Složitý přechod k tržnímu hospodářství byl pracnější pro Slovensko a jeho 5,4 milionu obyvatel kvůli méně výhodné skladbě průmyslu, než mělo Česko s 10,5 milionu obyvatel. Po pádu komunismu Slovensko přišlo o mnohé exportní trhy, což vedlo k zavírání továren a rychlému zvýšení nezaměstnanosti.
Slovensko zažilo zpočátku těžká léta a jeho ekonomická situace se začala výrazně zlepšovat až po roce 1998, kdy vláda přijala řadu bolestivých, ale velmi účinných reforem. Země začala přitahovat zahraniční investory, především v automobilovém průmyslu a v elektronice.
Přijetí eura v roce 2009 podle AFP Slovensku velmi prospělo, protože jeho ekonomika se opírá převážně o vývoz do zemí eurozóny v čele s Německem. Podle slovenských analytiků by přijetí eura prospělo i Česku, ale Praha odmítá stanovit termín pro svůj vstup do eurozóny.
V uplynulých 20 letech od rozdělení byl průměrný hospodářský růst na Slovensku 4,6 procenta, zatímco v Česku, které hned po osamostatnění přistupoval k liberálním reformám, jen 2,8 procenta. V roce 2013 Bratislava očekává jeden z nejvyšších růstů v rámci eurozóny, a to ve výši dvou procent. Praha podle AFP jen doufá, že vyjde z recese.
„Jsme stále za Čechy, ale vzhledem k propastem, do kterých jsme mohli spadnout po rozdělení, lze nyní hovořit o skutečně úspěšném vývoji Slovenska,“ citovala AFP jistého slovenského analytika.
Agentura si všímá, že obě země politicky a ekonomicky úzce spolupracují a že mnozí Slováci a Češi mají pocit, že stále žijí ve společné zemi. Rozdělení se podle AFP uskutečnilo z iniciativy Bratislavy, bylo čistě politickým rozhodnutím a uklidnilo tehdejší napětí mezi oběma národy.
