Vše nasvědčuje tomu, že se Evropská unie po více než třech letech nesnadných vyjednávání a chaosu dočká historického okamžiku. Po přesvědčivém prosincovém vítězství konzervativců v parlamentních volbách se už neočekává další zádrhel, který by zvrátil odchod Británie ze společenství na konci ledna. Brexitem ale nejistota neskončí, Brusel se bude muset s Londýnem dohodnout na dalším soužití v Evropě.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před několika dny varovala, že na následné rozhovory o obchodu, bezpečnostních záležitostech a o dalších otázkách bude potřeba více času než do konce roku 2020. „Bylo by rozumné situaci znovu posoudit v polovině roku a poté, pokud to bude třeba, přechodné období prodloužit,“ podotkla. Britský premiér Boris Johnson si však přeje rozvod dořešit co nejrychleji a prodloužení termínu odmítá. Analytici varují, že Británie a EU mohou koncem letošního roku znovu čelit hrozbě definitivní rozluky bez dohody.
Britská ekonomika trpí nejistotou
Zastánci i odpůrci brexitu obyvatele království zásobovali optimistickými i pesimistickými hospodářskými scénáři, podpořenými řadou studií. Prozatím je ale zřejmé, že britské ekonomice především nesvědčí přetrvávající nejistota. V ní navíc uvízla v době, kdy se na hospodářské potíže připravuje celá Evropa.
Britská centrální banka předpokládá, že ekonomický růst země v posledním čtvrtletí činil 0,1 procenta a celý uplynulý rok byl zřejmě nejslabší od finanční krize. Výhledy pro následujících dvanáct měsíců pak počítají se zvýšením HDP zhruba o 1,2 procenta. „Před námi jsou stále roky vyjednávání s pokračující nejistotou. Zahraničním firmám, a dokonce i některým britským bude ještě celá léta připadat atraktivnější investovat v Německu, Nizozemsku, Dánsku nebo ve Švédsku,“ zdůraznil podle deníku The Guardian britsko-americký profesor ekonomie David Blanchflower.
EU ohrožují napjaté obchodní vztahy
Nic však nenasvědčuje tomu, že by království hospodářské stagnaci uniklo, kdyby nadále zůstalo součástí EU. Britské prognózy v podstatě kopírují předpovědi pro eurozónu, Evropská centrální banka v roce 2020 očekává zpomalení růstu z 1,2 procenta na 1,1 procenta. Většina expertů oslovených listem Financial Times přitom vidí vývoj v ještě černějších barvách.
Za největší rizika kromě dopadů brexitu považují obchodní válku mezi Spojenými státy a Čínou a italskou politickou nestabilitu. Upozorňují i na potíže dlouhodobého charakteru – nízkou produktivitu v některých zemích a nevalné demografické předpovědi. Navíc není jasné, jak se na unijním hospodářství projeví smělé ekologické plány nové komise.
Optimistické nejsou ani vyhlídky na budoucí obchodní vztahy se Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump dal před Vánocemi sankcemi proti plynovodu Nord Stream 2 najevo, že je ochoten velmi aktivně zasahovat do evropských záležitostí a své zájmy tvrdě prosazovat i vůči spojencům.
Před Evropou se však rýsují nejenom ekonomické potíže. Brexit ohrožuje územní celistvost Spojeného království, a pokud se situace zdramatizuje, bude EU patrně zavlečena do řešení těchto potíží. Velký volební úspěch Skotské národní strany nacionalisty v severním regionu země povzbudil k myšlence na nové referendum o nezávislosti. Skotsko sice touží zůstat součástí EU, ale jen velmi těžko by se samo uživilo. Jeho výhledy na samostatnou existenci zhoršují nepříliš příznivé ceny ropy a riziko „tvrdé“ hranice s Anglií.
Komentátoři poukazují také na napětí na irském ostrově, jelikož stále nejsou vyřešeny detaily komplikovaného režimu, který má po brexitu fungovat v Severním Irsku. V posledních dnech se rozvířila diskuze o tom, že by království mohl pomoci udržet pohromadě ambiciózní projekt 32 kilometrů dlouhého mostu mezi Ulsterem a Skotskem. Experti jsou však k realizaci skeptičtí.
Se zachováním jednoty nezápasí jen Británie. Vše nasvědčuje tomu, že ani následující rok nebude jednoduchý pro Španělsko, kde se na podzim znovu zdramatizovala situace v Katalánsku.
Řekové upozorňují na nápor uprchlíků
Kromě vnitřních problémů se bude muset Evropská unie potýkat s celou řadou hrozeb zvenku. Řecko v poslední době upozorňuje na to, že zažívá nový nápor imigrantů, a vyzývá EU, aby mu byla nápomocná. „Krize se odehrává teď a je závažná,“ konstatoval v půli prosince aténský vládní zmocněnec pro migraci Manos Logothetis.
Země odhaduje, že v roce 2020 by se do ní z Turecka mohlo dostat na sto tisíc žadatelů o azyl. Ostatně turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na sklonku roku varoval, že současnou uprchlickou vlnu ze syrské provincie Idlib pocítí v konečném důsledku i evropské země.
Erdogan byl v roce 2019 často skloňován i v dalších záležitostech úzce souvisejících s evropskou bezpečností. Stal se jedním z lídrů, kteří nahlodávají jednotu Severoatlantické aliance. Přestože nedávný summit NATO skončil relativním smírem, je stále více zřejmé, že ochrana Evropy bude v budoucnu složitější, než jsme byli zvyklí.
