Nástupci bývalé komunistické strany řeší, jak se k novému politickému soupeři postavit, zůstávají ale rozdělení na otázce přístupu k uprchlické otázce. Vůdce parlamentní frakce levicové strany a místopředsedkyně strany Sahra Wagenknechtová po silvestrovských sexuálních útocích v Kolíně prohlásila, že „kdo zneužívá svých práv hosta, ten by o ně měl také přijít“. I když se svá slova o několik dní později vzala zpět, v březnu zase prohlásila, že „ne všichni uprchlíci můžou do Německa.“
Při sjezdu o minulém víkendu za tato slova antifašistická skupina nazvaná „Dorty pro mizantropy“ Wagenknechtové uštědřila zásah čokoládovým dortem. Kromě toho musí čelit vnitrostranické kritice, podle předsedkyně strany Katjy Kippingové zní slova její zástupkyně „jako AfD light“.
Jenže obě strany mají společné znaky – spojuje je pozitivní vztah k Rusku a negativní ke Spojeným státům americkým. Společná je také nedůvěra k demokratickým institucím i médiím. A co je pro Die Linke nejhorší – AfD si získává její voliče z řad nízkopříjmových skupin.
Strach z uprchlíků je u nich spojený s obavou z dalšího zhoršení sociální situace. Tito voliči se cítí přehlížení, uchylují se proto ke stranám, o nichž věří, že „věci pojmenovávají pravým jménem“. Demokracii vidí podle průzkumů zveřejněných časopisem Die Zeit pouze jako prázdnou skořápku.
Die Linke už přitom vnímají jako součást establishmentu, strana má v Durynsku dokonce svého zemského premiéra. „Je tu velká frustrace ze zavedených stran,“ řekl serveru Tagesschau poslanec strany Jan Korte. „To se týká nejen nás, ale i dalších uskupení zastoupených v parlamentu.“
Vůči AfD ovšem jeho strana vedle vládnoucích křesťanských demokratů ztrácí nejvíce voličů. Při březnových volbách v Sasku-Anhaltsku volilo Alternativu pro Německo 28 tisíc předchozích voličů Die Linke. V zářijových volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku se pak Alternativa pro Německo může stát nejsilnější stranou.
Rozdíl mezi stranou a voliči
Die Linke začíná doplácet na rozpor mezi svými postoji a svými voliči, kteří se vůči cizincům staví s obavou i z historických důvodů. Bývalé východní Německo totiž komunistické vedení úmyslně udržovalo v etnicky homogenním stavu, počet cizinců byl malý. Například vietnamské pracovnice musely potratit nebo odjet, pokud otěhotněly. Strana se ovšem s tímto dědictvím rozešla a otevřeně se staví proti rasismu.
Vůči AfD se chce odlišit a zdůrazňuje proto vzájemné rozdíly. „AfD nemá se sociální politikou co dělat,“ řekl svým spolustraníkům na sjezdu druhý předseda strany Bernd Riexinger (Die Linke má dva šéfy). „Jsou tou nejhorší neoliberální stranou Spolkové republiky. O dostupném bydlení, nájemném nebo půjčkách od nich nic neuslyšíte.“ Alternativa pro Německo prosazuje deregulaci, krácení sociálních dávek a snižování daní.
Vedení Die Linke vyhlásilo ofenzivní strategii a „revoluci za sociální spravedlnost.“ Zároveň také chce vést boj s bohatými, kterým chce zavést milionářskou daň. Požaduje posílení sociálního státu pro všechny, investice do veřejné infrastruktury a integrace cizinců.
