Američtí vyjednavači se se zástupci afghánského hnutí Tálibán dohodli na základních bodech připravované mírové smlouvy. Ta by měla Američanům umožnit stažení z více než sedmnáct let trvající války. Povstalci se dosud napevno zavázali zřejmě jen k tomu, že na afghánském území nebudou hostit extremisty z jiných zemí.
Co čeká Afghánistán? Kdy jej opustí zahraniční vojáci a o čem Tálibové s Američany jednají? Nabízíme odpovědi na základní otázky týkající se konfliktu, o kterém teď v Kataru diskutují donedávna nesmiřitelní nepřátelé.
Kdy chtějí Američané odejít?
Pokud opravdu dojde k dohodě, Američané – a s nimi patrně i jejich spojenci – podle všeho opustí Afghánistán do 18 měsíců od jejího přijetí. Zatím nelze předpokládat rychlý podpis definitivní smlouvy, i když o pokroku v jednání svědčí fakt, že obě strany zveřejnily jeho detaily.
Dialog USA a Tálibánu jistě ovlivní příští volby amerického prezidenta. Proběhnou za 22 měsíců a svůj post v nich bude obhajovat Donald Trump, který nejméně u části konzervativních voličů bodoval slibem snížit americkou vojenskou přítomnost v zahraničí. Kritici takového postupu se obávají, že zbrklý odchod Američanů ze země Tálibán posílí, ba dovolí mu opět dobýt takřka celý Afghánistán.
Na čem se obě strany dohodly?
Afghánistán nesmí hostit výcvikové tábory radikálních islamistů (i jiných teroristů) této planety. Tálibán, který až do americké invaze v roce 2001 vládl takřka celé zemi, totiž na svém území opravdu vítal či toleroval nejrůznější zahraniční extremisty včetně lídrů teroristické sítě Al-Káida.
Právě skutečnost, že se z Afghánistánu šířila nestabilita do okolí i celého světa, byl jedním z hlavních důvodů pro americký vstup do země. Islámské státy tehdy proto s USA buď spolupracovaly, nebo je alespoň nekritizovaly, popřípadě jen velmi mírně.
Tálibán s tímto americkým požadavkem souhlasí.
Co USA po Tálibánu žádají dále?
Islamističtí povstalci by podle amerických představ měli navázat oficiální dialog s kábulskou vládou. Tento kabinet, který je oficiálně uznán také Západem, OSN a mezinárodním společenstvím vůbec, nyní s pomocí zahraničních vojáků zcela kontroluje asi 56 procent rozlohy Afghánistánu (zhruba šestinu země ovládá Tálibán, ve zbytku vláda s rebely bojuje). Tálibán ale jednání s Kábulem odmítá. I proto, že se považuje za legitimního pokračovatele státu, který svrhla spojenecká invaze v roce 2001.
USA rovněž chtějí co nejrychlejší příměří. To se ale v tuto chvíli Tálibánu nehodí, neboť se mu na bojišti daří. A potřebuje tedy před začátkem ostrých rozhovorů postoupit co nejdále.
