Historii Číny posledních desetiletí je možné popsat slogany, které používali její vůdci. Diktátor Mao Ce-tung vyhlásil „velký skok vpřed“, jehož výsledkem byl děsivý pád. Reformátor Teng Siao -pching mluvil o kočce, která může být černá i bílá, ale hlavně musí umět lovit myši. Současný prezident Si Ťin -pching si v době svého nástupu do čela strany a státu oblíbil „čínský sen“. A letos k tomu přidává strategii „dvojí cirkulace“.
Nová strategie čínských komunistů, o níž Si Ťin-pching mluvil poprvé v květnu a která se teď stává ideovým motivem pro příští pětiletku 2021–2025, je reakcí na globální koronavirovou krizi a „obchodní války“ končícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Světoví, ale i čínští analytici se přou o to, co přesně znamená. A je možné, že sám Si Ťin -pching bude přizpůsobovat její výklad podle momentálních potřeb.
Jenom export nestačí
Samotný termín „dvojí cirkulace“ je poměrně vágní – zahrnuje jak čínské aktivity ve světové ekonomice (velká mezinárodní cirkulace), tak posilování domácího trhu (velká domácí cirkulace). Obě cirkulace se mají vhodně doplňovat. Podle jednoho výkladu se teď Čína hodlá více uzavřít do sebe. Podle jiného se naopak rodí nové příležitosti pro zahraniční zájemce o čínský trh – zvláště ty, kteří dokáží nabídnout špičkové technologie nebo nejmodernější finanční služby.
Říše středu se v minulosti po celá staletí před okolním světem uzavírala. Poté, co se Číňané po neúspěšném maoistickém experimentu rozhodli na konci sedmdesátých let zapojit do kapitalistické světové ekonomiky, postupně zjišťovali, jak obrovské příležitosti jim tato strategická změna přináší. Termín „velká mezinárodní cirkulace“ poprvé použil čínský výzkumník Wang Jian, když popisoval rozvojovou strategii taženou exportem.
V novém tisíciletí už bylo čínským komunistům jasné, že nadále není možné spoléhat jenom na export zboží z tamních montoven a levnou pracovní sílu. V roce 2006 vyhlásili, že další ekonomický rozvoj musí táhnout domácí poptávka, tedy samotní čínští spotřebitelé. Ekonom Yu Yongding nyní v listu China Daily argumentuje, že strategie dvojí cirkulace fakticky není nic převratně nového – čínští lídři jen více zdůrazňují sílu domácího trhu v době, kdy země čelí americkým sankcím (například vůči společnosti Huawei) a embargu na dodávky technologií pro čínské výrobce.
Varování před Západem
Tak prosté to ale není. Čínské vedení se v posledních měsících zabývá úvahami, které připomínají reakci Západu z počáteční fáze pandemie koronaviru – jen otočenou o 180 stupňů. V době, kdy se kvůli šíření nemoci COVID-19 v Číně uzavíraly tamní továrny, mluvili mnozí západní politici a analytici o potřebě vrátit výrobu z Asie do Evropy či Ameriky a vytvořit vlastní kompletní dodavatelské řetězce. Strategie „dvojí cirkulace“ naopak přináší důraz na vytváření Čína otvírá brány, ale také staví zeď domácích výrobních řetězců v Číně – nezávislých na subdodávkách ze zahraničí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
