Odborníci míní, že SDKU-DS je až příliš spojená s postavou bývalého premiéra a jejím hnacím motorem byla účast v mocenských procesech. Vše tedy bude záviset na tom, zda se jí podaří přestát odchod dlouholeté ikony a neúspěch v předčasných volbách, kdy získala jen 11 poslaneckých křesel, což jí nedává silné postavení ani v rámci opozice.
„Vyčkávám, ale považuji tuto volbu za riskantní,“ řekl deníku E15 k výběru Freša politolog Grigorij Mesežnikov. Podle něj by zřejmě pro stranu bylo lepší vsadit na Frešovu protikandidátku a bývalou ministryni spravedlnosti Lucii Žitňanskou, jež měla ve volbách v rámci strany nejvíce preferenčních hlasů. Podotkl, že příznivci SDKU-DS se dosud rekrutovali z obyvatel velkých měst a úspěch Frešova konceptu lidové strany, která zaujme i lidi z venkova, je nejistý.
„Jeho vize budoucí politiky SDKU-DS je zatím velmi mlhavá a zřejmě se k ní strana, její nový lídr a spolupracovníci teprve začnou propracovávat,“ řekl zase na adresu Freša deníku Pravda analytik Michal Horský. Hrozí navíc, že by se strana mohla štěpit, spekuluje se o možném odchodu kliky Žitňanské.
SDKU-DS ale není jediným opozičním uskupením, které živoří na hranici volitelnosti. Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka měla v květnové sondě Polis 5,2 procenta hlasů, což je proti volbám mírný propad. Nepatrně si pohoršilo i Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které se ve volbách stalo nejsilnější pravicovou partají. Toto postavení v nynějším průzkumu zaujímají Obyčejní lidé, dříve působící pod SaS, volilo by je 9,5 procenta lidí.
Také KDH hrozí rozvrat, který by ho mohl stát nějaké to procento. Hovoří se o tom, že populární místopředseda partaje a exministr vnitra Daniel Lipšic ohlásí koncem května „novou vizi pro pravicové voliče“.
Mesežnikov podotýká, že od středu napravo je na Slovensku stabilně k dispozici 35 až 40 procent hlasů, jen je třeba tyto lidi správně oslovit. Stranám, které podle něj nyní procházejí obdobím sebereflexe, bude zřejmě chvíli trvat, než se jim to podaří.