Aktivistkou za 840 tisíc? Členku opozice prý platí USA, Moskva ji prověřuje

Natalia Pelevinová

Natalia Pelevinová Zdroj: Narmina Akhmedli via Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Ruská vyšetřovací komise se zabývá činností aktivistky a političky Natalie Pelevinové. Ta měla v nedávných letech obdržet 35 tisíc dolarů (836 tisíc korun) od americké nadace na podporu demokracie (NED) financované Kongresem. Podle komise jde o doklad toho, že opozice je financována ze zahraničí za účelem rozdmýchávat protivládní protesty a nálady.

Při domovní prohlídce navíc police našla u Pelevinové kameru ukrytou v peru. Podle ruských úřadů je držení podobných předmětů určených ke sběru informací ilegální.

Pelevinová je členkou opoziční strany Parnas a spoluzakladatelkou Komise 6. května zaměřené na pomoc lidem, kteří se v roce 2012 zúčastnili protestů v předvečer inaugurace Vladimira Putina do třetího prezidentského období. Po demonstraci skončilo ve vězení sedm osob, připomíná agentura Bloomberg. Na podporu své činnosti měla Pelevinová mezi lety 2013 a 2014 obdržet od NED celkem 35 tisíc dolarů (836 tisíc korun).

„Úřady na nás stupňují tlak poté, co se Parnas rozhodl zúčastnit nadcházejících parlamentních voleb,“ uvedla Pelevinová pro Bloomberg. „Zahájily vůči mně několik trestních řízení kvůli malému gadgetu, který seženete v každém americkém obchodě se smíšeným zbožím,“ dodala.

K tomu, zda získala peníze od NED, se však odmítla vyjádřit. Sama organizace ve své výroční zprávě za rok 2013 bez dalších podrobností uvádí, že věnovala 35 tisíc dolarů na podporu politických vězňů a zvyšování povědomí o fungování tamního soudnictví. Jméno aktivistky ani název řečené komise zpráva explicitně nezmiňuje.

Černé seznamy Moskvy

Na zlepšení stavu lidských práv v Rusku a rozvoj demokratických aktivit celkem vyčlenila NED v letech 2013 a 2014 zhruba 13 milionů dolarů (310 milionů korun; česká pobočka Amnesty International pro srovnání operovala v roce 2014 s rozpočtem kolem devíti milionů korun).

V roce 2012 ale Rusko schválilo zákon o „zahraničních agentech“, který požaduje od příjemců těchto prostředků, aby se registrovali jako zahraniční agenti. Nařízení se vztahuje i na média se zahraničním financováním.

Předloni novela stanovila, že k registraci na „černém seznamu“ stačí rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které může padnout bez toho, aby se organizace úřadům sama přihlásila.

Ještě tvrdším způsobem postupují úřady vůči zahraničním neziskovým organizacím, který by chtěly v Rusku přímo působit. NED byla loni vůbec první, jejíž činnost zakázaly. Stejně přistupuje Rusko například i k nadaci investora George Sorose.