roste počet projektů, roste množství dat, se kterými pracujeme, a to prostě jen virtualizací nevyřešíme. Pro chytré lidi má Valeo neuvěřitelně zajímavou práci. Polovinu našich nových pracovních pozic v celé České republice letos tvoří pozice ve vývoji.

Obzvlášť ve městech, kde je zastoupení aut extrémní, bude dávat smysl mobilita jako služba. Přinese mnohem vyšší vytížení aut a umožní lidem žít bez vlastního vozidla.

Můžete být konkrétnější? Co práce ve Valeu inženýrům nabídne?

Skvělé možnosti seberealizace, práci na špičkových projektech, které pomáhají definovat budoucnost automobilového světa. Potřebujeme jak nesmírně kreativní lidi, kteří jsou schopni pracovat na koncepčních projektech, tak ty svědomité, kteří řeší každý detail a dotahují vše k dokonalosti. Pro každého tedy máme něco. Jistě, ten vývoj zcela nových věcí od konceptu je na první pohled asi to nejatraktivnější, pro inženýra možná na první pohled není nic jiného, co by ho mohlo bavit víc. Na druhou stranu to není úplně pro každého, někdo prostě rád řeší ty úplně poslední milimetry a halíře. Obojí přitom tu budoucnost ovlivňuje vlastně stejnou měrou. Vize a koncepty nás posouvají dál, ale ono řešení detailů a jejich dotažení v praxi nám umožňují naše řešení v praxi nasadit. Dám příklad. U první generace některých produktů můžeme třeba použít nadbytek výpočetního výkonu, což znamená nejen vyšší cenu, ale i vyšší spotřebu energie. Jenže teď tu máme elektrická auta a větší spotřeba senzorů a systémů zkracuje jejich dojezd, takže pro masové rozšíření takového produktu je potřeba nejen snížit cenu, ale právě i energetické nároky systému. A k tomu všemu u nás dostávají inženýři příležitost. Lidi, co auta milují, bude ta práce ve Valeu vždy hodně bavit.

Leoš Dvořák, General Manager R&D Center Praha

Pražské vývojové centrum společnosti Valeo vede Leoš Dvořák od roku 2018, kdy nahradil svého předchůdce Pavla Peku (ten postoupil ve skupině Valeo na mezinárodní pozici). Leoš Dvořák je odborníkem v oblastech automatizace, průmyslu 4.0 a inteligentních měst. Do Valea přišel již s bohatými zkušenostmi z několika nadnárodních firem a z řady zemí světa. Pracoval na inženýrských, výrobních i na vědeckých a výzkumných projektech v El Salvadoru, Číně, USA i v Evropě. Aktivně působí i v akademické sféře, vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, nicméně jeho aktuální akademické aktivity jsou spojeny především s VUT Brno. Je autorem či spoluautorem několika patentů. „Plně autonomní auta bychom dovedli postavit už nyní. Senzory a software na to máme. Výsledný produkt by ale zákazník nedokázal plně využít kvůli chybějící legislativě,“ vysvětluje v rozhovoru.