„Klaus je složitou osobností,“ uvedl v depeši tehdejší americký velvyslanec Richard Graber. Zdůraznil především tři nejdůležitější body, které Klause podle velvyslanectví vystihují.
„Zaprvé, Klaus je instinktivně proamerický, ale nerozpakuje se kritizovat americkou politiku, když s ní nesouhlasí,“ varoval. Dodal, že Klaus oceňuje na USA tu nejlepší ukázku dvou ideálů, které sám považuje za nedotknutelné, a to svobodu jednotlivce a volný trh.
„Zadruhé, Klaus je pyšný na to, že se považuje za intelektuála. O svém intelektu má neobyčejně vysoké mínění, což vede k tomu, že přehlíží ostatní,“ tvrdil Graber o Klausovi. Prezident podle něj během washingtonských schůzek si přál upřednostňovat „globální témata“.
Graber o Klausovi také připomněl, že prezident dokáže skloubit své intelektuální prostředí s působivým oslovením mas převážně tím, že vystupuje jako silný vůdce, který jen zřídkakdy zastává veřejné postoje k citlivým domácím problémům.
Jako poslední z hlavních bodů Klausovy osobnosti ambasáda upozorňuje na to, že Klaus je přesvědčený liberál, který si libuje ve vyvolávání kontroverzí, zejména na mezinárodní scéně. „Snad nejvíce je znám svými rebelskými postoji k evropské integraci, ohrazuje se proti přílišné regulaci a plížící se ztrátě státní suverenity.“
Americké velvyslanectví v této souvislosti zmínilo také jeho postoj k „environmentalismu“ a to, že považuje globální oteplování za mýtus bez jakéhokoli vědeckého odůvodnění.
Klaus tehdy v USA jednal mimo jiné o záměru USA vybudovat v České republice radarovou část americké protiraketové základny a také o americké vízové politice vůči Česku. Z plánu na výstavbu radaru v Česku nakonec sešlo.
