Analytici: Vztahy EU a Běloruska budou i po summitu v Rize opatrné | E15.cz

Analytici: Vztahy EU a Běloruska budou i po summitu v Rize opatrné

Schůzka v Minsku
Schůzka v Minsku
• 
ZDROJ: ctk/AP

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
V opatrném a tichém dialogu budou zřejmě v příštích měsících pokračovat Evropská unie a Bělorusko. S odkazem na závěry pátečního summitu Východního partnerství v lotyšské Rize si to myslí analytik Balász Jarábik, spolupracovník slovenského institutu CEPI a evropské pobočky Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

Země vedená prezidentem Alexandrem Lukašenkem totiž přes svou špatnou pověst ohledně lidských práv a svobody volebního procesu těží nejen z obchodních vztahů s osmadvacítkou, ale také z pomoci, kterou poskytla při řešení krize na sousední Ukrajině.

Právě v běloruském hlavním městě Minsku byla totiž v únoru uzavřena dohoda o urovnání konfliktu, na kterou se dnes všechny strany ukrajinského sporu odvolávají jako na základ pro další postup. Jarábik přitom připomíná zřejmý rozdíl mezi nedemokratickým, ale jako stát v zásadě funkčním Běloruskem a nyní demokratickou Ukrajinou, kde státní instituce v některých případech „zkolabovaly“.

Obchod s Běloruskem roste

Bělorusko s necelým devíti a půl milionem obyvatel je navíc v době vzájemných sankcí mezi EU a Ruskou federací především pro země z východu unie zajímavý obchodní partner. Loni do něj unie podle Eurostatu vyvezla zboží za skoro 7,5 milionu eur (přes 200 milionů korun), ze šesti zemí Východního partnerství to bylo po Ukrajině druhé místo. Sankce pomohly i běloruskému vývozu směrem do Ruské federace. V médiích se přitom opakovaně objevily spekulace a náznaky, že tímto směrem míří „přebalené“ západní zboží, které Rusko zakázalo z EU dovážet.

Pro lotyšské předsednictví byla snaha o znovunavázání kontaktů s Minskem jedním z těch méně viditelných cílů nynějšího summitu. Na něj nakonec nepřijel stále nevítaný prezident Lukašenko a zemi reprezentoval ministr zahraničí Uladzimir Makej.

Byl by to dobrý partner - a bez ambice na členství v EU - ale jeho malý respekt k lidským právům a absence svobodných voleb jsou vážnou překážkou

Na Bělorusko je totiž možné v nynější situaci pohlížet jako zemi, která je schopna zajistit svou územní celistvost, dostatečně si „řídit“ své vztahy s Ruskem a balancovat tak mezi Východem a Západem. „Byl by to dobrý partner - a bez ambice na členství v EU - ale jeho malý respekt k lidským právům a absence svobodných voleb jsou vážnou překážkou,“ míní Jarábik.

Souhlasí s ním také Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Karlovy Univerzity. „Donedávna bylo jasné, co si o Alexandru Lukašenkovi myslet. Označení jako 'poslední evropský diktátor' fungovala poměrně spolehlivě. V současné době se situace změnila, Lukašenko se začal přibližovat k EU,“ poznamenal Svoboda. Připomněl propuštění několika politických vězňů, roli zprostředkovatele při jednáních o konfliktu na Ukrajině a to, že Lukašenko se několikrát vymezil vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

„Nic z toho není novinka, všechno zapadá do vzorce chování, podle kterého se Lukašenko usmívá vždy na toho, z koho mu může přijít nějaký prospěch,“ podotkl Svoboda. Jarábik má v této souvislosti za podstatné, že nyní je to EU, která v dialogu pokračuje, byť stále zdůrazňuje také oblast lidských práv. Přesto proti kontaktům protestuje běloruská opozice, bojující o zachování svého vlastního významu, připomněl analytik.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.