Strana je totiž dost liberální a chce rozebrat i základní kámen německého sociálního státu, který už na konci 19. století položil kancléř Otto von Bismarck. AfD by podle návrhu svého programu chtěla zrušit systém zákonného zdravotního pojištění.
Významnými změnami by měla projít i podpora v nezaměstnanosti, kterou chtějí lidé z AfD privatizovat. Pojištění pro ztrátu zaměstnání by financovali pouze zaměstnanci, zaměstnavatelé by nemuseli přispívat vůbec nic. Princip sociální solidarity by navíc byl postavený naruby – pojištění by totiž mělo stát na komerčních principech.
Nejvyšší příspěvky by na něj měli odvádět lidé s nízkým vzděláním a ti, jejichž pracovní místa jsou nejohroženější. Ti vzdělanější s jistějšími pracovními místy by naopak platili méně nebo vůbec nic.
Kromě těchto opatření by Alternativa pro Německo také ráda zvýšila věk odchodu do důchodu, zrušila by daň z nemovitosti a dědictví. Změnila by také přerozdělování financí mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Podle programu AfD by skončil i nepříliš populární poplatek za obnovitelné zdroje.
Oblibu Alternativy pro Německo u ekonomicky slabších skupin i s jejím ne zrovna sociálním programem ovšem vysvětluje další údaj z průzkumu zveřejněného serverem Tagesschau - z přesvědčení o ní samotné totiž tuto stranu volilo pouze 27 procent voličů. Zklamání z ostatních partají bylo motivací pro 64 procent těch, kteří AfD zakřížkovali na hlasovacích lístcích.
