Synod, tedy parlament anglikánů, loni po složitých diskusích s návrhem nakonec souhlasil. Podle pravidel návrh změny poté schvalovaly jednotlivé diecéze a konečné slovo má nyní opět synod.
„Soustředíme se na dosažení kladného hlasování,“ řekl mluvčí vedení anglikánské církve. Její synod se koná ve městě York na severu Anglie.
Anglikánská církev je státní církví, v jejímž čele stojí britský monarcha. Případně schválený návrh synodem by proto musel ještě získat souhlas královny Alžběty II., což se ale považuje za formalitu. Premiér David Cameron stejně jako arcibiskup z Canterbury Justin Welby, který je duchovní hlavou anglikánské církve, biskupské svěcení žen podporuje.
Kněžské svěcení žen je v anglikánské církvi možné od roku 1994. Jako biskupky ženy slouží již v anglikánské církvi například v Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě a ve Spojených státech, ne však v Británii. Tvrdě proti svěcení žen jsou naopak anglikánské církve v Africe.
Tradicionalisté předpovídají odliv věřících
Otevřeně proti potvrzení žen jako biskupů bylo ještě nedávno silné křídlo v církvi, které má teologické námitky a domnívá se, že to odporuje bibli. Jeden z tradicionalistů, biskup z Fulhamu John Broadhurst, v roce 2010 předpověděl, že během tří let opustí anglikánskou církev stovky kněží a mnoho laiků. Podle jeho názoru mnozí „odejdou hodně rychle do Říma“. Narážel tak na rozhodnutí papeže Benedikta XVI., který v říjnu 2009 nabídl anglikánům nespokojeným s ženskými kněžími a s liberálním přístupem k homosexuálům, že mohou konvertovat ke katolicismu a zachovat si některé své tradice a liturgii.
V listopadu 2010 pět anglikánských biskupů oznámilo, že kvůli znepokojení nad vývojem v anglikánské církvi přestupuje ke katolicismu. Vatikán jejich konverzi potvrdil. Obavy z masového přechodu anglikánů ke katolíkům se ale v posledních letech nenaplnily.
Anglikánskou církev založil v 16. století král Jindřich VIII., aby se mohl rozvést s Kateřinou Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou, když mu papež rozvod zakázal.
