Anexe Krymu posunula geografický střed Ruska

Dřevěná kaple, která od roku 1992 zdobí dřívější střed Ruska na kopci u sibiřského jezera Vivi v Krasnojarském kraji.

7. srpna 2014 · 18:18

Anexe ukrajinského Krymu postavila ruské zeměpisce před nečekaný problém - geografický střed Ruska se posunul o několik desítek metrů na jih. Přenést bude třeba nejen osmimetrový pravoslavný kříž, ale i dřevěnou kapli, která od roku 1992 zdobí dřívější střed Ruska na kopci u sibiřského jezera Vivi v Krasnojarském kraji. K nejbližšímu obydlí je prý odtud dvě hodiny cesty vrtulníkem.

Střed Ruska se dramaticky změnil už po rozpadu Sovětského svazu, kdy impérium ztratilo střední Asii a rozsáhlý pás země mezi Ukrajinou a Pobaltím. Pokusy nalézt střed státu byly ale podniknuty už v éře Romanovců před první světovou válkou a aktivně se do nich zapojil proslulý vědec Dmitrij Mendělejev. Střed carského Ruska umístil jižně od města Turuchanska na sibiřské řece Jenisej.

V sovětské éře platilo za střed země místo ležící kdesi v hluboké sibiřské tajze mezi řekami Ob a Jenisej. Plány vybudovat v 70. letech v příslušné lokalitě okázalý památník bratrství sovětských národů tehdy nevyšly. Moskevským stranickým funkcionářům se prý nechtělo oslavovat jednotu říše v sibiřských bažinách.

V roce 1989 prý výpočty vědců prokázaly, že středem SSSR je ve skutečnosti vesnice Tokma na řece Něpa v Irkutské oblasti. Oslavovat nový svazový střed ale úřady už nestihly, do dvou let se Sovětský svaz rozpadl.

Osmimetrový pravoslavný kříž určující geografický střed Ruska

V roce 1992 určil kartograf Pjotr Bakut za centrum Ruské federace jihovýchodní břeh jezera Vivi. Nyní musejí vědci výpočty upravit s ohledem na „získání“ Krymu. Nové místo prý bylo už za přítomnosti krasnojarského pravoslavného metropolity vysvěceno.

Střed Ruska je místo neobydlené a neprozkoumané, dodnes ani vědci neznají hloubku samotného jezera. Za posledních dvanáct let podle místního listu Abakanskij portal žil v širším okolí jediný člověk jménem Anatolij Děnisenko. Nebylo to ale prý Rus, nýbrž Ukrajinec.