Abramovič se soudí s Francií o luxusní zámek zesnulého oligarchy | E15.cz

Abramovič, Aeroflot a další se soudí s Francií o luxusní zámek zesnulého oligarchy

Lukáš Vojáček

Lukáš Vojáček

Vstoupit do diskuze
0

Ve Francii vypukla tento týden soudní bitva o státem zkonfiskovaný majetek zemřelého ruského podnikatele Borise Berezovského. Ve hře je i přepychové sídlo Château de la Garoupe na francouzské Riviéře v hodnotě přes sto milionů eur, více než 2,6 miliardy korun. Mezi věřiteli, kteří chtějí získat alespoň část této sumy, jsou například miliardář Roman Abramovič, aerolinky Aeroflot, lotyšská Baltic International Bank či britský finanční úřad. 

Předmětem soudu je kromě Château de la Garoupe i další Berezovského luxusní nemovitost ve stejné oblasti, Clocher de la Garoupe. Tu žalobci ohodnotili na šedesát milionů eur. Soud v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence má ve věci vynést verdikt 21. dubna, uvádí agentura Bloomberg.

Francouzský stát zabavil Château de la Garoupe v roce 2015 v souvislosti s korupční aférou, ve které v té době již zesnulý Berezovskij údajně figuroval. Věřitelé ruského miliardáře však tvrdí, že zabavení sídla bylo protiprávní a mělo by být anulováno.

„Bylo by férové kdyby tato nemovitost značné ceny byla použita ke kompenzaci věřitelů, kteří byli poškozeni podvodnými aktivitami Borise Berezovského,“ míní advokát žalující strany Stéphane Bonifassi. Francouzské úřady to ovšem odmítají.    

Zámek ležící na proslulém mysu luxusních rezidencí Cap d’Antibes má rozlohu přes sto tisíc metrů čtverečních. Podle odborníků je to zcela výjimečná nemovitost, jejíž hodnotu lze jen obtížně stanovit. „Jedna věc je jistá, stojí určitě přes sto milionů eur,“ říká realitní makléřka Alexandra Connollyová působící na francouzské Riviéře.   

Berezovskij patřil v devadesátých letech minulého století k nejbohatším Rusům. Vlastnil podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích. Měl vazby na politické elity v Moskvě. Château de la Garoupe koupil v roce 1999 za 22 milionů eur. Krásné pláže francouzského Azurového pobřeží tehdy mezi ruskými boháči patřily k oblíbeným lokalitám. 

Berezovskij však po roce 2000 upadl u Kremlu v nemilost, když se postavil proti zvolení Vladimira Putina prezidentem. Byl nucen emigrovat do Velké Británie, kde v roce 2003 získal azyl, a jeho majetek se po několika prohraných soudních procesech a korupčních skandálech ztenčoval. Stal se velkým Putinovým kritikem a spolupracoval například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu ozářením.

V Rusku byl Berezovskij odsouzen k šesti letům vězení za rozkrádání majetku Aeroflotu, ke třinácti letům za údajné vytunelování automobilky Autovaz a byl také obviněn z pokusu o státní převrat a dalších trestných činů. Zemřel v roce 2013 za nevyjasněných okolností, zanechal po sobě dluhy vyčíslené na 296 milionů liber, zhruba 8,7 miliardy korun.

Nejvíce peněz z této částky, v řádu desítek milionů liber, si nárokuje Aeroflot. Berezovskij však má nesplacené závazky také vůči Romanovi Abramovičovi. Majitel anglického fotbalového klubu Chelsea FC býval Berezovského přítelem. Později se nicméně soudili kvůli prodeji akcií ruské ropné společnosti Sibněfť.

Svůj díl by ráda získala i Berezovského expřítelkyně Elena Gorbunová či britský daňový úřad. Oběma zesnulý ruský miliardář údajně dluží po 33 milionech liber. Zatím je obtížné předvídat soudní verditkt. Všechny zúčastněné strany odmítly žádost Bloombergu o komentář.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.